45.KAPITOLA

110 9 0
                                    

Levi
Eren

12.DEN. 10.DEN DĚTI

Tiše jsem zamručel a odehnal ho.
,,Nemám hlad." vztáhl jsem paže a přivinul si ho do objetí. Pevně jsem ho na sebe přimáčknul a vlepil mu pusu na tvář.
,,Nekousat."
Byl jsem spokojený s tím, co dělal předtím. Chtěl jsem mu to oplatit. Povalil jsem ho na bok, a odkryl mu část ramene, kterou jsem začal zlehka oždivovat.
,,Mnohem lepší." vydechnul jsem a rukama začal putovat pod jeho oblečení. Každičký kousek jsem si chtěl zapamatovat. Byl jsem nenechavý, a za pár okamžiků se mé prsty dostaly i pod jeho tepláky. Lehce jsem se otřel o špičku jeho chlouby, a rty přitiskl na ty jeho. Jen aby mu neuniklo víc, než bylo potřeba.

Vnímal jsem jeho dotyky až moc dobře. Do polibku jsem mu tiše zasténál.
Jeho prsty se dostali až na nejcitlivější části mého těla.
Provokoval...
Každopádně, nebyl jsem pozadu, sám jsem mu rukama chtivě putoval po těle.
Připadal jsem si jak nějaký úchyl.
Prsty jsem vyjel k jeho hrudi, vyhrnul jsem mu tričko a odpojil se od jeho rtů.
Sklonil jsem se a začal mu opéčovavat jednu bradavku. Někdy jsem lehce kousl nebo tvořil fialové flíčky. Bavilo mě se na něj koukat. Byl úplně rudý.
,, příšerka se nám červená" broukl jsem do ticha. Natiskl jsem se na jeho tělo a jednou rukou zajel pod tepláky.
Zmáčkl jsem mu zadek.

,,A zatímco skřet se staví do pozoru."zamručel jsem nazpátek a vzal ho do ruky. Moje pohyby ho rozhodně nenechaly chladným. Ale to ani ty jeho, mohl jsem zadržovat dech jak jsem chtěl, ale stejně mi přes rty vycházelo slastné úpění.
Moc dobře věděl kam sáhnout, kde se otřít prsty, polaskat jazykem.
Přivlastnil jsem si zpět jeho rty, a začal jemně prsty hladit jeho chloubu. Minule mi uhnul, nechtěl jsem aby to tak skončilo o teď.
,,Pověz mi." zavrněl jsem a podíval se do jeho hloubek. ,,Dělá ti to dobře?" na důkaz svých slov jsem rukou párkrát pohnul. Jeho tělo mluvilo za něj.

,, ano" zasténál jsem tiše. Prsty jsem se otřel o jeho vstup, a jedním do něj vniknul, hned jsem zaútočil na ten správný bod.
Věděl jsem co to s ním dělá, kolik slasti mu to přináší.,, skřet není jediný co se staví, vypadá to že se  příšera přidala. " zamumlal jsem mu do polibku, který jsem následně prohloubil.

Svůj pohyb jsem zrychlil, poháněný touhou co se mi rozlévala v těle.
,,Když už..takhle, tak..tak si mě vezmi rovnou.." zasténal jsem mu do ucha. Tohle bylo mučení. Své tělo jsem prohnul tak, aby mi jeho pohyby způsobovaly co největší slast, a kousal si spodní ret abych nahlas nedal najevo co se mnou dělá.

Jen jsem se pousmál, prst jsem vytáhl a přirazil do něj rychle dvěmi.,, zopakuj to" zamumlál jsem, mučil jsem tak, jak sebe tak i jeho.
Jeho pohyby mě dováděli k šílenství.

Složil jsem se mu do náručí, pod návalem slasti jsem se neudržel. Rukou jsem však pohybovat nepřestal, i on měl problém složit souvislou větu.
,,N-ne...děti jsou venku." vydechnul jsem trpitelsky, a prohnul se pod dalším pohybem. Vůbec mi nedocházelo, že děti už mají večerku. Díky svému spacím režimu, jsem měl všechno pomotané. Moc dobře věděl co mi dělá.
Nevěděl jsem, jestli je vzpírání se mu dobrý nápad, ale museli jsme taky myslet na to, že by nás mohli slyšet. Mysl se mi však nořila do mlžého oparu, stačilo málo abych se mu naprosto odevzdal.

,, nejsou, už dávno mají večerku"  vymluvil jsem mu to.
V jedné rychlé chvilce jsem nás Přetočil tak, že Eren ležel na břichu. A já mu seděl na stejnách.
Vyhrnul jsem mu tryčko a jazykem mu přejel po páteří.
Zanechával jsem mu na zádech fialové flíčky a lehké kousance.
Prsty jsem se zahakl o lem jeho tepláků a stáhnul mu je. Chytl jsem ho za boky a nadzvednul mu zadek.
Zatímco on měl tvář schovanou v polštáři a tlumil stény, jsem si ho připravoval.

V jednu chvíli jsem viděl jeho oči, a ve druhou ležel na břichu a cítil jeho doteky úplně všude. Tohle pro mě byla konečná.
,,L-Levi.. " nahlas jsem zasténal jeho jméno. Překapávalo tohou a určitou bezmocí, byl jsem v jeho zajetí. Silně jsem si zkousnul ret, až mi vytryskla krev. Po páteři přejíždělo vzrušení, měl jsem pocit že se udělám jen z jeho dotyků.

,, mm? Copak příšerko?"
Vytáhl jsem z něj prsty,, dej nohy víc od sebe" pokynu mu.
Záda mu zasypávám polibky.
Líbilo se mi jak se pod mými doteky svíjel v slasti, co jsem mu způsoboval.

Jeho hlas byl pro mě jako kouzlo. Udělal jsem to, o co mě žádal a každičkým jeho otřením rtů, můj adrenalin stoupal. Cítil jsem jeho horký dech, a chtivé polibky. Nebyl jsem v tom sám.
,,Děláš mi až moc d-dobře.." vydechnul jsem do polštáře, do kterého jsem zarýval obličej. Nechtěl jsem přes svá ústa pustit víc, než bylo nutné.

Vklínil jsem se mezi jeho nohy, pevněji jsem si ho chytl za boky a přirazil do něj až po kořen.
Musel jsem tiše zasténát v návalu slasti.
Naklonil jsem se nad něj a propletl si s nim prsty.
Rty jsem se přisál zezadu na jeho zátylek. Čekal jsem než si na mě zvykne, abych mohl začít.

Pevně jsem drtil jeho ruku, a opravdu se držel abych nezasténal nahlas. Prohnul jsem se v zádech a nastavil se mu tak ještě líp.
Tak moc jsem po něm toužil. Cítil jsem jak se jeho prsty zarýval do mých boků, bylo mi jasné že na druhý den tam budu mít malé modřinky.
,,P-pohni se už." zavrčel jsem a prohnul se proti němu.

Na jeho přání jsem do něj začal přirážet. ze začátku pomalu, ale pak už si ho beru bez sebeovládání, tak jak chci.
Bylo mi jedno kdo všechno nás uslyší,,Ere-ne" zamumlám.

Mé jméno z jeho úst bylo to poslední, co mě strčilo přes okraj. Každý orgasmus s ním byl čím dál tím víc procítěný, dost možná to bylo i city, které jsme si příznali.
Konečně jsem povolil stisk svých dlaní a vydechl přebytečný vzduch.
,,Levi." nechal jsem měkce splynout jeho jméno a usmál se. ,,Jsi úžasný. A oba jsme mrtví. Pokud tohle nebylo slyšet.." tiše jsem se zasmál.

Přirážel jsem do něj do doby než jsem byl na pokraji vyvrcholení.
Stihl jsem z něj vytáhnout dřív než  by to bylo v něm.
Utřel jsem nás kapesníky co tu byly a lehl si vedle něj. Přitáhnu jsem si ho do obětí a líbnul ho na nos.
,, miluju tě... " šeptnu ignorujíci co  říkal.
No co? Kdyžtak nás Erwin seřve, dá nám trest, ale to je tak všechno co udělá.,,můžem mu říct že jsme to nebyli my" pokrčím rameny a usměju se na něj.
Věděl že jsem si dělal srandu a že Erwin není tak blbej aby nám něco takového uvěřil.

Souzeni (ereri)Kde žijí příběhy. Začni objevovat