Souzeni (ereri)

58.KAPITOLA

Eren
Levi

Prsty jsem mu lehce přejel po jízvě,, jasně že si to pamatuji, málem jsi mě utopil v potoce, Mikasa vyšilovala když to viděla"
Zamumlám a pak mu kouknu do očí. Prsty jsem z jeho boku cestoval po jeho pokožce, na které se oběvovala husina.
Byly to jen letmé dotyky.,, v ten den si prohlásil, že vládneš všem příšerám. A že ti patří ten kopec, na který si vyšplhal a zapíchl tam klacek se svým mokrým tričkem"
Musel jsem se začít chechtat.

,,Bylo to poprvé co jsi se smál." zamručel jsem. Pamatoval jsem si ten okamžik, když se jeho tvář rozjasnila v uvolněné smíchu, shodil všechny ty chladné hradby. ,,Čím to, že z prvního i posledního dne mám jizvy." rukou jsem si mimovolně přejel přes krk. Jakobych se chránil.
,,Jestli teď vaše veličenstvo dovolí, objednám nám něco na jídlo." pousmál jsem se a z kapsy vytáhl telefon. Za pár okamžiků jsem byl informován že je jídlo na cestě, a tak jsem si dovolil, svalit se zpět do peřin.
,,Co tě to napadlo.." zamumlal jsem se vzal jemně do dlaní jeho popálenou ruku. Už teď bylo jisté, že na bělostné kůži bude mít nadosmrti jizvy. Prohlížel jsem si zvláštní cestičky popálené kůže, a až moc bolestně si uvědomoval, že jsem ho mohl zase ztratit

Tiše jsem pozoroval jak si prohlíží moji ruku.
Vypadal nějak sklesle a jeho čelo zdobila malá vráska.,, netrap se..." zamumlám.

Do půl hodiny tady bylo jídlo a my tak mohli pojíst večeři.

,, v kolik zítra příjde ta sestřička?" zeptal jsem se ho pak z ničeho nic.
Byli jsme v obýváku na gauči.
Já jsem ležel a hlavu měl položenou na stehně od Erena co seděl a vybíral nějaký film.

,,Kolem jedenácté. Má před tebou i jiné pacienty." pořád trochu naštvaně jsem zamručel.
Před chvílí jsme svedli menší hádku, kdy já jsem byl pro, aby ležel v peřinách, a on si nedal říct. Nakonec jsme udělali kompromis.
,,Někdy se chováš jako malé dítě." jednu ruku jsem mu opatrně položil na bok, a druhou ho začal vískat ve vlasech. Byl tak křehký..

Zanedlouho jsme oba sledovali napjatě televizi. Film mě tak zaujal, že jsem skoro nadskočil, když se Levi pohnul.

,, promiň, nechtěl jsem tě vylekat... Jen potřebuji změnit polohu. Už mě to bolí" zamumlám a s skuhráním se přetočím tak že ležím na zádech, hlavu mám stále opřenou o něj a jen natočenou na stranu abych viděl na film.
Vypadal zajmavě.
Chvíli jsem jen ležel ale strašně mě bolel bok na kterém jsem předtím ležel.
Bylo tam jedno hodně zraněné Místečko.
Rukou jsem si nenápadně pohladil bok.
Ruku jsem oddělal a natočil se tak abych na ni viděl.
Já krvácím? Rychle jsem si schoval ruku aby ji neviděl Eren.
,, skočím si na záchod" zamumlám a opatrně se postavím. Dobelhám se do koupelny kde se zavřu.
Dojdu k umyvadlu, kde bylo obří zrcadlo a vyhrnul si tričko.
Obvazy na mém boku byly lehce narudlé.
Nespokojeně jsem se zašklebil. Nejspíš jsem si poranil slaboučkou kůži.
Ale co teď s tím? Nemůžu se tam za Erenem jen tak vrátit, všiml by si toho a to já nechci. Už tak má starostí dost.
Tohle zvládnu.
Tedy..... Ne nezvládnu.
Povzdychnu si. Asi to je na mě doopravdy hodně. Moje tělo už nikdy nebude takové, jaké bylo před tím.
Každopádně, co teď?
,, Erene.. "šeptl jsem na něj z chodby a vykukl z póza rohu do obývaků.
,, hlavně se nevyděs ano? Potřebuji tvoji pomoc" zamumlám, bál jsem se že mě dořve za to, že jsem měl zůstat ve špitále.

Sledoval jsem jeho vrtkavou chůzi, měl jsem sto chutí ho vzít do náruče a donést ho tam. Jenže on byl tvrdohlavý, musel to prostě zvládnout sám.
Jenže když se ozval s tím, že se něco děje, okamžitě jsem si stoupl a spěchal za ním.
,,Co se děje? Ale ne.." povzdechl jsem si, když můj pohled spočinul na červeném fleku. Nebylo to nijak hrozné, jen mu nejspíš při tom všem pohybu povolil obvaz, a otevřela se malá ranka.
,,Říkal jsem ti ze máš ležet." zamumlal jsem, a klekl si na jedno koleno, tak abych se mohl pořádně podívat.
,,Budu ti to muset převázat. Ukaž.." pomohl jsem mu sundat tričko, a začal mu pomalu odmotávat část látky. Měl jsem pravdu, poraněná kůže lehce praskla.
Už předtím jsem v lékárně sehnal nějakou gázu, opatrně jsem vzal zakrvácený kousek, a nahradil ho čistým. Obvazy jsem mu trochu líp stáhnul, ale v rámci toho, aby ho to nebolelo. Celou dobu jsem mlčel, a dělal že neslyším jeho sykání.
,,Tak hotovo. A teď jdeš do postele, a z tama se nehneš."
Nechtěl jsem na něj být hnusný, ale i tak mi unikl ostřejší tón.