God's love

Chapter 14

Harry:

Začalo mi docházet, že budeme muset jet zpět domů, do Londýna a ještě nejsme zbalení. Začal jsem se zvedat, ale zachytila mě Louiho ruka, která mě stahovala zpět do postele. "No táák. Ještě chvíli tu se mnou bud'." Koukl jsem se na něj a jemu prostě nešlo odolat.

Asi po desíti minutách jsem se na něj podíval a potom na hodiny, které byly za Louisem. Vytřeštil jsem oči. "Zlato, budeme muset jet, ale brzy pojedeme na dovolenou, ano?" Dal jsem mu pusinku na nosík a on se zahihn'al. "No, že jsi to ty Hazz, tak se to budu snažit přežít." Neochotně odkryl peřinu, jak ale zjistil, že je tu poměrně chladno, znovu si lehl a přikryl se až k bradě. "Snaha byla, ale nejde to. Neposlouchají mě ani nohy, ani ruce a to moje tělo. Ach jak je zmožené." Zkoušel to na mě. Jen jsem nesouhlasně zakroutil hlavou. Nad vynalézavostí mého zlatíčka mi rozum stál. "Boo, nenut' mě udělat něco hrozného." Jen co jsem to dořekl, přetáhl si peřinu přes hlavu a schoulil se do klubíčka. Jak chce. Natáhl jsem ruce a trhl s peřinou. "A ted' ukaž jak jsi hodný kluk a utíkej se obléct, za hodinu jdeme na jídlo a pak vyjíždíme." Boo se na mě nenávistě podíval a otočil se ke mě zády. Nedalo mi to a přiskočil jsem k němu a přitiskl svou nahou hrud' k jeho stejně nahým zádům. "No tak, Boo, přece nebudeš nakrknutý, co?" Ani se nehnul. "Ne. Jdu se tedy obléct, jako hodný kluk." Slyšel jsem jak se směje. Když se postavil, přitáhl jsem si ho zase zpět a položil ho pod sebe. Políbil jsem ho a odtáhl jsem se. Jen nesouhlasně zakn'učel. "Tak ted' můžeš jít." Začal si natahovat kalhoty, samozřejmě upnuté a černé. Potom na sebe hodil tričko. Moje tričko, zase?! Nechal jsem to být, nemělo smysl se s ním hádat, stejně to udělá znovu. A taky v tom vypadal strašně sexy. "Na co tak koukáš? Jsou to tvé ponožky nebo moje?" Ani jsem si neuvědomil, že na něj civím a mám pootevřenou pusu, ještě že neslintám. "Ty jsou tvoje, ale to se nedá říct o třičku, které máš a taky o tom svetru co si natahuješ. Ach Loui, ty mě jednou utrápíš." Jen se na mě podíval a usmál se od ucha k uchu. Jen jsem mávl rukou a zvedl se z postele. Taky jsem si natáhl kalhoty, ale to už u mě stál Loui a dožadoval se pozornosti, stejně jako kotě. Rychle mě políbil a potom šel ke kufru a hodil po mě tričko. Natáhl jsem si ho a přišel až k němu. Byl otočený zády a dával veci do otevřeného kufru. Byl tak hezky ohnutý, že nešlo odolat. Prostě jsem musel. Napřáhl jsem se a rychle jsem ho plácl přes zadek. "Aůůůů!" Vypískl a začal si mnout bolavou půlku. "Za co to bylo?" "Za to tričko a svetr." Jenom na mě vyplázl jazyk a hezky se zachumlal do svetru. "Ale mě sluší víc." Opět vyplázl jazyk. Přitáhl jsem si ho do polibku. Nešlo mu odolat.

Louis:

A je to tady, odjíždíme, zase zpět do Londýna. Už jsme seděli v autě a jen co se Harry připoutal vyrazili jsme. "Myslíš, že bych se taky mohl naučit řídit?" Řítili jsme se silnicí a Hazz se na mě jenom koukl a zase se vrátil k silnici. "No jistě, proč ne? Ale upozorn'uji, že v Anglii se řídí jinak než v Evropě nebo Anerice." Stále se věnoval řízení a já nechápal proč. "Proč?" "Protože v Anglii se jezdí na levo, kdežto všude jinde na pravo." Stejně to nechápu. Ale už jsem se tím nezaobíral.

O dvě a půl hodiny později:

"Konečně doma." Hlesl Harry, když jsme odemkli domovní dveře a posléze i dveře našeho bytu. První co jsme chtěl je dojít si na záchod. Před odjezdem jsem si nezašel, a potom mě to tlačilo celou cestu v podbřišku. Rychle jsem běžel do koupelny a myslel jsem, že se počůrám dřív než stihnu otevřít záchod. "Jsi v pohodě, zlato?" Křikl na mě Harry z kuchyně. "Jo, ale málem jsem se počůral." Slyšel jsem Harryho, když jsem se blížil do kuchyně, kde připravoval chleba na večeři. "Čemu se směješ?" Harry si mě nevšiml a nadskočil leknutím. "No fuj." Vyskočilo z něj. "Tak ti děkuji, ptal jsem se čemu se směješ." Koukl na mě a pořád to rozdýchával. "Víš jak jsem se lekl? Jenou mi přivodíš infarkt. Směju se tomu, že jsi se málem počůral, mimochodem, dnes podruhé." Zakřenil se. "Haha, počkej, až se to stane tobě." Dodělal chleba a přinesl ho do obýváku, kde jsme ho taky snědli. Po večeři, jsem šel vybalit a dát vyprat prádlo. "Mě se zítra nechce nikam chodit." Hlesl jsem a přitulil se k odhalené Harryho hrudi. "Tak nikam nechod'. A zůstan' tady semnou." Zvedl jsem hlavu a významě se na něj koukl. "To myslíš vážně?" Neodpověděl, jen kývl hlavou a políbil mě na čelo. "Ty nejdeš do školy?" Hladil mě po vlasech a šeptal mi do ucha: "Zítra ne, mám zkouškové a chybí mi ještě čtyři zkoušky. Ale je to jednoduché, do školy jdu až ve čtvrtek. Takže do té doby se můžeme válet v posteli." Usmál jsem se a hladil ho po vytetovaném motýlovi. "Co znamená tvoje tetování?" Jen zvedl hlavu a šeptl:" Které?" Obkreslil jsem motála prstem a on pochopil. "To jsem se jednou strašně opil, kvůli tomu, že se semnou rozešel můj bývalý přítel. No a když jsem byl na plech, nenapadlo mě nic lepšího než se jít nechat tetovat." Řekl to trochu sklesle. "Mě se to líbí. I když vytetovat si obřího motýla pod prsa, když se rozejdeš s přítelem je trochu klišé. Ale jak jsem říkal, je to krásné." Najednou mě to napadlo. Vymrštil jsem se do sedu a koukal na Harryho. "Hazz, co kdybych se taky nechal tetovat?" Jen na mě vytřeštil oči a pohladil mě po paži. "Opravdu? Víš, že to bolí?" Přikývl jsem. "Tak jak je libo, zavolám mému známému, taterovi, a domluvím se s ním." Byl jsem št'atný. "Ale je to navždy, na to nezapomínej. Už to nikdy nesmyješ." "Ano já vím, Hazz. Ale chci to. Navždy." Koukl jsem se na prstýnek na mé levé ruce a dodal:" Tak jako my. Taky navždy." Políbil jsem ho a on šeptl. "Navždy lásko." Už bylo dost pozdě a oba jsme byli unavení z cesty a tak celkově. Harry usl a já chvíli po něm.

Harry:

Ráno jsem se probudil, dobře nebylo ráno, ale pozdní poledne a šmátral jsem vedle sebe. Nikde nikdo. Jen prázdná postel. Byl jsme vystrašený a rychle se vymrštil do sedu a potom se postavil. Prolítl jsem celý byt, ale Louis nikde. Ani jeho boty a kabát. Kam mohl jít? A hlavně proč? Šel jsem zpět do ložnice, když v tom jsme uslyšel cvaknutí zámku a tiché otevření dveří. Vymrštil jsem se a bežel do kuchyně, kde jsem našel Louise. Když si mě všiml, usmál se. "Kde jsi byl?" Zakřičel jsem na něj. "V obchodě." Dořekl a ukázal na nákupní tašky. "Měl jse strach." Pohladil mě po tváři a políbil mě. "Ale proč, vždyt' jsem ti nechal vzkaz." Vytřeštil jsem oči. "Jo? A kde tedy je?" Chytil mě za ruku a táhl zpět do ložnice. "Dával jsem ho na polštář, asi jsi sebou házel, tak jako celou noc, a musel jsi ho zhodit. No jistě, jak jsem říkal?" Sehl se a vzal ze země lísteček se vzkazem. Jen jsem se poškrábal na hlavě a nahodil nevinný kukuč. Louis mě znovu pohladil a dodal:" To tady budeš jenom v boxerkách?" Ušklíbl jsem se. "Klidně. Mě to nevadí, a tobě?" To jsem asi neměl dělat, mlsně se na mě koukl a přišel ke mě blíž. "Mě? vůbec ne, ale musím tě upozornit mám ledové ruce a chci se ohřát." Šibalsky se usmál, ale to jsem celkem nevnímal, protože mi dal na břicho své extrémně ledové ručky. "Áááááááááá!" Zakřičel jsem a on si mě přitáhl do objetí a ohříval se o mě. Začal jsem se otřásat zimou a on se odtáhl. S vítězným úsměvem poodešel a otevřel skřín'. Vytáhl svetr a hodil ho po mě. "To si obleč a potom půjdeme uvařit. Chci se to naučit." Přetáhl jsem si svetr přes hlavu a natáhl volné tepláky. Louis se mezitím taky převlékl do volnějšího. Natáhl jsem se pro mobil a mezitím co Louis odkráčel do kuchyně, a musím ještě podotknout, že u toho kroutil zadečkem tak, že jsem se málem neudržel, tak jsem vytočil Eda. Mého tatéra. "Čau Edi. Jak je kámo?" "Nazdar Harry, copak, chceš další?" "Ještě, že se ptáš. Máš v nejbližší době čas?" "Tak vážně chceš další? Aby jsi se ještě někomu líbil." Zahihn'al se mi do telefonu. "Haha. Vtipný. Není pro mě, je pro mýho přítele." Chvíli bylo ticho a potom vydechnutí. "No jasně. Dneska mi vypadla jedna ženská, asi si to rozmyslela a mám čas tak za dvě hodiny. Stíháte?" "No tak to je super. Jasně, že stíháme." "Nechceš si to ještě rozmyslet, vzal bych vás oba dva."  "Tak to je slušná nabídka. Ještě si to rozmyslím." "Tak OK, zatím se měj Harry." "Jo jasně, ty taky. Ahoj." Vypl jsem telefon a běžel tu novinu říct Louimu, snad bude stejně nadšený, jako já. "Louíí?" Trochu jsem to protáhl a on vykoukl z kuchyně. "S kým jsi to volal?" Přišel jsem k němu a objal ho. "S mým tatérem a za dvě hodiny tě vezme. A kdybych chtěl, tak mě taky." Úplně jsem viděl ty jiskřičky v očích, jako malé dítě co pod stromečkem najde kolo, co si tak přálo. "To myslíš vážně?" Nadšeně vydechl. "Myslím." Políbil mě a nadšeně se vrátil k bramborám, co škrábal.

Poznámka autorek:

Nazdárek Jahůdky (před chvíli jsme je jedly, tak proto), dneska žádný sex, vy nemravy. Snad se díl líbil, musely jsme to takhle utnout, aby jste se měli na co těšit. Your Dominant X Submissive <3