God's love

Chapter 18

Louis:

Ráno jsem se vzbudil a ještě se zavřenýma očima jsem šmátral vedle sebe. Harry tam ale nikde nebyl. Slyšel jsem téct vodu, proto jsem se vyplížil až do koupelny a rychle jsem ze sebe shodil oblečení a vlezl za Harryho do sprchy. Asi mě neslyšel, jenom si něco prozpěvoval a až ted' jsem měl možnost slyšet jeho božský hlas. Zezadu jsem ho objal a on nadskočil. "Fuj! Asi mám infarkt." Začal jsem se smát a on mezitím rozdýchával šok. "Víš jak jsem se leknul?" Stále jsem se usmíval jeho vystrašenému obličeji. "Jo, vidím to." Harry se otočil a plácl mě přes zadek. "Auvajs. To bolelo." Harry se uchechtl a dodal. "Jo, já vím, to taky mělo." Jenom jsem se zamračil a začal jsem se umývat. Harry mezitím vylezl a oblékl se. "Dnes se pojedeme kouknout na náš dům." Špatně jsem ho slyšel, ale stačily mi útřžky a já vykoukl. Vypl jsem vodu a Hazz mi podal ručník. "Aha, no tak dobře a kdy tam pojedeme?" Harry si sušil vlasy a koukal na můj odraz v zrcadle. Začal jsem se utírat a uviděl jsem jak si skousl spodní ret. "Och, kdyby nás netlačil čas, hned ted' bych tě tady ohnul a ošukal tě tak moc tvrdě, že by jsi prosil. Ale není čas. Musíme za chvíli vyrazit." To mi dělá naschvál. Už jen z těch slov mi začal tvrdnout a já zrudnul. Harry to viděl a otočil se. "Vypadá to, že budeš potřebovat moji pomoc. Ale musí to být rychlovka." Skousl jsem si ret a on se na mě vrhnul.

"Ach Harry! P-pro-prosím. Přidej!" Zasténal jsem, když do mě přirážel. A když slíbil, že to bude tvrdě, tak to tak i bylo. Ale bylo to boží. Byl jsem opřený o umyvadlo a Hazz do mě tak moc přirážel, že jsem měl strach, že si nesednu. "Och, Loui, jsi tak dobře úzký. Miluju to." Začal mi vzdychat do ucha a já ze sebe vykoktal: "Ha- hazz, já-já u-už bu-budu." A v tom Harry ještě víc přidal. Bylo to opravdu rychlé. S výkřikem jeho jména jsem se udělal a Harry mě následoval. Ještě jsem se vzmítal v orgazmickém opojení, když na mě Harry mluvil. Líně jsem k němu zvedl zrak, ale stále jsem zůstával jako v bublině. V hlavě mi hučelo a mé tělo bylo jako z gumy. Snažil jsem se postavit, ale nešlo to. Harry si toho všiml a vzal mě do náručí. "Tolik tě miluju Hazz. Pro tebe bych i zemřel." Vydechl jsem, když mě nesl do ložnice. Zavrtal jsem se mu do jamky klíční kosti a nechal jsem ho aby mě hladil. Cítil jsem se tak krásně. Ležel jsem na posteli a uslyšel jsem jak Harry s někým mluví do telefonu. "Promin'te, trochu se opozdíme.... Ano, já vím.. Nejde to dřív, bohužel.. Ano, za hodinu tam budeme.. Naschle." S tím to položil a přišel ke mě. Mtarace se zhoupla pod další vahou a já se automaticky přitáhl k němu. Vískal mě ve vlasech a já zavrněl. "Vstávej kot'átko, musíme jet." Zašeptal mi do ouška a já nakrčil nos i obočí. "A musíme?" Zeptal jsem se líně. "Ano, musíme, chtěl jsem se co nejdřív stěhovat." Když tato slova doputovala až k mým uším, otevřel jsem oči a vymrštil se do sedu. "C-co? Jak jako co nejdřív?" Zmateně jsem na něj zamrkal. "No já nevěděl, že se nechceš stěhovat." Řekl Harry trochu zaskočeně. "Ale ano, chci se stěhovat, jenže jsem netušil, že to bude tak rychlé." Objal mě kolem ramen a já se mu zabořil do hrudi. "A kdy se chceš stěhovat?" Zeptal jsem se potichu. "Co nejdřív Lou, náš domovník nás nechal vystěhovat. Nechtěl jsem na tebe naléhat, ale jak se dozvěděl, že se budeme brát, zatl se a dal nám výpověd'." Vyvalil jsem oči. "Kolik?" Nechápavě se na mě koukl. "Kolik máme času?"Sklopil hlavu a vyhýbal se ménu pohledu. "No do konce týdne. Dneska se máme jít kouknout na naši vilu a co nejdřív se nastěhovat." Postavil jsem se a oblékl jsem se. Nevnímal jsem ani, jak mě bolí zadek po dnešním koupelnovém, tvrdém a rychlém sexu. Trochu jsem popřemýšlel a sehl jsem se pod postel. Ano, mám co jsem hledal. "Co to děláš Lou?" Zeptal se nejistě Hazz. "Hledám kufr." Řekl jsem rychle a vytáhl ho z pod postele. Začal jsem tam zběsile házet věci ze skříně a potom jsem ho zapnul. Vzal jsem další cestovní tašku a udělal to i s ostatními věcmi ze skříně. Byl jsem hotový do pěti minut a Harry se na mě jen koukal. Měl otevřenou pusu a vykulené oči. "Nekoukej tak a pomoz mi. Zajdi do krámu a dones krabice, nějaké velké. Ještě dnes se stěhujeme." Vyhrkl jsem ze sebe a Harry stál pořád jako přikovaný.