God's love

Chapter 19

 Louis:

Oficiálně jsme byli přestěhovaní. Ani jeden z nás netušil, kolik je tady pokojů, jak je velká zahrada nebo jak máme velkou postel. To bylo taky první co jsme šli okouknout. Hazz dostal spousty klíčů a jak jsme potom zjistili, většina pokojů byla zamčená. Vila byla obrovská tak moc, že když půjdu do kuchyně a Hazz zůstane v ložnici, nejen že půjdu asi deset minut, ale je to na opačném konci domu. Takže mě ani neuslyší, když budu dělat jídlo, nebo když bude něco chtít přinést. Ještě, že jsou na dveřích cedulky, jinak bych nevěděl, kde co je. Stáli jsme poře dveřmi s nápisem 'Ložnice' a oba byli natěšení co tam uvidíme. Hazz konečně našel správný klíč a odemkl. Takový pohled. Obrovská postel, kdybych já ležel na jedné straně a Harry na té druhé, a oba by jsme k sobě natáhli ruce, stále by tam bylo místo, minimálně na jednu osobu. Hned z ložnice vedly dvoje dveře, jedny do obrovské koupelny, která byla stejně velká jako náš starý byt, a druhé dveře vedly do plně vybavené šatny. No pááááni. Hned jsem se vidal k jedné šatní skříni a projel rukou přes obleky. Vypadaly tak honosně, krásně a draze. Velmi draze. Harry byl položený na naší nové posteli a koukal do stropu. Na nočním stolku jsem viděl obrázek. Fotku. Byl na ní malý kudrnatý chlapeček a starší muž. Přišel jsem blíž a vzal fotku do rukou. "Hazz, to jsi ty." Vydechl jsem. Harry na mě otočil obliček a já uviděl jeho slzy. "No ták, neplakej." Sedl jsem si k němu a přitáhl si ho do objetí. "To jsem já a táta." Rozvzlykal se mo do ramene. "Šššš, neplakej, vidím, měl tě rád a moc, když si nechal vaši společnou fotku hned vedle hlavy, kde spával." Jenom pokýval hlavou a zavrtal se mi do ramene. Po chvíli se odtáhl a šli jsme procházet zbytek domu. Narazili jsme na dalších několik koupelen, ložnic, taky jsme našli společenskou místnost, salónek, obývák, kuchyni, ne jednu, šatny (plně vybaneny) a pracovnu. Potom tam byla zamčená místnost, všechny byly zamčené, ale tyhle byly něčím zvláštní. Byly z tvrdého dřeva a pasoval do nich ten největší klíč.

Harry:

Když jsem otevíral nejmasivnější dveře v domě, uviděl jsem tam obrazy. Zatajil se mi dech, protože na všech obrazech jsem byl já. Jak jsem byl malý, když mi bylo deset a taky z doby, kdy mě vyhnal otčím. Byly tam taky obrazy, které nebyly z delší doby než rok. Potom jsem tam našel ještě jeden. Byl jsem na něm já, jak objímám Louise. Přesně si pamatuji, kde jsme to byli. A taky vím, kdy to bylo. Jsou to necelé dva měsíce. Byli jsme nakupovat a já měl takový divný pocit, jako by nás někdo sledoval. Teď už asi vím proč. "Hele, Lou, to jsme my dva, pamatuješ si, kde jsme byli?" Louis se zahleděl na obraz s přivřenýma očima a potom asi když si to uvědomil, vykulil oči na obraz a otevřel pusu. "To jsme.. Ale jak.." Ani nedokázal doříct své myšlenky, jak byl zaskočený. "pověsíme si ho?" Zeptal se mě Louis. Jen jsem přikývl a Louis už zvedal obraz ze země. Když ho držel, všiml jsem si, že je na něm něco napsáno. "Harry, moje zlatíčko, vím, že jsem tě opustil, když jsi nejvíc potřeboval, prosím odpusť. Pokud toto čteš, tak jsem mrtvý a ty nyní bydlíš i se svou láskou zde v domě. Celou dobu jsem byl poblíž tebe, i když jsi to netušil. Miloval jsem tě, jak nejvíc jsem mohl, stále tě miluji. V mém srdci zůstaneš navěky. Stále jsem tě měl u sebe. Respektivě tvou fotku, ale i to mi stačilo. Občas jsme se potkávali v kavárně. Tak krásně jsi se usmíval a já si přál, aby jsi mě poznal. Ale věř, že nebýt různých okolností, nikdy, níkdy bych tě neopustil. To přísahám. Miluji tě a líbám, TÁTA." Podržel jsem si vzkaz u obličeje ještě hodně dlouho a četl vzkaz stále dokola. Ale jak? Tolik jsem si přál ho poznat, ale ve skutečnosti jsme se znali. Měl pravdu, opravdu jsem ho nepoznal, tolik se změnil. Louis šel pověsit obraz a já si sedl do jeho, teď své pracovny. Chvíli jsem seděl za stolem a všiml si, že je obraz nakřivo. Šel jsem až k němu a pootočil ho, tak aby byl správně. Myslel jsem, že padá a tak jsem ho přichytil. Nakoukl jsem za obraz a uviděl trezor. Obraz jsem dal stranou a hledal nějakou kombinaci. Hledal jsem všude, ale nemohl jsem na to přijít. Už jsem začínal být rozmrzelý, když přišel Louis a koukal na mě. "Co provádíš, Hazz?" Vzhlédl jsem na něj a on stál ve dveřích. Byl opřený o rám dveří a měl na sobě jen boxerky a volné tričko. "Hledám kombinaci, asi ji neznáš, co?" Lou přišel k trezoru a chvíli přemýšlel, potom se usmál a zadal nějaká čísla. Dvířka se otevřela. "Ale jak jsi to udělal? Kde jsi vzal kombinaci?" Louis si sedl na pohovku nedaleko trezoru a zachichotal se. "No napadlo mě, když tě otec tolik miloval, tak vyzkouším tvé datum narození. No a ono to vyšlo." Tak to mě opravdu nenapadlo. Pomalu jsem otevíral dvířka a nakoukl za ně. Byly tam nějaké dokumenty, složky s papíry a potom asi pět zlatých cihel. "Louisi pojď sem, našel jsem poklad." Zakřičel jsem na Louiho a on se líně zvedl z pohovky. "Tak mi ho ukaž, co tam máš? Co? Zlaté cihly?" Vyvalil oči a koukal jako že za chvíli omdlí.

Louis:

Začalo se mi mlžit před očima a já viděl jen ty cihly. "Boo, jsi v pohodě?" Vzhlédl jsem a podíval se Hazzovi do očí. "Ale jo jsem, jen.. Zlatý cihly." Vydechl jsem a stále jsem tomu nemohl uvěřit. Bylo to jako ve snu.

Bylo už docela pozdě a oba dva jsme se vydali do naší ložnice. Ani jeden z nás jsem se ještě pořadně nevzpamatovali z pokladu v nižším patře. Zašel jsem do naší obrovské šatny a vytáhl si boxerky na spaní. Harrymu taky a odnesl jsem je do koupelny. Tam už stál nachystaný Hazz a prohlížel se v zrcadle. Přišel jsem k němu a objal ho zezadu. Hazz se ke mě natáhl a začal mě svlékat. Natiskl jsem se mu na krk a začal ho sát. "Ach Lou." Zavzdychal. Rychle se ke mě otočil a padl na kolena. Rozepl mi kalhoty a stáhl je i s boxerkama. Strčil mou chloubu do úst a začal pohybovat hlavou nahoru a dolů až ke kořeni. Chytil jsem ho za vlasy, ale nepohyboval s ním. Pořádně zapumpoval a já ho vyáhl na nohy. "Hazz, chci být nahoře." Zavzdychal jsem, když mě kousl do krku. "Dobře, a-ale pomalu, pro-prosím." Jak jinak než jemně, jinak to ani neumím, pomyslel jsem si. Otočil jsem ho a začal si ho připravovat. Nenašel jsem lubrikant, tak jsem ho mírně opřel o stěnu a roztáhl mu půlky. Vnikl jsem do něj jazykem a on se zatřepal. "Och, Lou." Zakřičel a já chytl jeho chloubu do ruky. Zapumpoval jsem a on se víc opřel o stěnu. Vzdychal mé jméno a mě se to tak moc líbilo. Strčil jsem mu prsty do pusy a on je automaticky obemknul rty a začal sát a olizovat. Když je dostatečně navlhčil strčil jsem je do jěho vstupu. Nejdříve dva prsty a potom jsem přidal i třetí. Začal jsem s nimi pohybovat a Hazz zavzdychal. "Už jsem připravený, no ták, Lou, prosím. Chci tě mít v sobě." Tak tomu říkám obrat. Nejdřív nechtěl a teď o to prosí. Tak jak chce. Trochu jsem se nadzvedl a vnikdl jsem do něj. Chvíli jsem počkal, než ho to přestane bolet, ale sám začal rychle přirážet. "O bože Hazz. Jsi tak úzký." Začal jsem přirážet tvrději a on pořád vzdychal. "L-lou, jsi tak-tak m-moc velikýýý." Pořádně jsem přirazil a Hazz se udělal a při tom křikl mé jméno. To mě dostalo přes okraj a taky jsem vystříkl. Ještě chvíli jsem v něm zůstal. Když jsem ho vytáhl Hazz se na mě otočil a úsmíval se. "Copak je, lásko?" Ptal jsem se ho. "Co takhle dát si vanu?" Ukázal na obrovskou vanu a plno přípravků do vody. "Ale jen pod podmínkou, že dáme bublinky." Šibalky se usmál. "tak to beru.

Vlezli jsme si do vody a dali si tam pěnu. Voněla po jablkách, stejně jako Harryho vlasy. Zapli jsme si bublinky a pěna začala vytékat přes okraj. Sedl jsem si před Harryho a položil jsem se na jeho hruď. Tak hezky mě hladil po vlasech, že jsem málem usnul. "Ještě tě to pořád bolí?" Zeptal se a přejel mi přes tetování. "Už moc ne, jenom někdy, když se třeba natáhnu nebo praštím." Odpovědí mi bylo jen tiché 'hmm'. Už jsem měl varhánky na prstech, to byl ukazatel toho, že je čas jít ven, jinak se rozmočíme. Hezky jsme se otřeli a nasadili si spací boxerky. Hezky jsme hupsli do postele a já se pžitulil k Harryho hrudi. Po chvíli začal pravidelně oddechovat. Chvíli jsem ho ještě hladil po odhalené hrudi a taky usl.

Poznámka autorek:

Tak zlatíčka, vím, že jsme říkaly, že díl dlouho nebude, ale tím, že jedna z nás měla v pondělí narozeniny, dopřály jsme vám další díl. A taky, jsem v jiném kempu, než jsem plánovala. Jedna z nás zůstala doma a já jsem si odjela na dovolenou. To se mám, co? Jinak, kdyby někdo chtěl jsem v Camping Rožnov pod Radhoštěm (dobrá reklama, co?). Takže není problém mě tady potkat, jsem ta s tím notebookem :). Ta druhá, korektorka, zůstala doma. Budeme se snažit přidat díl i zítra, teda pokud mi můj přítel půjčí notebook. Milujeme vás Your Dominant X Submissive. :-*