Princezna Zmijozelu

70

"Není třeba, ale ráda bych šla něco vařit. Chci načerpat trochu toho klidu." Pobídla jsem oba muže. Marion se ušklíbl.

"Vidíš, říkal jsem to." Pošťouchl černovlasého, který se kysele ušklíbl.

"No a měl jsi pravdu." Souhlasil Severus neochotně a potom nás pobídl ke kroku.

...

Přesně ve dvě hodiny jsem opět stanula před dveřmi do velké síně a po chvilce čekání mi profesor Yakell otevřel a mávnutím ruky mne vybídl ke vstupu. Všechny kolejní stoly byly kouzly odstraněny a tak vzniklo volné prostranství před profesorským stolem. Za kterým seděli členové komise včele s profesorkou Marchbanksovou. Vedle které zelo volné místo pro ředitele školy. Tedy ředitelku Dolores Jane Umbridgeovou, která jak se zdálo měla lepší věci na práci, než přihlížet praktické zkoušce z kouzelnických formulí.

"Slečno Malfoyová," oslovil mě profesor Yakell jemně a já mu pohlédla do tváře. "Hlavním hodnotitelem této zkoušky budu já. Nyní Vám vysvětlím její pravidla." Pokynul rukou a doprovodil mne do pravidelného kruhu, vyznačeného bílou čárou na podlaze. "Na prokázání svých magických dovedností, budete mít přesně 15 minut. Během nichž předvedete správné využití kouzel, které jste se za posledních 5 let učila v hodinách."

"Yakelle," upozornila na sebe předsedkyně komise a profesor zvedl hlavu.

"Ano?"

"Slečna Malfoyová přeskočila jeden ročník." Upozornila jej a profesor překvapeně přikývl a přimhouřil oči.

"Dobrá, tak tedy 4 roky." Usmál se a poté plynule navázal. "Kouzla budete vykonávat v pořadí, jež určí vedoucí této zkoušky, neboli já." Ukázal rukou na sebe a poté jí mávl směrem ke svým kolegům. "Moji kolegové, Vás samozřejmě budou hodnotit také. A i jejich postřehy budou mít vliv na výslednou známku zkoušky, stejně jako její písemná část. Pokud by se náhodou stalo, že byste nebyla schopna některého kouzla, oznamte mi to a přejdeme k další části. Tak a poslední informaci, kterou Vám musím předat je, že během své zkoušky nesmíte opustit námi vytyčený kruh. Rozuměla jste všemu slečno?" Dokončil profesor svou instruktáž.

"Ano pane profesore." Přikývla jsem a Yakell opustil kruh a Pokynul mi abych vytáhla svou hůlku.

"Tak tedy začneme slečno. Nyní nám předveďte levitační kouzlo. Zvedněte tuto dřevěnou krychli do výšky dvou metrů." Přikázal okamžitě profesor a já svůj zrak stočila k zmiňované kostce.

"Locomotor krychle" vyřkla jsem a mávla hůlkou, krychlička se poslušně zvedla do požadované výšky, kde zůstala viset. Profesor spokojeně přikývl a pohledem střelil po profesorce Marchbanksové, která taky Přikývla a ještě víc se naklonila a dlaněmi opřela o stůl.

"Skvěle, nyní tuto krychli položte zpět na zem." Ozval se profesor Yakell.

"Descendo!" Přikázala jsem znovu a krychle postupně klesala dolů až s měkkým cvaknutím dosedla na podlahu.

"Výborně, nyní si tu kostku přivolejte do ruky." Ozval se opět profesorů hlas.

"Accio!" Vyřkla jsem opět bezchybně a dřevěná kostka vzlétla a přistála mi na napřažené dlani.