Chapter 86

534 36 1
                                        

O několik dní později:

Aaron:

Fajn, prstýnek mám, stůl je zarezervovaný. Kluky hlídají tátové a Theo se připravuje v naší ložnici. Řekl jsem mu, že se má hezky obléct,  a že je to překvapení. Samozřejmě jsem se celou dobu nezmínil o našem výročí, takže je lehce nabroušený, protože si myslí, že jsem na to zapoměl. "Theo, lásko už jsi? Kluci budou čekat." A ano řekl jsem mu, že jdeme s klukama, tím jsem ho utvrdil v tom, že jsem na výročí zapoměl. "Kriste, už jdu. Stejně nevím, proč jsme nemohli zůstat doma. Chci zůstat doma s tebou a koukali by jsme se na filmy a udělali si hezký večer." Zkoušel to, ale já byl neoblomný. "No ták, slíbil jsem jim to. A navíc, hezký večer si můžeme udělat zítra." Theo se na mě uraženě koukl a do očí se mu nahnaly slzy. "Zítra to nebude ono."Setřel si zbloudilou slzu a vydal se pryč z domu. Je mi ho líto, ale nechci mu zkazit překvapení. "Nekaboň se. Já za to nemůžu." Theo se na mě ani jednou nepodíval, jen si sedl na místo spolujezdce, připásal se a čekal, až vyjedeme. Ještě jsem si zkontroloval kapsu, jestli v ní mám všechno co potřebuji a také se usadil v autě.

"Kam jedeme?" Ptal se Theo nedočkavě. "Do restaurace, vždyť jsem ti to říkal. Kluci něco slaví a tak tam máme přijít. A jdeme pozdě." Samozřejmě pozdě nejdeme. "Ale nemáme ani dárek." Letmo jsem se koukl na jeho vystrašený obličej a svou ruku jsem přemístil na jeho stehno. "Nebpoj se, všechno jsem zařídil a navíc, dárek jsem jim dal, když jsi byl v porodnici. Teď to chtějí s námi doslavit, když ty jsi nemohl přijít." Přikývl a koukal z okýnka, zatím co, já jsem parkoval u luxusní restaurace. Na to, že už byl březen, bylo celkem chladno. "Musím si odskočit." Zašeptal mi Theo, když nám číšník bral kabáty. "Dobře, já budu čekat u stolu." Theo přikývl a odešel na toalety.

"Mám rzervaci na jméno Styles." Mladý číšník si mě přeměřil pohledem a celou dobu se usmíval. "Stůl pro dva?" "Ano." "Pojďte, zavedu vás ke stolu." Přikývl jsem a vydal jsem se za ním. "Vaše společnost dorazí později?" "Zrovna je na toaletách. Prodím vás, když chci požádat někoho o ruku a chci dát prsten do šampaňského, jak zařídít aby ji víte co.... nespolkl?" Číšník se na mě zamilovaně podíval a usmál se. "Prstýnek dejte do jahody, tak aby plavala navrchu, kde bude prsten." Poděkoval jsem a nechal si nalít šampus do sklenic. Vzal jsem jahodu a zapíchl do ní prstýnek. Theo se rozhlížel po restauraci a hledal mě. Když mě uviděl, mávl jsem a on se vydal přímo ke mě. "Kde jsou kluci?" Ptal se a zase se rozhlížel. "Nepřijdou." Odsunul jsem mu židli, aby si mohl sednout a sám se vydal naproti němu. "Jak to myslíš?" "Máme přece výročí." Theo si zakryl rukou ústa a plakal. "Já myslel, že jsi zapoměl." "Na naše výročí? Nikdy. Pojďme si připít." Zvedl jsem skleničku se šampusem a Theo udělal to samé. Najednou se zarazil a vytáhl jahodu. "Něco tu mám." Dodal naštvaně, jako by tam měl něco zkaženého. Vytáhl prstýnek a rozplakal se naplno. Vstal jsem, přešel k němu a poklekl. "Theo, lásko mého života, budeš tak hodný a staneš se mým mužem?" Vzal jsem si od něj prstýnek a čekal na jeho odpověď. Všichni se na nás koukali a číšník nám to natáčel. "Ano." Vydechl a já mu nasadil prstýnek. Skočil na mě a začal mě líbat. Všichni tleskali a blahopřáli nám. Bylo to dokonalé.

Harry:

Aaron odjel s Theem do restaurace. Tak snad jim to vyjde a Theo řekne ano. Momentálně je něco kolem půl jedenácté a  já držím na rukou Alexe, kterému se nechtělo spát. "Musíš spinkat. Tvůj bráška klidně hajá a ty dovádíš. Až přijde táta, bude se zlobit." Alex si z toho, ale nic nedělal a jen se usmíval. Byl rozkošný. Seděl jsem v obýváku a malý uzlíček jsem huštal, aby konečně spal. Nenapadlo mě nic lepšího, než mu skusit zazpívat. Vyzkouším Louiho oblíbenou:

"Your hand fits in mine
Like it's made just for me
But bear this in mind,
It was meant to be
And I'm joining up the dots
With the freckles on your cheeks
And it all makes sense to me

I know you've never loved
The crinkles by your eyes when you smile
You've never loved
Your stomach or your thighs,
The dimples in your back
At the bottom of your spine
But I'll love them endlessly

I won't let these little things

Slip out of my mouth
But if I do
It's you
Oh it's you
They add up to
I'm in love with you
And all these little things

You can't go to bed
Without a cup of tea
And maybe that's the reason
That you talk in your sleep
And all those conversations
Are the secrets that I keep
Though it makes no sense to me

I know you've never loved
the sound of your voice on tape
You never want to know
How much you weigh,
You still have to squeeze into your jeans
But you're perfect to me

I won't let these little things

Slip out of my mouth
But if it's true
It's you
It's you
They add up to
I'm in love with you
And all these little things

You'll never love yourself
Half as much as I love you
And you'll never treat yourself right darlin'
But I want you to
If I let you know
I'm here for you
Maybe you'll love yourself like I love you

I've just let these little things
Slip out of my mouth
'Cause it's you
Oh it's you
It's you they add up to
I'm in love with you
And all these little things


I won't let these little things
Slip out of my mouth
But if it's true
It's you
It's you
They add up to
I'm in love with you
And all your little things."

Jen co jsem dozpíval, malý spal jako zabitý. Pomalu jsem ho odnesl do postýlky a šel do ložnice, kde ležel Louis a četl si nějakou knihu. "Ahoj, co četš?" Lehl jsem si k němu a políbil ho na čelo. "Seznam tajných přání." (Knihu doporučujeme. Je to pecka.) "No a o čem je?" Tak mi to Louis začal vyprávět a někde u konce jsme zaslechl domovní dveře. "Vypadá to, že jsou kluci zpět." Koukl jsem se na hodiny a bylo půl jedné ráno. Postavil jsem se a sešel dolů. "Tak jak bylo?" Zeptal jsem se a Theo se na mě usmíval. "Aaron mě požádal o ruku." Vískl. Objal jsem je a pogratuloval. "Kluci jsou v pokoji a spí." "Oba?" Divil se Theo. "Jo oba, ale byl to oříšek, uspat je." "Díky tati." Poděkoval Aaron a já se jen usmál. Budou mi chybět, až se odstěhují. Jsem přece jen zvyklý na svou velkou rodinu.

Louis:

Harry šel dolů a ještě se nevrátil. Bere to celkem těžce, že se budou stěhovat do vlastního. Ale nemůžou u rodičů strávit celý život. Z přemýšlení mě vytrhl zvuk otevířajících se dveří. Harry. A plakal? "Co se stalo?" Vystřelil jsem a setřel mu potůček z tváře. "Ale nic, jen jsem šǎtstný." Lhář. "Pojď ke mě. Co kdyby jsme si užili, když už děti spí a mě se spát nechce." Mrknul jsem na něj. Harry se šibalsky usmál a povalil mě na postel. "Louisi. Jsi dokonalý." Zašepla mi u ucha, které následně lehce skousl. Vzdychl jsem a Harry z nás začal sundávat oblečení. Ani jsem se nenadál a už jsem pod ním ležel celý nahý. Harry mě lehce líbal a rukou zajel až k mému vstupu. Zatlačil na něj a já se stáhl. Z šuplíku vzal lubrikant, který si nanesl na ruku a rozetřel ho i po mém vstupu. Ošil jsem se, protože to bylo studené. Harry do mě strčil nejdříve jeden prst a pak přidával. "Hazz, prosím, už to nevydržím." Zaprosil jsem nadrženě. Harry si lubrikant rozetřel i po své chlobě a vnikl do mě. Napřed přišla nesnesitelná bolest. Nedělali jsme to dlouho a tak si potřebuju zase zvyknout. Když Harry viděl, jak se kroutím, začal přirážet. Zprvu lehce a jemně, ale následně to nabralo na rychlosti. A to už jsem se svíjel jako žížala a naše spocená těla klouzala o to druhé. Harry mi přišpendlil ruce nad hlavou a silně do mě přirážel. Oh, ten ví, jak to mám rád. Najednou se strefil do mé prostaty a já se s výkřikem udělal. Harry ještě chvíli přirážel, dokud se na mě vyčerpaně nesvalil.

Už umytí jsme ležli vedle sebe. Harry mě hladil po hrudníku a usmíval se. "Co?" Řekl jsem a lehce jsem se začervenal. "Jsi krásný." Tyhle lichotky se mi líbí, i když jsem vždy červený až na zadku. "Proč to spolu neděláme tak často, jako kdysi?" Zeptal se z ničeho nic Harry a já se na něj koukl. "Neměli jsme čas a navíc jsme chodili do postele unavení a hned jsme usli. Taky jsi dlouho pracoval a já usl dřív, než jsi dorazil. Nebo jsem byl s dětmi a ty jsi mezitím vyčerpáním usnul. Bylo toho na nás trochu hodně." Harry přikývl. Vím, jak to má teď ve firmě. Je tam skoro pořád, ale co mám dělat? Stěžovat si? Já dělám spíš matku rodiny a jsem doma na plný úvazek, kdežto Harry je muž, živitel a chodí do práce. "Bude konec měsíce a už to tam nebude tolik napjaté. Mohl bych si vzít týden volna a strávili by jsme ho jen my dva. Děti dáme k mojí mámě a Chris bude chodit normálně do školy. Užijeme si to." To zní jako pohádka. "Páni, to zní jako pohádka. Vážně to tak uděláš? Budeme jen ty a já?" Harry přikývl a já se k němu spokojeně přitulil. Po chvíli jsem usnul a nechal se vtáhnout do krásného snu.

Poznámka autorek:

Zdar, tak snad se díl líbil. Nechceme být hnusné, ale ještě 4 díly a je konec. Mějte se Your Dominant X Submissive :-*



God's loveKde žijí příběhy. Začni objevovat