Souzeni (ereri)

32.KAPITOLA

Levi
Eren

6. DEN. 4. DEN DĚTI

Jen co Mikasa zmizela, vybatolil jsem se ze svého stanu, a vlezl si k Levimu.
,,Jsi tady?" zamumlal jsem. Pod spacákem bylo schované tělo, nejspíš to byl on. ,,Leviiii..." zakňučel jsem a píchl do něj prstem.

,, nepíchej do mě" zabručím nespokojeně a hned si ho stáhnu k sobě pod spacák. Přitulím se k němu ale pak se zarazím.,, tys pil? Jde z tebe cítit alkohol." zeptám se ho udiveně.
Nenapadlo mě, že by tady na táboře kde je plno zvědavých děcek, mohli mít alkohol.
Zřejmě nic silného ale Eren nebude zrovna ten typ člověka co vydrží střízlivý i po pár panácích.

,,Jedno pivo." uchehtl jsem se a objal ho pevněji. Laškovně jsem ho líbl na nos. ,,Kam jsi mi utekl, princezno?"
Cvrnknul jsem ho do jednoho copánku. ,,Ukaž. Rozpletu ti je." začal jsem mu pomalu a něžně rozplétat vlasy. Přitom jsem si broukal melodii co mi utkvěla v hlavě. Za chvíli měl vlasy volné a lehce zvlněné.
,,Mnohem krásnější. Líbíš se mi jako..." zapomněl jsem se, ale se smíchem ho zase políbil. ,,Moc se mi líbíš."

,, ti dám takovou princeznu, že si týden nesedneš" zabručím a pak se rozesměji , to ho odrovnalo jedno pivo? Pff... Je roztomilý.
Nechal jsem si rozplést vlasy a pak se na něj zpátky otočil.
,, děkuji ti krásné stvoření" poděkoval jsem mu jak za kompliment tak i za ty rozpletené vlásky.
,, budeš si něco zítra pamatovat, že ano? Nevypadáš moc opile ale nejsem si jistý jestli jsi stoprocentně při smyslech" šeptl jsem.

,,Pamatuju si naprosto vše. I to, že jsi řekl že jsi zamilovaný. Chceš mi snad něco provést?" laškovně jsem se ušklíbl a udělal na něj psí oči. Víc jsem se k němu natisknul a otřel se o jeho rty.
,,Pokud ti teda budu chutnat. To pivo bylo hořké." zasmál jsem se.

,, tys něco podobného řekl před chvílí venku před stanem..... Já a něco ti provést? Ani né... Vlastně trošku" zamumlám a přivlastním si jeho rty... Měl pravdu, jeho rty byly nahořklé ale to mi vůbec navadilo.
,, chutnáš" brouknu a povalim ho pod sebe.,, něco pro tebe mám" z kapsy vytáhnu barevný náramek.,, můžu ti ho zavázat?" koukl jsem na něj s otazníkama v očích.
Doufal jsem že se mu bude líbit.

Rozzářily se mi oči. ,,Ty jsi se to naučil? Jsi úžasný."  natáhnul jsem k němu ruku a se zálibou si prohlížel dáreček. Byl od Leviho, obětoval svůj čas a něco mi vyrobil.
Chvili jsem ho jen tak sledoval, než jsem posílený alkoholem a adrenalinem vyhrknul.
,,Chci být ten nahoře.." Zrudnul jsem až po konečky svých vlnitých vlasů, ale pevně jsem se mu podíval do očí. Chtěl jsem být odvážný, jenže jsem se klepal.

V klidu jsem mu zavazoval náramek když ze sebe vyhrkl něco co jsem si myslel že snad nikdy od něj neuslyším.,, co? Teda... Jako teď? Tady? Jak to myslíš? " vyvalil jsem na něj oči, ale náramek úspěšně zavázal. Lehce jsem ho stiskl za ruku aby se přestal klepat.

Přikývl jsem a přilepil se mu na rty. ,,Klidně i teď a tady. Chci být ten nahoře..chci tě vidět jak sténáš, jak se tvůj pohled zaostří tou nádhernou mlhou." zamručel jsem. ,,Chci aby jsi si mě bral, chtivě, tak jak to umíš.." lehce jsem se otřel o jeho měkké rty.
Mluvil jsem pravdu, nebylo to alkoholem. Ten jen posílil ten pocit.

Chvíli jsem na něj jen zaraženě koukal... Nikdy by mě nenapadlo že něco takového uslyším z jeho úst. Pomáhal tomu ten alkohol? Každopádně jsem nemohl odmítnout.
Je vtipné jak jsme se báli že nás někdo uslyší a teď máme v plánu udělat tohle
Polibek jsem mu oplácel mezitím co jsem se mu tak nějak podvolil. Nechal jsem ho nademnou tak jak si přál.,, jen do toho" zamumlám, opravdu jsem zvědavý čeho všeho je tenhle kluk schopný.... Nepřestává mě udivovat.