Princezna Zmijozelu

69

"HARRY! HERMIONO!" ječel Ron, mával stříbrným famfrpálovým pohárem a byl úplně bez sebe. "DOKÁZALI JSME TO! VYHRÁLI JSME!"

"Skvělé" Přikývla jsem celkem pobaveně a zrzek se na mě celkem bláznivě usmál.

...

Pozemky kolem hradu svítily na slunci, jako by je čerstvě natřel; čisťounká obloha se na sebe usmívala ve třpytící se hladině jezera; saténově zelený trávník se vlnil v lehkém vánku. Nadešel červen, ale to pro páťáky znamenalo jen jedno: zkoušky NKÚ je konečně doháněly. Učitelé už jim nedávali domácí úkoly; o hodinách se opakovaly věci, o kterých se učitelé domnívali, že se nejspíš objeví u zkoušek. Cílevědomá, až horečnatá atmosféra i tak by se to dalo nazvat vládla nyní všude a to dokonce i ve sklepení. Hermiona přišla s úsměvem na to, že se jí nejlépe učí po boku Thea. Který byl stejně zapálený jako ona. Nebyla jediná, kdo se kvůli nadcházejícím NKÚ choval divně. Ernie Macmillan si osvojil na nervy jdoucí zvyk vyptávat se ostatních na jejich opakovací praktiky.

"Kolik hodin asi tak tomu denně věnuješ?" ptal se Harryho a Rona, když čekali na hodinu bylinkářství, v očích manický svit.

"Já nevím," řekl Ron, "pár."

"Víc nebo méně než osm?"

"Myslím, že míň," řekl Ron a vypadal trochu polekaně.

"Já osm," řekl Ernie a vydechl. "Osm nebo devět. Dávám si hodinu už před snídaní. Osm je průměr. O víkendu bych mohl udělat deset. V pondělí to bylo devět a půl. V úterý to tak dobré nebylo – jen sedm a čtvrt. A ve středu –" všem se nám ulevilo, když nás profesorka Prýtová popohnala do skleníku číslo tři a Ernie musel ztichnout. Draco si vynalezl jinou cestu, jak způsobit paniku.

"Samozřejmě to není o tom, co víte," vykládal hlasitě několik dní před zkouškami Crabbemu a Goylovi, když čekali na hodinu lektvarů, "ale o tom, koho znáte. Otec se už několik let dobře zná s předsedou Správy kouzelnických zkoušek – starou Griseldou Marchbanksovou – byla u nás na večeři a tak..."

"Myslíte, že je to pravda?" šeptala zděšeně Hermiona.

"I kdyby byla, co s tím naděláme," řekl Ron chmurně.

"Já nemyslím, že je to pravda," pošeptal jim Neville. "Protože Griselda Marchbanksová je přítelkyně mojí babičky a o Malfoyových nikdy nemluvila."

"Jaká je, Neville?" zeptala se okamžitě Hermiona. "Je přísná?"

"Trochu podobná babičce," odpověděl Neville slabým hlasem.

"To, že ji znáš, ti nijak neuškodí, ne?" pokusil se ho povzbudit Ron.

"Nemyslím, že v tom bude rozdíl," řekl ještě o něco zoufale ji Neville. "Babička jí pořád vykládá, že nejsem tak dobrej jako táta... No... Však jste ji viděli u svatýho Munga..." Neville zíral na podlahu.

Harry a Ron se po sobě podívali, ale nevěděli, co říci. To bylo poprvé, co se Neville o jejich setkání v nemocnici zmínil. Trochu jsem šťouchla do Hermiony aby se netvářila tak nepřítomně a potom ji za loket odtáhla zpět k našim truhlíkům, mezi zmijozelské.

Krom toho se také mezi páťáky a sedmáky rozběhl čilý černý trh s pomůckami pro lepší koncentraci, svižnější myšlení a bdělost. Blaise ze všeho nejvíc sváděl Baruffiův mozkový elixír, nabídnutý mu havraspárským šesťákem Eddiem Carmichaelem, který odpřisáhl, že lektvar je zodpovědný za devět výborných, jež minulé léto dostal a nabídl mu celou pintu za pouhých dvanáct galeonů, ale než mohli obchod uzavřít, Hermiona Carmichaelovu láhev zkonfiskovala a vylila její obsah do záchodu.