Princezna Zmijozelu

04

Ráno mě jako obvykle vzbudil ten otravný zvuk budíku. Se zamručením jsem se protáhla a mávnutím hůlky ho vypnula. Zvedla jsem se z postele a zamířila do koupelny vykonat svou ranní hygienu. Která se skládala ze sprchy, rozčesání vlasů a vyčištění zubů. Zabalená ve smaragdovém ručníku jsem se bosky zanechávajíc za sebou mokré otisky nohou vrátila do pokoje. Zamyšleně jsem se oblékla a poté vzala do ruky pergamen s rozvrhem.

Dnes ve jsme začínali v 8 hodin dvouhodinovkou kouzelných formulí s Havraspárem, poté bude dvouhodinovka bylinkářství s Mrzimorem, následovaná hodinou obrany proti černé magii s Nebelvírem a nakonec hodina přeměňování s Nebelvírem.

Nakonec jsem vzala do ruky brašnu z které jsem vyházela nepotřebné věci a naopak přidala učebnice obrany, formulí a přeměňování. Pomalu jsem sešla schody do společenské místnosti, kde jsem se pohodlně usadila v křesle a čekala na své kamarády a bratra. Po několika minutách jsem zaslechla šramot nesoucí se ze schodů do dívčích ložnic. Během několika minut jsem spatřila rozespalou Pansy v doprovodu rozesmáté Elis.

"Pans dávej pozor kam šlapeš." Varovala ji blondýnka, černovláska něco nesrozumitelného zamumlala a v dalším okamžiku zakopla a rozplácla se na podlaze. S nadávkami za které by se nemusel stydět ani Protiva, se černovláska zvedla z podlahy a věnovala Elis zamračený pohled. Blondýnce zacukaly koutky, ale dále se k tomu nevyjadřovala.

"Dneska to těm klukům nějak trvá." Povzdechla si Elis a sedla si do druhého křesla u krbu. Pansy opět něco zamručela a složila svůj zadek na pohovku.

"Doprdele, My jsme zaspali!" Ozval se z chlapecké ložnice nezaměnitelný hlas Blaise Zabiniho. Vyměnily jsme si s děvčaty pobavený pohled.

"Sázím 10 galeonů, na to že Zabini zapomene učebnici přeměňování." Zasmála jsem se do ticha. Pansy zvedla hlavu a zašklebila se.

"Přijímám" usmála se černovláska a poté jsme si plácly. Za necelou minutu jsme zaslechly šramot nesoucí se ze schodů do chlapeckých ložnic a po chvilce jsme zahlédly Blaise. Rozcuchaného se špatně zavázanou kravatou a hábitem v levé ruce. Jeho brašna levitovala těsně za ním. Bohužel čokoládový Zmijozel nedával pozor a zakopl skoro na tom stejném místě jako Pansy a totožně se rozplácl na zemi. Společenskou místností se rozléhal smích Theodora Notta, který kráčel hned za ním a také nezaměnitelný smích mého bratra.

"Vy jste ale idioti." Pokýval hlavou Blaise a s nadávkami, které jako by okopíroval od Pansy se zvedl z podlahy. Poté zvedl hlavu a setkal se s mým pobaveným pohledem.

"Tvůj úsměv je po ránu stejně lahodný jako to nejsladší kafe." Poklonil se Zabini mým směrem a v tu ránu opět všichni vyprskli smíchy. Věnovala jsem mu jeden ze svých laskavých úsměvů a poté přijala jeho ruku, kterou mě zvedl z křesla. Načež se čokoládový Zmijozel konečně doupravil a zvedl mou brašnu. Poté jsme všichni zaslechli typický dusot dvou slonů, neb i Crabb a Goyle sešli schody. Konečně jsme se všichni jako parta vydali na snídani do velké síně. Jako obvykle držel Pansyninu brašnu Theodor a Elisinu Goyle. Ve velké síni, už bylo celkem dost žáků, ale naše místa u Zmijozelského stolu, si nikdo ze zmijozelských nedovolil obsadit. Pobaveně jsem se usadila mezi Blaise a Theodora, který se usmál a zvedl konvici s kávou, kterou mi jako pravý gentleman nalil. Všichni jsme se za Tichého hovoru pustili do jídla.

"Sakra! Zapomněl jsem učebnici přeměňování na koleji." Vyjekl náhle Blaise a celá naše skupinka se rozesmála. Pobaveně jsem natáhla ruku přes stůl a Pansy mi dala 10 galeonů.

"S tebou je radost obchodovat Pansy." Zašklebila jsem se, tentýž úšklebek byl i na černovlásčině tváři. Draco nás sledoval pobaveným pohledem.