Souzeni (ereri)

16.KAPITOLA

Eren
Levi

4.DEN.2 DEN DĚTI

Byl jsem u Erwina se na něčem domlouvat, když v tom jsem si na něco vzpomněl.
Utíkál jsem co nejrychleji co jsem uměl do lesa, kde by měl být Eren.
Našel jsem ho poměrně rychle protože křičel něco po nějaké holce.
Doběhl jsem tam, pot ze mě doslova tekl proudy, opřel jsem si ruky o stehna a trochu se předklonil.rozdýchával jsem maraton, nebyl jsem stavěný pro běh.,, na-na něco js-jsem zapo-měl" nešlo mi moc mluvit protože jsem nemohl v klidu dýchat.
,, co se tady děje?" zeptal jsem se pak, už normálně.
Eren vypadal jakoby měl vybouchnout a holka co proti němu stála vypadala jakoby byla spokojená s tím co způsobila.
,, hej! Odpovězte mi" narovnám se.

,,Jenom se tady někdo rýpe v něčem, do čeho mu nic není." zasyčel jsem. Posbíral jsem popadané dřevo a obešel beze slova tu holku i Leviho.
Vše jsem perfektně naskládal i přichystal, jen abych se nějak uklidnil. Děti mi pomáhaly, tak jsem se alespoň smál na ně, i když uvnitř mě byla bouře.
Byl jsem naštvaný na tu holku, i na sebe, protože mě vytočila tak snadno. Dost možná o tom věděla, ale dotkla se nejcitlivějšího tématu. Složil jsem obličej do dlaní - vyjel jsem po dítěti. Pokud bude žalovat Erwinovi, můžu se s táborem rozloučit a jet domů.

,, co?" nechápal jsem, holku jsem propálil pohledem.,, co jsi mu řekla?" ta jen pokrčila rameny,, jen pravdu.... Je proti přírodě aby byl chlap s chlapem" musel jsem se ušklíbnout.
,,vypadáš jako chytrá holka. A sám jsem byl svědkem toho že tomu nevěříš"
Holčina na mě vykulila oči.,, co? Jak?" vyděšeně na mě koukala.
Jen jsem si sedl na pařez co tu byl a ona si sedla na druhý.,, bodují chatky... Kdybys neměla na posteli rozházené bl mangy a zamilované dopisy od nějaké Lucy, tak bych neřekl absolutně nic....a jenom bych tě dořval za to že křičíš po Erenovi." Uchechtl jsem se.
,, proč jsi to udělala? Vždyť ty sama pochybuješ kdo se ti líbí... Víš jaký to je zmatek."
Dejme tomu že umím číst v lidech. A ta holka kouká jak po svých kamarádkách tak i po chlapcích.
,, nevim... Byla jsem prostě naštvaná.... Sama na sebe, omlouvám se"

Tak nějak jsme si to vyříkali, já ji musel slíbit že to nikomu neřeknu a ona musela slíbit že se Erenovi zajde omluvit.
Teď ho ale taky najít že... Šel jsem i stou holkou za Erwinem... Ten by mohl vědět kde je a když mi řekl že s jeho týmem chystají táborák šli jsme tam.
Eren si tam skládal klacky na sebe a vypadal.... Fakt smutně a naštváně... Zlomeně.
Vadilo mi ho takhle vidět.,, Erene"

Zvedl jsem pohled. Byl jsem zahloubaný ve svých myšlenkách, když mě Levi vyrušil.
,,Co jsi mi chtěl říct?" zamumlal jsem a věnoval se naprosto bezduchému skládání dřeva. Děti jsem odehnal pro špekáčky, čekalo se jen na Erwina až zapálí oheň.

,, Ja...přišla jsem omluvit... Promiň, nic mi do toho nebylo, byla jsem naštvaná na sebe" promluví dřív ta holka, já si jenom sednu k ohništi a pozoruji Erena. Nejradši bych k němu došel a objál ho.

,,Omluva se přijímá." zamručel jsem, ale pohled nezvednul. Chtěl jsem být teď jenom sám. Stoupl jsem si a přejel oba pohledem.
,,Jdu za dětmi." obešel jsem je a šel směr srub. Potřeboval jsem být sám, alespoň než si urovnám ten zmatek v hlavě.

Jen jsem smutně koukal jak odchází,, jdi se přiobléknout a pro špekáček... " řekl jsem dívčině, protože se už začínalo ochlazovat a zapadat slunce.
Jen přikývla a odběhla.
Vypadalo to, že chce být Eren sám. Dám mu chvilku a pak ho půjdu hledat.
Šel jsem ke stanům. Místo trička jsem na sebe hodil jenom jeho mikinu a do rukou jsem vzal tu svoji.
Děcka už seděla u táboráku, vedoucí kolem nich poskakovali a starali se jestli mají všichni svoji večeři na co nabodnout.Erwin ladil kytaru
Tábor byl tichý... Pusto prázdno.
Šel jsem hledat Erena....,, Erene?"
Houkl jsem do tmavého srubu - stmívalo se a v srubu nebylo rozsvíceno-,, jsi tady?"