God's love

Chapter 52

Aaron:

"A jak jste se poznali?" Byl jsem zvědavý. Chtěl jsem o své nové rodině zjistit co nejvíce. Byli první od té nehody co se na nás jenom koukli a teď nám dali rodinu o kterou jsme kdysi přišli. Táta Harry se na mě usmál a začal vyprávět. "Dobře, takže stejně by jsi se to jednou dozvěděl, tak ti povím celý příběh od začátku a popravdě." Odmlčel se. Proč popravdě, proč by mi chtěl něco zatajovat? Jaké má tajemství. "Jsi náš syn a máš právo to vědět. Dobře. Když mi bylo sedmnáct, můj nevlastní otec mě vyhnal z vlastního domu. S mámou jsem se kvůli toho nebavili a navázali jsme kontakt, až když jsem začal chodit s Louim. Venku byla tma a já se chystal do postele. Z ničeho nic mi na zvonek zazvonil neznámý kluk. Vypadal, že mu je zima a je zmatený. Skoro na nic si nepamatoval. Věděl, že se jmenuje Louis Tomlinson. Neměl kde bydlet a proto jsem ho nechal u mě. V tu chvíli mě nenapadlo, že si domů tahám možná bezdomovce, který mě může vykrást. Styděl se, když jsem se ho zeptal, kde bydlí. Bylo mi ho líto a tak jsem mu poskytl azyl. Takový, který jsem neměl, když mě vykopli z domů. Loui neměl žádné oblečení. Půjčil jsem mu svoje, ale byl o skoro celou hlavu menší než já, tak mu všechno bylo velké.Další den jsme zajeli do obchodu a nakoupili jídlo a oblečení. V obchodním centru jsme blbli, jako malí kluci (viz obrázek). Po prá dnech jsme se začali sbližovat. Na to si moc dobře pamatuju, venku byla strašná bouřka a já měl strach. Požádal jsem Louise, aby vedle mě ležel. Uklidňoval mě a šeptal mi do ucha uklidňující slova. Než jsem se nadál, začali jsme spolu chodit a taky spát, ale to ti nebudu vykládat. Miloval jsem ho, strašně moc, tak jako teď. Pomohl jsem mu najít práci a Lou se přihlásil na vysokou. Na tu bohužel nešel kvůli dětem a dodnes si to vyčítám, ale až budou děti větší, přemluvím ho, aby to znovu zkusil." Zasmál se, než znovu pokračoval. "O několik měsíců později jsme odjeli do Welsu, kde jsem mu vyznal lásku a on mě taktéž. Louis mi říkal něco málo o jeho rodičích, ale moc toho nebylo. Jen, že byl za trest vyhnán sem. Posléze jsem zjistil, kdo jeho otec je. MOžná si budeš myslet, že jsem se zbláznil, ale není to tak. Louisův otec je Zeus. Já vím, já vím. Ale je to tak a brzy se s ním setkáš také. Nicméně, když jsme si s louisem vyznali lásku, jeho otec se objevil v našem hotelovém pokoji. Řekl Louisovi, že se může vrátit, ale ten protestoval, chtěl zůstat semnou." Vykulil jsem oči. To myslí vážně?Určitě si ze mě střílí. "Louise jsem požádal o ruku a on souhlasil. Když jsme měli svatbu, přijela moje máma a dokonce i Louiho rodiče. Byla to nádherná svatba. Louiho otec nám dal ty nejkrásnější svatební dary, jaké jsme si mohli přát." Odmlčel se. "Jaké dary?" Táta se usmál a řekl. "Naše malé děti. Respektivě každěmu jedno, ale nějak se nám to vymklo kontrole a s Louim jsme počali další. Když jsem byl v sedmém měsíci, dvojčata musela ven. Něco bylo špatně a doktoři je pro jistotu vyndali. Málem jsem zemřel, nebýt Louiho táty. Zachránil mi život, jenže ze mě udělal ne člověka, ale Boha. Vím, zní to jako výmysl, ale je to pravda. Díky smrti svého biologického otce jsem získal jeho domy, ostrov, celou firmu i post a taky několik účtů se spoustou peněz. Tolik, že by jste ani vy nemuseli pracovat a ještě jich bylo dost." Vykulil jsem oči, to myslí vážně?

Harry:

Zastavil jsem před firmou a oba jsme vystoupili. Nastoupili jsme do výtahu a já zmáčkl tlačítko. Vystoupili jsme z výtahu a Aaron šel kousek za mnou. Vypadalo to, jako by ke mě nepatřil. "Dobrý den, pane Stylesi." Kývl jsem na muže od ochranky. Šel jsem dál a ničeho si nevšímal. "Stůjte mladíku, kam si myslíte, že jdete?" Zastavil jsem se a otočil se. Aaron se vypleštěně koukal a nechápal. "V pohodě, to je můj syn. Je tady semnou." Sekuriťák přikývl a pustil ho. "Ale odvádíte dobrou práci. Lepší než váš předchůdce." Sekuriťák se lehce pousmál a odešel za pultík. Odešli jsme k mému soukromému výtahu a vyjeli do posledního patra. Když zvonek ve výtahu oznamoval poslední patro, vystoupili jsme a tam už čekala sekretářka se dvěma sklenicema vody. "Dobrý den, pane Stylesi. I vás zdravím, mladý muži. Vodu?" Oba jsme si vzali sklenici a poděkovali. "Pan Malik je u sebe?" Sekretářka vzala sklenice a přikývla. Šel jsem do Zaynovy kanceláře a dvakrát ťuknul na dveře. Nečekal jsem na pozvání. Snad se nestane to co posledně, když jsem tady načapal Gemmu. "Čau Zee." Zayn zvedl zrak od nějakých papírů a usmál se. Zvedl se ze svého křesla a objal mě. "Zayne, tohle je Aaron, můj syn. Aarone, tohle je Zayn, můj zástupce, budoucí švagr a nejlepší kamarád." Oba si potřásli rukama. "Hele Hazz, já myslel, že máš malý děti, ne?" Uchechtl jsem se. "Jo to jo, ale včera jsme byli v domově, protože Lou chce velkou rodinu a tak jsme si vzali prozatím do opatrovnictví tady Aarona a jeho brášku Chrise." Zayn ukázal aby jsme si sedli. "Páni, až se to dozví tisk, budeš miláček Anglie." Zayn se usmál. "Víš, že mi nejde o popularitu. Chci, aby se měl Lou dobře a byl šťastný. Pokud bude chtít mít tucet dětí, přistoupím na to." Zayn se usmál a dodal. "Dobrá pánové, jak vám mohu pomoci?" Aaron se rozhlížel po pracovně a potom koukal na výhled. "Potřebuju, aby jsi Aarona naučil bránit se. Potřebuju lektora, který ho naučí sebeobranu. Nějakej kluk ho zmlátil a já nechci, aby si mysleli, že můj syn je nějaký looser, co neumí dát nikomu pěstí." Zayn přikývl. "Dobrá Aarone, můžeme se domluvit, že buď přijedu k vám nebo ty ke mě. Podle toho, jak budu stíhat v práci." Aaron přikývl. "Jo a taky jsem ho dneska přivedl na schůzi. Dvojčata jsou celkem malá, aby se učila obchodovat, ne? A přeci jen, já tady pořád a potřebuju nástupce. Nic ve zlém Zee, jsi skvělej zástupce, ale oba víme, že jsi starší a my potřebujeme mladou krev." Zayn se uchechtl. "V pohodě kámo, jen mluvíš stejně jako tvůj táta, když ještě žil. Říkal přesně to samý." Oba jsme se zasmáli. "Můžu se zeptat, kde najdu toaletu?" Pípnul Aaron skoro neslyšně. "Když vyjdeš ze dveří a dojdeš k té milé sekretářce, navede tě." Zayn na něj mrknul a Aaron poděkoval a odešel.