Souzeni (ereri)

8.KAPITOLA

Eren
Levi

3.DEN 1. DEN DĚTI

Poslal jsem holčičku do její chatky a vyšplhal se ke svému stanu, kde jsem padnul na zem.
,,Skřete? Spíš?" zvedl jsem pohled k Levimu. Zase seděl ve stínu svého stanu a cosi ťukal do telefonu. ,,Schovej to, než tě uvidí Erwin."
Když mě neposlouchal, přešel jsem až k němu a telefon mu vzal a schoval za zády.
,,Tvůj stan sice nezískám, ale tvůj telefon ano. To vaše rasa používá nějaké tajné zbraně?" zasmál jsem se, a vrátil se k tématu Příšery a Skřetové

Nazvedl jsem obočí.,,jsi si jistý příšero? " popadl jsem ho za tričko a stáhl ho do svého stanu celého.,, je princ Eren lechtivý?" zeptal jsem se ho. Ruce jsem mu dal nad hlavu a sedl jsem si na jeho nohy tákže nemohl utéct.
Chytl jsem obě jeho ruce jednou rukou a tou druhou mu vzal mobil.
Musel jsem vědět co ten chlap odepíše... Abych byl upřímný, tak trochu jsem se zapletl do věcí které nejsu tak úplně legální tákže.....,, co by mi udělal Erwin kdyby mě viděl s mobilem? Každopádně bych mu to vymluvil, řekl bych že jsem nevěděl že je to tady zakázané."

,,Opovaž se." zasyčel jsem na něj. Byl jsem lechtivý úplně všude, ale to nemusel pokoušet.
,,Ani nevím, nejspíš dostaneš v nadané a trest. Třeba mytí nádobí." trochu jsem se zavrtěl. Tahle poloha mi byla zvláštní.
,,Na to jaký jsi prcek, máš docela sílu."

,, umývání nádobí mi nedělá problem" mluvil jsem klidně, čekal jsem horší trest.,, to víš, nejsi jediný který přitahuje může... Ale Narozdíl od tebe já se umím bránit" provokoval jsem ho a navazoval na to o čem jsme se bavili včera u potoku
,, a opovažim se" ušklíbl se a odložil mobil tákže jsem měl volnou ruku.
Začal jsem ho lechtat. S tím chlapem to dořeším pak.....snad

,,Pusť...hej.. Tam ne... Pusť!" dokázal jsem ze sebe vypravit skrz salvy smíchu. Kroutil jsem se pod ním jako žížala ale jeho prsty byly neúprosné.
,,L-Levi! Tak dost...už.." žebra mě bolela, stejně jako celé tělo díky té nezvyklé poloze.
Divil jsem se, že na nás ještě nikdo nepřišel, moje pištění muselo být slyšet na celý tábor.

,, fajn, fajn" chechtal jsem se s ním. Vypadl vtipné a taky hrozně hezky, jednoduše... Úsměv mu slušel ze všeho nejvíc. Tak aspoň vím že je extrémně lechtivý.
Zvedl jsem ruky do gesta který jasně říkal že se vzdávám a že už ho lechtat nebudu. ovšem, stále jsem mu seděl na nohách aby nemohl utéct.
Ušklíbl jsem se na něj pak jsem si ale zase vzal mobil protože cinkl.
Úsměv mi hned spadl....,, co má za problém?" šeptl jsem si pro sebe....

Prudce jsem oddechoval a užíval si volnosti.
,,Co se tak tváříš?" nakrčil jsem obočí když se Levi zamračil. ,,Nechceš mě radši pustit?" snažil jsem se zvednout, ale seděl mi na stehnech a jen koukal do telefonu.
,,Tohle už mě nebaví." natáhnul jsem ruku a už podruhé mu telefon odhodil. ,,Slez ze mě, musím se nachystat na děti."

,, trochu to vypadá jakobys žárlil na mobil" skoumavě se na něj podívám a chechtám se.,, byl by to můj problém, kdyby mě chytl Erwin s mobilem né tvůj..... Tak co tě nebaví?" koukal jsem na něj. Mám na něj ještě něco skusit, nebo už ho mám pustit.?? Ale tak kdyby se mu to fakt nelíbilo tak by se dostal pryč, nedržím ho zas tak silně.... Nechci mu ublížit.
,, musíš se nachystat na děti? Co se bude hrát? ..... Hange mi nic neřekne" postěžuji si,, cítím se tady zbytečně, nikdo mi nic nevysvětlí..... To jsem mohl jet rovnou domu" když se na to podívam z téhle stránky vůbec bych tu nemusel být.

Trošku jsem zrudnul, přeci jenom jsem se k němu vetřel a upoutával na sebe pozornost.
,,Napomínat tě. Budeme z toho mít problém oba. Navíc..tak pěkný chlap se přeci neodmítá." zavrněl jsem, abych ho trochu poškádlil.
Bylo zvláštní, jak na mě seděl s dotýkal se dlouhými prsty mého těla. Kdyby mě nelechtal, možná bych se tomu dotyku i poddal.
,,Nejsi tady zbytečně, nikdo tady nemá rád umývání nádobí. Takže budou akorát šťastní že se toho ujmeš. A na stezce odvahy si můžeš sednout na zem a hrát pařez."

,,pěkny chlap říkáš jo?" uchechtnul jsem se.jo, ještě ho poškádlím. Ďábelsky se usměju a pomalu se začnu z něj zvedat.
Ležel na mojí přikrývce tákže jsem toho využil a zabalil ho jako palačinku.
Byl uvězněn, nemohl pohnout ani rukama protože je měl podél těla.
Vykukovala mu jenom hlava.
,, tsss.... Pařez?" chechtal jsem se...,, proč pařez?ještě si na mě omylem sedneš... " musel jsem se smát..né že by mi vadilo kdyby si na mě sednul .,, no nic, co teď s tebou?" koukl jsem na něj s otazníkama v očích.

,,Jsi prevít." prsknul jsem po něm. Nemohl jsem se hnout. Takhle mě už jednou svázaly děti, a zůstal jsem tak hezky dlouho.
,,Začnu křičet. Anebo někdo půjde kolem a uvidí, co mi tady děláš." pevně jsem se mu zadíval do očí. Ne že by to šlo, vlasy mi padaly do tváře, musel jsem si je odfukovat. ,,To máš nějakou úchylku nebo co? Svazuješ svoje sexuální oběti?"

,, nejseš nějaký moc zvědavý? Copak ti je do mého sexuálního života?"
Pobaveně jsem na něj koukal,, navíc co je na tom úchylného? Někoho zabalit do spacáku je úchylné?" lehce jsem mu rukou odhrnul vlásky z očí aby mohl vidět. Vypadal celkem roztomile.
,, tak křič... Jestli chceš" pokrčil jsem rameny,zajmalo by mě jestli fakt bude křičet, znamenalo by to že jsem tuhle válku vyhrál... A Eren je soutěživý typ podle všeho.
Stejně... Nejspíš by byli ostatní velice pobavení, a nechtěli mu nějak pomoc.... Taky proč že? Když vypadá jak nějaká žížala. Ať se rozmotá pěkně sám.
,, byt tebou ale rovnou volám Mikasu, žádný jiný vedoucí ti nepomůže"

,,A co je tobě do mé orientace." vrátil jsem mu. Štvalo mě, jak rychle mě dokázal porazit. Chtěl jsem mu začít pěkně nadávat, když v tom mi odhrnul vlasy. Udělal to s takovou jemností a něhou, jakou jsem dlouho nezažil.
,,Levi. Pusť mě prosím." špitnul jsem. Nedokázal jsem se déle dívat do jeho očí, cítit váhu jeho těla na tom svém, být v jeho přítomnosti.

Protočil jsem očima, ale tuhle válku jsem vyhrál,, jak si přeješ"
Vybalil jsem ho ze spacáku.
,, ale výhrál jsem zlato" ušklíbl jsem se a vylezl ze stanu. Už zdáli jsem viděl jak ke mě míří Hange a děcka.,, Leviii , jde se na oběd"
Zakřičí i přes to že je ode mně tak tři metry. Asi mě šli vyzvednout....
Všichni se zastaví až na jednu malou holčičku... Byla z našeho oddílu nejmladší.
Ta běžela dál, nakonec na mě skočila, nečekal jsem to... Bylo to divné. Nic takového se mi ještě nestalo a tak jsem to neustál a jednoduše spadl na zem, holčička se smála a já musel po chvilce s ní.
Hange na mě zírala jak na jednorožce a ostatní děti se chechtaly.
,, tak jdem " zvedl jsem se i s ní a položil ji na zem. Ještě jsem pohledem zaplul do stanu kde stále seděl Eren... Mrkl jsem na něj a pak se rozešel. Celou cestu až do srubu šla vedle mě.... Bylo to divné

Začervenal jsem se pod jeho oslovením. Zabořil jsem hlavu do spacáku a snažil se skrýt své rozpaky. Stejně si jich všiml.

Nechtěl jsem vycházet když tam byl jeho tým. Ale až když na něj jedna holčička skočila, a povalila ho na zem, zadíval jsem se na něj. Byl šťastný. Radost se mu zračila ve tváři a najednou zase povolil. Sledoval jsem je jak odchází, a po těle se mi rozlil zvláštní pocit. Teplý, příjemný. Provázel jsem ho pohledem až do té doby, než zmizeli.

Vylezl jsem o chvíli později, aby to nevypadalo divně. Můj tým se za chvíli srotil, mezi nimi i Mikasa. Vrhla po mě divný pohled, ale nic neřekla. Byl jsem za to rád.