Princezna Zmijozelu

49

"Ber to jako varování..." zasyčel a ustoupil o krok a prohlédl si mne od paty až k rozcuchaným bílým vlasům. Stále se červenajíc jsem si stáhla sukni o něco níž, neboť mi ji černovlasý při svém hladovém útoku o trochu vyhrnul. Poté jsem si rychlým pohybem urovnala hábit a uhladila své vlasy, pak jsem zvedla z podlahy svou brašnu. "Do začátku hodiny zbývá 8 minut slečno Malfoyová, měla by jste si pospíšit." Podotkl škodolibě a já ho bez jediného slova obešla směřujíc na dnešní první hodinu kouzelných formulí. Než jsem však stačila udělat další krok sevřely mé rameno dlouhé pevné prsty mistra lektvarů. Který si mě ještě jednou přitáhl k polibku. Tentokrát byl něžný jako nejjemnější pohlazení a poté se mnou srovnal krok a doprovodil mne až ke schodům, kde se naše cesty rozdělily.

...

Musela jsem hodně natáhnout krok abych stihla začátek hodiny, naštěstí to nebylo daleko a stihla jsem proklouznout do třídy ještě před hloučkem štěbetajících Nebelvírských studentů. Usedla jsem do první lavice vedle Hermiony, která akorát vytahovala ze své brašny učebnici. Až poté mi věnovala zvědavý pohled, který se ještě rozšířil když si všimla mých zrůžovělých tvářích a lehce nateklých rtů.

"Co se ti stalo Tess?" vydechla potichu, ale než jsem jí stihla odpovědět naklonil se k nám Blaise, který jako obvykle seděl s Dracem hned za námi.

"Proč jsi tak rychle odešla ze snídaně? A proč to vypadalo jako by se za Tebou hnal profesor Snape?" Zajímal se okamžitě čokoládový zmijozel. Měla jsem chuť ho za tyhle otázky zadupat do země. Místo toho jsem pohodila hlavou a okamžitě skryla svou rudnoucí tvář za oponu bílých vlasů. Hermiona se zprudka nadechla.

'Nic neříkej...'Zaúpěla jsem v duchu a poslala tu myšlenku jejím směrem.

'Co se stalo mezi Tebou a profesorem Snapem?'nedala si Hermiona pokoj, naštěstí to pronesla v duchu. Blaise, kterému nikdo nevěnoval pozornost se stáhl zpět ke svojí lavici a pustil se s Dracem do rozhovoru o nadcházejícím famrfpálovém utkání.

'No ... ehm ...'zčervenala jsem ještě o kousek víc a Hermioně se rozšířily oči. A poté si všimla prstýnku na mé levé ruce.

'Tesso? Proč mám takový pocit, že Ty a profesor Snape ...'začala znovu a já jí věnovala zvláštní pohled.

'Ten pocit je správný Miono,'odsouhlasila jsem jí tuhle myšlenku.

'Prstýnek je od něj? Vypadá dost nákladně.' Naklonila se hnědovlasá zmijozelka blíž k mé ruce a pořádně si prstýnek prohlédla.

'No... ehm...'nebyla jsem schopná odpovědět. A tak si to Miona domyslela správně sama.

'Ty jsi zasnoubená!' vyjekla v myšlenkách a já jí věnovala souhlasný pohled.

'Ano jsem zasnoubená a mým snoubencem je Severus Snape, ale nikomu to neříkej. Nosím ten prstýnek pod zastíracími kouzly...'

'Neboj se! Nikomu nic neřeknu, ale to je prostě úžasné!'

'Tak mě napadá...'Dala jsem si zděšeně ruku před pusu 'Ten prevít! On mi dneska ráno zrušil to zastírací kouzlo...' V dalším okamžiku vstoupil profesor Kratiknot do třídy a hodina začala. Umlčelo to tedy naši rozpravu, ale bylo jasné že se později k tomuto tématu vrátíme. Aspoň to jsem cítila z poslední Hermioniny myšlenky, než jsem opustila její mysl. To mi připomíná, že bych jí měla naučit se bránit, bude se jí to v nadcházející válce hodit. Pomalu jsem se dotkla v myšlenkách Mariona a drak mě s radostí jeho vlastní uvítal ve své mysli. Dotknout se jeho myšlenek bylo zdaleka nejvíce jednoduché zvlášť kvůli poutu jež nás svazovalo. A po zbytek poměrně záživné však jen opakovací hodiny jsem rozmlouvala s ním.