Princezna Zmijozelu

10

O 3 týdny později
Sobota ráno - den zápasu s Nebelvírem

Ráno mě vzbudil ten otravný zvuk budíku. Tato kouzelná leč velmi nepříjemná věc nebrala ohledy na mé rozpoložení a dokonce ani na to, že si přeju ještě spát. Se zamručením jsem se zvedla do sedu a mávnutím hůlky vypla ten krám, který mi stále vyřvával vedle postele. Bylo půl osmé, čas vstávat. Spustila jsem nohy na podlahu, která byla jako každé ráno ve sklepení studená jako led. Což ale bylo na jednu stranu dobře, neboť mě to opravdu probralo. Pomalým krokem jsem vyrazila do koupelny, kde jsem se na celých 15 minut zavřela do sprchového koutu. Horká sprcha po ránu opravdu umí zázraky. Pak jsem si vyčistila zuby a vydala se z koupelny zpět do pokoje. Dalším mávnutím kouzelného proutku jsem si vysušila vlasy a poté jsem se oblékla. Pro dnešek do černého spodního prádla, tmavě zeleného tílka, černých legín a místo mikiny jsem na sebe navlékla Zabiniho dres. Když jsem se konečně oblečená podívala do zrcadla, věnovala jsem svému odrazu pobavený úšklebek. Hůlku jsem si schovala do rukávu. Pomalým klidným krokem jsem zamířila po schodech dolů do společenské místnosti. Kde u plapolajícího krbu seděla rozespalá Pansy.

"Dobré ráno Pansy" pozdravila jsem černovlásku, která se otočila za zvukem mého hlasu.

"Dobré ráno..." zamručela zmijozelka a věnovala mi téměř vyčítavý pohled, jako bych ji snad já vytáhla z postele. Byť to pravděpodobně byla Elis, která už jak bylo zvykem v dnech zápasů, seděla s celým zbytkem týmu na snídani.

"Čekáme ještě na někoho?" Otázala jsem se, načež mi Pansy věnovala další zamračený pohled, ale poslušně se zvedla z pohovky a zamířila ke vstupu. Společně jsme prošly hradem až do Velké síně, kde už u zeleného stolu seděl nás vrcholový tým.

"Dobré ráno kočky" pozdravil Blaise jen co nás zaregistroval pohledem.

"I tobě kocourku, jinak dobré ráno všem" přistoupila jsem na jeho hru, Zabini spokojen s mým outfitem se posunul na lavici a udělal mi místo mezi sebou a Theem. Který se jako obvykle ujal konvice s kávou a obdařil mě šálkem toho úžasného nápoje.

"Díky Theo" poděkovala stále rozespalá černovláska za nás obě, neboť i ji vysoký střelec oblažil horkým nápojem.

"Tak jak se těšíte na zápas?" Usmála jsem se na ostatní, bratr mi věnoval podrážděný pohled.

"Připravení jsme dobře." Pokynul mi Graham s nervózním úsměvem.

"Musím uznat že Nebelvírský tým je celkem nervózní." Pohodila hlavou blondýnka k červeně prostřenému stolu. August přikývl na souhlas, ale byl to Jonathan kdo odpověděl.

"Weasley má trému určitě, ještě nic nejedl to u něj není normální." Na to se již probuzená černovláska sedící mezi dvojčaty otočila, přeměřila si zrzka zamračeným pohledem.

"Weasley! To se marně snažíš zhubnout?!" Zaječela černovlasá, načež se jako obvykle zmijozelští studenti rozesmáli, neboť Ron byl rudý až za ušima. Můj pohled zrovna směřoval k profesorskému stolu, kde jsem zaregistrovala pohled našeho Zmijozelského ředitele Severuse Snapa, kterému jemně zacukaly koutky. Otočila jsem se zpátky ke stolu a v tom okamžiku mi někdo položil ruce na ramena.

"Tak princezno, nezapomněla jsi na naší sázku?" Zaslechla jsem za sebou nezaměnitelný hlas nebelvírského odrážeče-vtipálka Freda Weasleyho. Pomalu jsem otočila hlavu a pohlédla na jeho ruce stále položené na mých ramenou. Blaise zaprskal jako podrážděná kočka, načež se zvedl Graham s rozlobeným výrazem.

"Ruce pryč Weasley." Zavrčel zmijozelský kapitán a probodl Freda zlým pohledem.

"Ale ale" zatvářil se překvapeně zrzek, však ruce poslušně zvedl. Na to mi věnoval rošťácký úsměv. "Červená by ti slušela víc, princezničko bělovlasá" v očích mu hrály pobavené ohníčky. Pomalu jsem se zvedla z lavice a otočila se k němu čelem. Zvedla jsem hlavu abych mu viděla do očí. Sledoval každý můj pohyb se zatajeným dechem. Pomaličku jsem ho objala kolem krku a přitáhla si ho blíž, všichni kolem nás jako by ztuhli. Fred se ochotně sklonil, opatrně mě objal kolem pasu aby mi dodal stabilitu, když jsem se zvedla na špičky. Pomalu jsem se přiblížila rty k jeho uchu, zmijozelští i nebelvírští na nás viseli očima. Stejně jako profesorka McGonagellová, profesor Snape a dokonce i ředitel Brumbál.