God's love

Chapter 7

Harry:

"Chceš tam pěnu?" Tázavě jsem se podíval na Louise, který si prohlížel mé pozadí. "Ptal jsi se na něco?" Zeptal se s ostychem v hlase. Usmál jsem se, to byla jediná možnost, co dělat. "Ano, Lou, ptal jsem se jestli chceš pěnu." Souhlasně přikývl. Bylo mi s ním dobře, ale v hlavě se mi zrodila myšlenka, která mi provrtávala celou mysl. Myslel to vážně s tím, že je řecký polobůh? Třeba to je jen blázen, co utekl z nějaké léčebny. Možná proto nemá žádný domov. Chvíli jsem nad tím přemýšlel, když mě vytrhl Louisův hlas. "Víš Harry, pozitivní na tom, že jsem bůh je, že dokážu číst lidem myšlenky." A kruci, takže už si to asi domyslel, vlastně to asi slyšel stejně, jako bych mu to křičel do uší. "Ale s tebou Hazz, s tebou je to jiné. Nedokážu přečíst ani jednu myšlenku. Nevím, čím to je, ale líbí se mi to. Takové ticho, když jsem s tebou." Úlevně jsem si oddychl. Jen jsem pokývl a vyzkoušel vodu ve vaně. Byla příjemně teplá. Tenhle byt jsem vzal hlavně kvůli obrovské vaně. "Ani nevíš, co všechno by se dalo v té vaně dělat." Mrkl jsem na Louise se šibalským úšklebkem. On si jen skousl spodní ret a mě to začalo tak vzrušovat. Přitáhl jsem si ho k sobě a ret mu musel za každou cenu vysvobodit ze spárů zubů. když jsem tak učinil, zavzdychal mi do pusy a já se pousmál. Chytil jsem ho za zadeček a lehce ho tam štípl. Odpojil své rty a zaklonil hlavu s lehkým výkřikem: "Harry!" Usmíval jsem se. Hlavu vrátil zase zpět a já měl možnost zaseknout svůj pohled do toho jeho.

Louis:

"Harry, ať to nepřeteče." Prolomil jsem ticho mezi námi. On uhl pohledem a vypl vodu. Vlezl si do ni první a potom mi podal ruku, abych neupadl. Sedl jsem si před něj a on mě něžně líbal na krku. Hlavu jsem zvrátil dozadu a položil si ji na jeho rameno. Začal mě hladit po hrudi a bříšky prstů projížděl po měm bříšku. Putoval stále níž, dokud jsem jeho dotek neucítil na své chloubě. "Och, jsi tak tvrdý." Zasténal mi do ucha. Opřel jsem se svými zády o jeho hruď a on začal pumpovat. Slastně jsem zakňučel. Pohyboval rukou nahoru a dolů. "P- prosím. Ha-Harry!" Rozvzdychal jsem se a ruce jsem zapřel o okraj vany. "O co prosíš?" Šeptal mi do ouška. "Já - už bu-budu." Harry odtáhl ruku a políbil mě na krk. Já jen nesouhlasně zamručel.Nadzvedl si mě a posadil si mě na klín. Chytil mě za zadeček a pomalu do mě vnikal. Už zase. Své ruce přesunul k mým bokům a začal vzdychat do mého ouška. Nasedl jsem na něj a zarazil si jeho penis až po kořen. Zastavil jsem se a rozdýchával bolest. Lehce mě hladil po zádech a zašeptal mi do ucha: "Ošukej mě, lásko." V tom, jsem se nadzvedl a začal přirážet.

Harry:

"Ošukej mě, lásko." Řekl jsem a on poslechl. Nadzvedl se a začal přirážet proti mě. Chytil jsem ho za ten jeho hezký zadeček a začal ho mačkat. Potom jsem rukou nahmatal jeho úd a špitl mu do ucha: "Udělej se pro mě Lou." Začal jsem pohybovat rukou. Rychle se rozvzdychal a zachytil se vany pevněji. S výkřikem mého jména se udělal. Já ještě chvíli přirážel a uděla se do něj. Chvíli jsem ho na sobě nechal sedět a potom jsem mu pomohl slézt. Své paže jsem omotal kolem jeho pasu a přitáhl si ho do objetí. "Líbí se mi, když sténáš mé jméno." Políbil jsem ho a začal omývat.

Když jsem vylezli z vany Louisovi se chtělo tak spát, že se ani neoblékl a opřel se o rám dveří. Pozoroval mě, jak se utírám ručníkem a přivíral oči. Přiškočil jsem k němu a nadzvedl ho do své náruče. "Pojď Lou, odnesu tě do postele." Instinktivně omotal nohy kolem mého pasu a hlavu položil na mé rameno. Začal pravidelně oddechovat a já věděl, že usl. Něco mrmlal ze spaní, ale nerozumněl jsem mu. Zalezl jsem si vedle něj a přitáhl si ho na svou hruď. Párkrát se zahihňal, ale spal dál. Přehodil jsem přes nás deku a zhasl lampičku. Ještě chvíli jsem ho hladil po vlasech, než jsem taky upadl do říše snů.

Louis:

Vzbudil jsem se v prázdné posteli. Nikam jsem nemusel a Harry taky ne, ale kde byl? Do nosu mě uhodila slastná vůně jídla. Po chvíli přišel Harry s tácem, na které byla snídaně pro nás oba. "Dobré ráno." Usmál se na mě. "Dobré, jak jsi se vyspal?" Zeptal jsem se ho a úsměv mu oplatil. "Do růžova a ty?" Jen jsem přikývl a odkryl peřinu na znamení, že se může zase ke mě přitulit. A to taky udělal. Tác položil na stolek vedle postele a přitáhl si mě k polibku. "Harry?" Tázavě jsem se na něj koukl. "Ano Lou?" Zeptal se a podával tác se snídaní. "Máš nějakou rodinu?" Možná jsem ho zaskočil, protože na mě vykulil oči. "To víš, že mám." Usmál se na mě, ale mě to nestačilo. "A představíš jim mě někdy?" Harry posmutněl a pohladil mě po tváři. "Rád bych, ale nemluvíme spolu. Když mi bylo sedmnáct matka si našla nového muže a ten nedokázal snést to, že jsem gay. Potom přesvědčil mou matku i sestru. To jsem nevydržel a sbalil si věci. Odešel jsem od nich. Ale je to už dlouho. Od té doby jsem nikoho z nich neviděl, ani neslyšel." Posmutněj se a pohladil ho po ruce. "Omlouvám se, že jsem to vytahoval." Omluvně jsem se na něj usmál a dal mu pár motýlích polibků na tvář. " To nic, stejně by jsi se to dřív nebo později dozvěděl. Taky mě to mrzí, ale nedá se nic dělat. Je to uzavřená kapitola." To mi ale stále nestačilo. Vždy jde něco udělat. Nechtěl jsem, aby bylo Harrymu mizerně. slíbil jsem si, že o jeho rodině zjistím víc. Mrzelo mě to, ale snažil jsem se to odsunout.
Po vítečné snídani jsme si pustili film, ale nevnímali jsme ho, protože jsme se mazlili, a docela vášnivě a dravě. Film byl spíš něco jako kulisa. Tesně před oběděm Harrymu někdo zavolal.

"Styles, kdo volá?" Nic neříkal jen měl vystrašený pohled. Chvíli mlčel, ale po pár minutách se odvážil promluvit. "Děláš si ze mě srandu?" Ukápla mu slza a po ní další a další. Položil telefon na postel, ale nepoložil hovor. Stále někdo mluvil do telefonu. "Harry?" Neodpovídal. "Harry!" Měl jsem o něj strach. Rozplakal se a vyskočil na nohy. Rozběhl se do koupelny a zabouch dveře, slyšel jsem i zamknutí. chtěl jsem za ním jít, ale z telefonu se ozývalo pořád ...Halo... Je tam někdo?... Vzal jsem odvahu a mobil si přitiskl k uchu. "Halo, kdo volá?" Chvíli bylo ticho, že jsem uslyšel ženský hlas. "Halo, tady je Anne, jsem Harryho matka." Och Bože. To není možný. Co může chtít? "Kdo je tam?" Ozvalo se z druhé strany. "Tady je Louis, jsem Harryho..." Co vlystně jsem? Kamarád, přítel, známý nebo jen spolubydlící s výhodami? "Jsem Harryho přítel. Co po něm chcete?" Chvíli bylo ticho a potom jsem uslyšel hlasitý výdech a nádech. "Je mi líto co jsem mu udělala, vyřiďte mu prosím, že ho chci vidět. I jeho sestra. A taky mu prosím řekněte, že jsem opustila Johna. Ať mi zavolá, prosím. Mějte se Louisi." Nic jsem nestačil říct, když z druhé strany se ozívalo pípáni. Bylo mi ji líto. Položil jsem telefon na stolek u postele a šel ke dveřím od koupelny. Z pozadveří jsem slyšel jen tlumené vzlyky.

Poznámka autorek:

Tak Zlatíčka, jste celkem šikovní, tolik přečtení... Docela se nám to zvrtává, co myslíte, setká se Harry se svou rodinou? Třeba se to dozvíte v dalším díle. Mějte se Zlatícka Your Dominant X Submissive :-*