Princezna Zmijozelu

72

"Iluziorní magii jsem viděla jen párkrát za život milé děvče. A tys ji předvedla s takovou lehkostí." Přistoupila ke mě stará čarodějka a položila mi ruku na rameno. "Myslím, že se od Tebe dočkáme ještě velkých věcí, 9 minut byl tvůj čas." Odmlčela se na chvilku a poté se ke mě naklonila ještě víc. "Jen mohu doufat, že nesklouzneš ve svých rozhodnutích na zlou stranu. Nyní můžeš jít." Rozloučila se se mnou a do ruky mi vtiskla mou hůlku.

...

"Pomohla bys mi?" Pohlédl na mě Severus a Pokynul rukou k velkému pracovnímu stolu ve své soukromé laboratoři. Mávnutím ruky jsem proměnila své oblečení do pracovní verze.

"Co potřebuješ?"

"Vím, že bych neměl žádat tvou pomoc, protože se tě to bude také týkat. Ale mám ještě jisté povinnosti.." dotkl se pomalu rukou svého předloktí ve vše-říkajícím gestu.

"Počkám na Tebe," Přikývla jsem jemně a věnovala lektvaristovi úsměv. "Co chceš udělat s těmi surovinami?"

"Navážit podle seznamu na identické balíčky."

"Budou na praktickou zkoušku, viď?" Sklonila jsem hlavu k seznamu a důkladně si pročetla všechny řádky. "Z toho co tu máš napsáno, se dá odhadnout 6 různých možností. A žádná z nich mi nepřipadá nijak složitá." Pokračovala jsem klidně, bedlivě pozorujíc jeho výraz tváře. Severus zvedl obočí a poté uznale zkřivil rty.

"Chceš půjčit můj nůž na zkoušku?" Zeptal se velice pečlivě vypočítaným tónem svého barytonu.

"Snažíš se mě uplatit abych držela zobák a nikomu to neřekla?" Ušklíbla jsem se pobaveně a černovlasý pomaličku přikývl. A já se rozhodla přistoupit na jeho hru. "Přihoď k tomu ještě polibek a dohodneme se."

"A svou splátku uhradím hned nebo později?" Zablesklo se lektvaristovi pobaveně v očích.

"Výběr je na Tobě." Věnovala jsem mu nevinný úsměv a o vteřinu později jsem již byla přitisknuta ke stolu. Štíhlé prsty svíraly mou tvář a kouzelník mě hladově líbal. Bylo to tak smyslné až se mi srdce splašeně bilo v hrudi. Po několika dlouhých minutách se černovlasý odtáhl a v koutky úst mu zacukaly, když si prohlédl mou zčervenalou tvář.

"V každém balíčku musí být stejné množství všech surovin podle toho seznamu. Jak jsi správně řekla, je 6 možných variant lektvarů. A ani já v tuhle chvíli netuším jak budou rozděleny." Obešel černovlasý stůl na svou stranu a klidně se pustil do vysvětlování. "Hlavně tuhle praktickou zkoušku z lektvarů budete skládat všichni zároveň a každý sám za sebe. Vezmi si lístky, já si vezmu kořínky."

"Dobře," souhlasila jsem a natáhla se pro zmiňovanou sklenici a opatrně si část vysypala na stůl. "Předpokládám, že tohle ruční třídění je kvůli kvalitě." Pohlédla jsem na svého mistra lektvarů, který pouze prostě přikývl.

"Přesně, bylo by nerozumné dovolit, aby některý student začínal s horší kvalitou než jiný. I když někteří.. by to jistě zasloužili." Ušklíbl se lektvarista škodolibě.

"Mmh myslíš tím třeba Harryho, Rona a Nevilla?"

"Zajisté. Byl bych hodně překvapen, pokud některý z nich odevzdá dokončený lektvar. A v zájmu jejich bezpečnosti doufám, že dostanou něco nevýbušného." Pokračoval dál, než sebou najednou cukl a prudce se chytl  za předloktí. "Už mě volá... musím jít." Povzdechl si ještě. Položil poslední kořínek na hromádku a mávnutím hůlky je uklidil do připravených pytlíků.