Souzeni (ereri)

11.KAPITOLA

Eren
Levi

4.DEN. 2.DEN DĚTI

Bylo mi příjemně teplo, spalo se mi dobře až do doby než začalo svítat.
Otevřel jsem jedno oko a spatřil tu nádhernou spící bytost.
Přitutleně jsem se usmál. Pravděpodobně o mě věděl když měl kolem mě své ruky.
Nechtělo se mi ho Opouštět, ale včera jsem se chtěl jít sprchovat a   nešel jsem, tákže to chci stihnout teď.
Opatrně jsem se od něj vyhrabal, svlékl si mikinu kterou jsem mu tam poskládal a odešel.

Sprcha byla v děsivém stavu, ale přežil jsem, celý čistý a voňavý jsem se vracel ke stanu s tím že se stejnak zase dneska zašpiním. Ale i tak.
Bylo kolem šesté, a celý tábor vstává až v půl osmé tákže byl ještě čas, zajmalo mě jestli už je Eren vzhůru.
Věci jsem si odnesl do stanu a pak vlezl opět za Erenem.,, spíš~?" zamumlám potichu.,, teď jseš spíš šípková princezna než příšera.... Ledaže bys byl šípková příšera"

Sedl jsem si a natáhnul ruku. Pomalu jsem se dotknul jeho tváře.
,,Jsi tady." usmál jsem se, ale ruku nesundal. Tělem mi projelo jiskření, cítil jsem se jako by jsme seděli zase pod hvězdami a byli těsně u sebe.

Chvíli jsem na něj nechápavě koukal. Ale pak jsem ho obdařil úsměvem a stiskl jeho ruku,, jsem, ale za chvíli už nebudu, protože mám hlad a za chvíli bude snídaně" zasmál jsem se,, převlékni se ať můžem jít" seberu své tělo a nakonec než opustím jeho stan mu čmajznu jinou mikinu.
A podám mu svoji,, aby sis nestěžoval že ti docházejí mikiny"
Následně opustím jeho stan aby se mohl v soukromí převléknout.
Já si mezitím venku navléknu tu jeho mikinu, protože je po ránu ještě celkem kosa

Sledoval jsem ho jak se zvedá. Zuřila ve mě bouře. První mě provokuje a teď utíká. Šel jsem na to moc rychle?
Následoval jsem ho ven, kde jsem se pořádně protáhnul a nasál čerstvý vzduch.
,,Asi se potkáme až o poledním klidu. Za chvíli půjdu vzbudit děti." chvíli jsem se odmlčel. Musel jsem být červený až po kořínky vlasů, když jsem vyslovil svůj dotaz.
,,Platí pořád tvoje nabídka ohledně..toho?"

,, nabídka?" otočil jsem se směrem k němu.. Moje mikina mu moc slušela.,,jistě, můj stan ti je vždy otevřený" ušklíbl jsem se.
Byl rudý jak jahoda.,, nevěděl jsem že příšery umí měnit barvy" chechtal jsem se a Mířil si to do srubu,, co stojíš? Chceš abych tě tam donesl?" otočil jsem se na něj, proč nešel?
...nejdřív jídlo a až pak děcka....

Beze slova jsem se rozešel do srubu kde se podávala snídaně. Chtěl jsem si s ním ještě promluvit, když mě odchytla Mikasa.
,,Erene. Co kdyby jsme pak spolu někam zašli. O samotě." zavrněla vábivě. Strnul jsem, tohle bylo poprvé co se ke mě takhle nalepila. Jindy byla spíš v pozadí a dávala na mě pozor.
,,Dobře. O poledním klidu?" usmál jsem se na ni. Rozzářily se jí oči.

Po jídle jsem šel vzbudit prcky a vykonat s nimi ranní hygienu. Ten tým, co byl nastoupený nejdřív, mohl jako první do jídelny. A na to děti slyšely. V mžiku se všechny srotili ke svým vedoucím a začalo klasické štěbetání a napomínání.

,, Levi... Proč máš na sobě Erenovu mikinu? " bafla na mě Hange hned, jak mě viděla.
,, nic ti do toho není" odsekl jsem chladně... Nebyl jsem naštvaný na ní ale na tu černovlasou holku... O co jí jde? Proč se teď tak k Erenovi  má?

Po jídle jsme šli společně s Hange vzbudit tý spratky... Po hygieně se postavily do extrémně dlouhé řady na snídani a já se jim škodolibě posmíval.,, Levi... " šeptl na mě nejstarší kluk našeho oddílu jmenoval se Haru... Myslím, fakt nevím.
,, no?" pošeptal mi ďábelský plán a já souhlasil.
Vyběhnul jsem ven a začal na všechny děti volat že je tu něco hustého co musí vidět.
Doběhl ke mě haru a hrál to se mnou.
Všechny děti museli v tu chvíli vědět co je tak hustého venku... Vyběhli ven všechny kromě našeho týmu.
Ten si to nakráčel přímo k okýnku a vyfasoval snídani.
Spokojeně odešli ke stolu a začali jíst.
Já se jenom smál vedoucím dětí které jsme předběhli.
Nakonec jsem pyšně rozcuchal vlasy Haruovi.
K čemu je rychlost a síla když nemáš mozek? A můj tým je jak fyzicky zdatný tak i chytrý.
Proč čekat dlouhou řadu na jídlo když stačí malé odpoutání pozornosti a dostaneš jídlo hned.
Dětem jsme se omluvili že už je pozdě že už to nestihli vydět a dolezli do srubu za ostatníma.
Hange se na mě podezřívavě dívala.,, proč mě to nenapadlo dřív?" pronese pak. Jen pokrčím rameny a pohledem vyhledám Erena... Mám takový pocit že jsme předběhli i jeho děti.

Vypláznul jsem na Leviho jazyk jako malé dítě. Já mu dám, takhle nás plašit.
,,Skřete." naznačím ústy a věnuju se svému jídlu. Dneska máme v plánu bojovku a pak koupání v potoce. Začínalo být teplo, museli jsme se nějak schladit.
Děti byly trochu otrávené, ale nakonec se uklidnily pro vidině jídla.
Já měl už dojezeno, a tak jsem si sedl ke svému týmu, a začal jim výpravět na co si dát pozor, a jak nejlíp vyhrát hru. Musel jsem je nějak povzbudit. Za chvíli si k nám sedla i Mikasa. Opřel jsem si hlavu o její rameno, dělával jsem to vždy, jako dítě i jako dospělý. Vypadali jsme jako nějaká rodina s deseti dětmi.

Vrčel jsem si pro sebe... Co doopravdy ti dva mají mezi sebou.
Hrozně mě to užíralo a já ani nevěděl proč.
Hange seděla u stolu a domlouvala se s děcka a na nějaké tajné taktice zatímco já ji poslouchal. Snažil jsem se to pochopit stejně dobře jako děcka. Bouhžel marně... Povzdychl jsem si a opustil srub.
,, Leví...." houkne na mě Erwin.
,, no co je?" zeptám se ho nezaujatě.
,, chtěl jsem se tě na něco zepta- proč máš na sobě Erenovu mikinu?" protočil jsem očima... To už je druhý.
,, nic ti do toho není... A na co si se chtěl zeptat?" Zavrčím.
,, nooo... Každoročně pořádáme celotáborovou soutěž. Každý den se obcházení a bodují chatky... Jaká chatka bude mít na konci tábora nejvíc bodů něco vyhraje. Naopak ten kdo dostane nula bodů, tudíž prase. Bude ještě ten den uklízet tábor"  vysvětlí mi.,, a ty chceš po mě abych ty chatky obcházel?"

Nakonec jsem to přijal....tákže se v průběhu nastávajcí hry-v tu dobu nikdo nebude v chatkách-vypařim a obejdu jejich chatky.
Taky všem dětem Erwin po snídani oznámil bodování chatek.
Jste měli vidět ten zmatek. Děti se překřikovaly s tím kdo má v chatce větší bordel aže ho musí běžet uklidit.

,,Honem se pakujte uklízet! Nebudeme nejhorší prasata! Huš!" Rozehnal jsem svůj tým a utíkal k sobě do stanu. I vedoucí museli mít pořádek, a nikdo nechtěl uklízet, takže jsme se zapojovali taky. Rychle jsem si začal skládat oblečení a spacák. Lítal jsem jako vydra, jen aby neměl Levi jediné křivé slůvko.