God's love

Chapter 45

Louis:

Hazz se přivítal se Zaynem a já jsem běžel za Gemmou. Tolik jsem se na ni těšil. Byla šílená, ale tím dobrým způsobem. Byla jedním slovem báječná. Vyběhl jsem dvoje schody a mířil do pokoje pro hosty. Gemma se právě převlékala a neměla ještě oblečené tričko, ale to mi nijak nevadilo. Vtáhl jsem ji do medvědího objetí a pořádně pomačkal. "Lou, nemůžu dýchat." Povolil jsem stisk a oba jsme se zasmáli. "Ahoj." Usmál jsem se na ni. "No nazdárek, zlato. Strašně jsi mi chyběl." Pohladila mě po vlasech a políbila na tvář. "Vždyť ty mě taky." Usmál jsem se a prohlídl jsem si ji. "Hmm, nepřibrala jsi trošku?" Začal jsem ji škárlit, i když vypadala ještě líp než co jsem ji viděl naposledy. Nafoukla tváře a rychle na sebe hodila tričko. "Ne! Nepřibrala." Plácla mě po rameni. "Ale no ták." Uchechtl jsem se a mírně ji žduchl. Gemma se začala smát a já taky. "Máš nápad co koupit Harrymu?" Koukala na mě, když si brala vytahaný svetr, asi Zaynův. "Jo, v jednom obchodě jsem viděl nádherný prstýnek a kouzelné hodinky." Uculil jsem se. "No vidíš, a potom, že nemáš žádný nápad." Vzala svůj kabát a oba jsme sešli o patro níž na dětmi, které stále hlídala Dita. "Ahoj." Usmála se Dita a napřahovala ruku. "Ahoj." Řekla Gemma a potřásla Ditinou rukou. "Gemmo, tohle je Dita, moje kamarádka, vyrůstali jsme spolu. Dito, tohle je Gemma, Harryho sestra." Obě se uculili a Gemma se zarazila. "Dita? To je nějaká skrácenina jména?" Dita se na mě podívala a potom přikývla. "Jo je, ale nesmíš se mi smát. Rodiče byly trošku praštění... Moje jméno je Afrodita. Já vím, divný." Gemma se usmála a dodala. "Vůbec ne, líbí se mi to a jsi stejně krásná jako ona, možná i hezčí." Usmála se a přešla k postýlce, kde si hráli kluci. "Panebože, ti ale vyrostli." Rozplývala se a potom přišla k Lizí. Ta seděla na dece na zemi a hrála si s nějakým plyšákam. "Ahoj Elis, jak se máš." Lizí se na ni koukla a uculila se. Po nějaké chvíli jsme se rozhodli, že pojedeme na ten nákup a ještě dokoupíme nějaké jídlo. Vyběhli jsme do obýváku, kde seděli kluci. Já šel za Harrym a Gemma za Zaynem. Oba jsme se naklonili a políbili kluky na čelo. Nechápavě se na nás koukli a my jen dodali, že jedeme na nákup. Přikývli a my se vydali k autu.

Harry:

Gemma s Louim už odjeli a já začal probírat návrh na dárek pro Louiho. "Hele Zee, co kdybych mu koupil štěně? Když jsme byli naposledy v obchodě, zastavil se u malých štěnat a rozplýval se nad nimi." Zayn se na mě podíval a přikývl. "Jasně, může s ním chodit na procházky a vycvičit si ho. A víš rasu?" Trochu jsem se zamyslel a potom mi to cvaklo. "Pořád kouká na Scooby Doo. Koupím mu německou dogu. Když by byl někde sám, tak by ho přece ochránila, ne?" Zayn se málem zalkl vodou, kterou pil. "To myslíš vážně? Když vyroste, bude vyšší než Louis." Nad tou představou jsme se oba zasmáli. "Nechám mu vyrobit stejný obojek, ale mluvit ho asi nenaučím." Oba jsme se smáli. Nakonec jsme šli k počítači a začali hledat nějaký eshop, kde by nám vyrobili obojek. Když jsme ho našli, zjistil jsem, že mají obchod kousek od nás a vyrobili by to do hodiny. Zayn mě tam rovnou poslal s tím, že pohlídá dům. Že si půjde pohrát s dětmi. Přikývl jsem a vyběhl k autu.

Do deseti minut jsem obhcod našel a vběhl dovnitř. Ještě bylo otevřeno, na to že je sobota a pár dní před Vánoci, celkem slušný. "Dobrý den, potřeboval bych vyrobit obojek." Řekl jsem udýchaně slečně za pultíkem. "Dobře a máte nějakou představu?" Stále se na mě koukala a olizovala si rty. "Jo, chci stejný jako má Scooby Doo. Je to dárek, pro mého manžela." Trochu se zděsila. "Nemyslím jako přímo jemu, ale pro štěně, které dostane." Trochu si oddechla. "Dobře, pokud si počkáte, tak do dvaceti minut by to mohlo být. Nemáme momentálně žádné zakázky, tak to půjde rychle." Přikývl jsem. "Takže do půl hodiny můžu přijet?" Přikývla a šla někam dozadu. Odešel jsem z obchodu a zamířil na nějakou chovnou stanici. Našli jsme ji na netu, byla asi deset minut od centra Londýna. Nasedl jsem do auta a vyjel na silnici.