Princezna Zmijozelu

03

"Čistý jako démant" řekl tiše a obraz se před námi bezhlučně otevřel. Pokynul mi rukou a já vstoupila do místnosti, kterou jsem si zamilovala na první pohled. Místnost měla vysoký strop a výhled k zapovězenému lesu. Před okny stála dlouhá kožená od pohledu pohodlná pohovka na stříbrných nožkách před kterou stál nízký konferenční prosklený stolek a dvě křesla. V levé zdi byl uprostřed knihoven umístěn krb, kde vesele plápolal oheň. Z pravé strany krbu, bylo umístěné schodiště do druhého patra, kde byla umístěná malá ložnice a koupelna. U pravé zdi stál velký mahagonový stůl s dvěma křesly umístěnými naproti sobě. Nad kterým byla umístěna starodávná mapa Bradavického hradu a jeho okolí. Celkově byla pracovna laděná do kompozice stříbra, mahagonu a zelené barvy. Od smaragdových závěsů, přes koberec téže barvy až po vázu s levandulí.

"Nádherné" vydechla jsem, Marcus stojící za mnou se zasmál a položil mou brašnu k druhému křeslu u stolu.

"Doufal jsem, že se ti bude líbit."

"Je opravdu nádherná." Zašeptala jsem znovu, nemohouc odtrhnout oči od vší té nádhery.

"Jdi se podívat do druhého patra Tess." Doporučil mi prefekt již sedící za svou stranou stolu. Uposlechla jsem jeho radu a pomalu vyšla schody. V ložnici bylo další okno s výhledem na les. Veliká mahagonová postel se smaragdovými nebesy upoutala mou pozornost, prakticky ihned. Zamyšleně jsem přejela rukou po saténové přikrývce a prohlédla si propletený vzor dvou hadů na polštářích. Z druhé strany postele, byla zabudovaná skříň na oblečení s posuvnými dveřmi, opět z mahagonu. Pomalu jsem ji otevřela a vyskytl se mi výhled na srovnané komínky Marcusova oblečení. Druhá polovina skříně byla volná. Připravená pro mě. Nechala jsem skříň otevřenou a vydala se na prohlídku koupelny, která mi vzala dech. Úplně stejně, jako zbytek pracovny. Byla laděná do šedo-zelené. Tmavě šedé dlaždice, mahagonová podlaha. Obrovský sprchový kout a naproti mramorová vana na stříbrných nožkách. Umyvadlo se zrcadlem a skříňka s hromadou složených zelených ručníků a za zdí toaleta. Otočila jsem se a vydala se zpátky ke schodům, které jsem pomalu sešla. Marcus zvedl hlavu a pohlédl na mě, až se mu oči barvy mahagonu zaleskly.

"Můžeš tady trávit času, kolik jen chceš." Usmál se a já přikývla.

"Ten rozvrh, co jsem ti poslal, je můj. Abys věděla jaké mám hodiny. A tenhle" ukázal na pergamen na stole "je rozvrh, kdy jeden z nás musí projít obchůzku po určité části hradu." Pomalým krokem jsem došla ke stolu a sklonila se abych si pergamen prohlédla. Uvědomila jsem si po chvilce, že si mě Marcus se zájmem prohlíží. Sjížděl pohledem mé tělo, nebylo to zrovna příjemné.

"Takže, třeba tady" ukázala jsem na čas Středa 22:10 "musím jít na tu obchůzku?" Otázala jsem se.

"Ano, ale nebo můžu jít já. Je to pouze o tom, jak se domluvíme." Odpověděl. Znovu jsem si rozvrh prohlédla.

"Nebo, můžeme jít spolu." Podotkl po chvilce a netrpělivě čekal na můj názor. Zvedla jsem hlavu a setkala se s jeho pohledem. Nesměle jsem se usmála a poté přikývla.

"Čekala jsem, že toho bude víc." Podotkla jsem a chlapec sedící vedle mě se zasmál.

"Na hradě je 8 prefektů a 2 primusové. Máme 5 pochůzek, stejně jako všichni ostatní. Zvykneš si. Navíc, nemusíš být po večerce na koleji." Znovu se zasmál a věnoval mi další pohled do očí, z kterých mu ale sklouzl zrak po mém krku. Načež se zarazil a znovu mi pohlédl do očí. Předstírala jsem, že jsem si ničeho nevšimla a sklonila se znovu k pergamenu.

"Děkuji, že jsi mi to vysvětlil." Položila jsem mu ruku na rameno, zachvěl se.

"V pohodě."