Chapter 49

1K 45 6
                                        

Louis:

Páni, tolik peněz. Ano, máme spoustu peněz, ale tolik najednou? Oproti našemu účtu to je celkem směšná částka, ale i tak. Pro mě je to hodně peněz. "Lou, jsi v pohodě?" Zeptal se mě Harry, když jsem byl opřený o stěnu v naší šatně. "Jo, já jen, tolik peněz. Co s nimi uděláme?" Hazz vypadal, že přemýšlí a potom se rozzářil, jako sluníčko. "Koupíme si ostrov." Vykulil jsem oči. "To nemyslíš vážně....... A to by jsme mohli?" Harry se zasmál a pokýval hlavou. "Jo, ale co by jsme s dalším dělali?" No to je pravda, jeden už máme a další nepotřebujeme. "Co dát nějaké peníze na charitu, pro děti v Africe nebo na výzkum léku na rakovinu. Nebo pro nemocné děti?" Harry se usmál a přikývl. "Založíme si vlastní nadaci a budeme pořádat charitativní akce a pomáhat nemocným dětem." Ano, přesně tohle jsem měl na mysli. Usmál jsem se a vedl Harryho do ložnice. Lehl jsem si na postel a ruce si dal za hlavu. "Jsem rád, že je to konečně za námi." Hazz si lehl vedle mě a dodal. "Ano, až dodělám zkoušky, pojedeme na dovolenou. Co ty na to?" Otočil jsem se na něj, tak, abych mu viděl do obličeje. On se však koukal do stropu a mě se naskytl pohled na jeho profil. Božsky krásný. "Dovolená bude fajn. A děti si ji také užijí." Jen přikývl a usmál se.

Harry:

Ach dovolený, už se tam vidím. Jak ležíme na pláži a děti si hrají v písku. Popíjíme koktejly a hezky si povídáme. Děti se smějí a blbnou.  "Chůva." Vydechl jsem zamyšleně. "Co jsi říkal?" Z myšlení mě vytrhl sametový hlásek mého manžela. "Chůva, musíme najmout chůvu. Bude tady bydlet a bude se starat o děti." Louis se na mě koukl a vydechl. "To by jsme mohli. Mohla by vařit a starala by se o děti, a my by jsme měli alespoň chvíli čas na sebe. Ale musí to být ženská, minimálně čtyřicetiletá a bezdětná." Otočil jsem se na Louiho se zmateným výrazem. "No ano, aby jsi se mi do naší chůvy nezamiloval. Víš jak to je. A taky aby neměla děti a mohla u nás bydlet a taky aby ji nenavštěvoval sexy žhavý syn. A co já potom?" Uchechtl jsem se. Ta představa. "Myslíš, že bych dovolil nějakému cizímu chlapovi sahat na naše děti? Pche, ani náhodou. Jistě, že to bude ženská. A co když se zamiluješ ty?" Loui zakýval hlavou, jako kdyby to nebylo možné. "Co se kouknout na nějakou agenturu?" Navrhl jsem a Lou vzal počítač z nočního stolku. Chvíli jsme hledali a do oka nám padlo celkem dobře vypadajících mladých paní. "A co tahle?" Ukáže Lou na jednu. "No ta by šla, ale co tahle, vypadá hezky." Už jsem bral telefon a vytáčel číslo. Párkrát to zazvonilo, než to někdo vzal.

"Prosím."

"Dobrý den, jmenuji se Harry Styles, jste slečna Moorová?"

"Ano, to jsem já. Co by jste potřeboval?"

"No, potřebovaly by jsme chůvu, na plný úvazek."

"Dobrá s tím bych vám mohla pomoci, jak jsou vaše děti staré?"

"No synové mají 8 měsíců a dcera 6 měsíců. Bude s tím nějaký problém?"

"Ne, problém s tím není. A vaše žena žije s vámi?"

"Mám manžela, a ano žije s námi, jen chce jít do práce a já nestíhám práci a školu zároveň. Potřebujeme pomoct. Ale vše bych vám řekl, až na osobní schůzce."

"To vy jste ten Harry Styles z novin? Ten druhý nejvlivnější muž Anglie?"

"No, když to říkáte takto, tak ano, to jsem já."

"Dobrá a kdy by se vám hodila schůzka?"

"No, máte čas ještě dnes?"

"Ano, znáte kavárnu ChocoCafé v centru Londýna?"

God's loveKde žijí příběhy. Začni objevovat