Chapter 46

774 49 6
                                    

Louis:

Byla neděle a já jsem připravoval oběd. Vaření mi už nedělalo problém. Hazz se Zaynem se koukali na něco v televizi a Dita s Gemmou byly s dětmi. Bylo něco kolem půl dvanácté, když byl oběd hotový. Začal jsem připravovat jídlo dětem a když už taky bylo hotové, odnesl jsem to nahoru a holkám dal láhve s čajem a taky vdě misky s jídlem pro kluky. Já si vzal Lizí a stršil ji flašku s mlékem. Kluci taky ještě dostanou mléko, ale až později. Když dojedli, uspali jsme je. Bylo něco kolem jedné, když jsme scházei schody a chtěli jít připravit stůl. Zazvonil mi telefon a já si přečetl zprávu od Anne.

Od Anne:Ahoj Lou, přijedeme později, Alex musel ještě do práce, kolem pěti by jsme měli dorazit.

Od Louis: Dobře, dávejte na sebe pozor. Těšíme se.

Došel jsem do jídelny, kde holky připravily stůl. Miluju, když je tady tolik lidí. Necítím se tak opuštěně. Ne, že bych se s Harrym cítil opuštěně, ale připadá mi to tu plnější. Až děti budou větší, taky to bude takové. Zavolal jsem kluky na jídlo a ti poslušně přiběhli. Všem jsem nandal polévku a všichni si ji pochvalovali. Hned potom jsem podával druhý chod. Byla to veprová krkovice s bramborovou kaší. Všichni mlaskali a taky všichni všechno dojedli. Kolem třičtvrtě na tři jsem sklízel stůl spolu s Gemmou a dával nádobí do myčky. Kluci měli rozkoukaný nějaký zápas tak se vydali zpět k televizi a já s Gemmou a Ditou jsme si uvařili kafe a čaj a bavili jsme se. K tomu jsme přikusovali koláč, který jsem upekl. Venku začalo sněžit a vypadalo to tam moc krásně.

Bylo chvíli před pátou, když na zvonek zazvonila Anne. Děti byly vzhůru a hráli si v obýváku. Zvedl jsem se z pohovky a šel otevřít. "Ahoj Anne, rád tě zase vidím." Objal jsem ji a to už za mnou stáli ostatní. Anne se se všemi objala a Já ukázal Harrymu a Zaynovi, aby jim šli pomoct. Hazz mi dal Andyho a běžel i se Zaynem pro zavazadla. "Pojď dál." Ukázal jsem a Anne vešla. Čekal jsem až přijdou i ostatní, abych se s nimi mohl přivítat. Andyho mi Anne hned vytrhla a začala ho mazlit. Ten se smál a plácal ji po tvářích.

"Ahoj, já jsem Louis, a ty musíš být Sophi, že?" Slečna se na mě podívala a začala se červenat. Lehce přikývla a podala mi ruku. Ukázal jsem ji aby šla dovnitř. Za ní šel její starší bratr a taky se červenal, když mě viděl? "Dobrý den, já jsem Luk." Podal mi ruku a já se zasmál. "Jsem Lous a můžeš mi tikat." Luk se na mě podival a usmál se. Za ním šel Hazz a nesl několik kufrů. V povzdálí jsem viděl Zayna, jak nese tašky a za ním šel muž, celkem vysoký a ještě mu nebylo ani padesát. Zamkl auto a šel ke dveřím. Hmm celkem fešák. "Dobrý den, já jsem Louis." Natáhl jsem ruku, ale on mě vtáhl do objetí. "Já jsem Alex a prosím, tykej mi." Jen jsem přikývl a ukázal ať jde dál. Zavřel jsem dveře a šel do obýváku za ostatními. Všichni se začali seznamovat a já vzal Anne stranou. "Anne, můžete si ty věci dát do pokojů." Usmála se a přikývla. Šel jsem s ní a ona ještě ukázala na Sophii a Luka. Nejdřív jsem zavedl Anne do jejich pokoje. Byli ve druhém patře spolu s Gemmou a Zaynem. Na tom stejném patře byla i Sophie s Lukem. Taky je tvůj pokoj Luku, je tu i koupelna, a máš tam prázdné skříně, tak si můžeš vybalit. Sophie šla za mnou a já ukázal její pokoj. "Soph, taky máš koupelnu. Máte trochu menší pokoje než ostatní, ale zato jste v pokoji sami." Sophie se na mě koukla a vykulila oči. "Děláš si srandu? Je to tu jako v hotelu. Malý pokoj, vždyť je větší než máme doma s Lukem a to jsme tam dva." Vešla dovnitř a sedla si na postel. "Můžu se tě na něco zeptat?" Podívala se na mě s tázavým pohledem. "No jistě." Odpověděl jsem ji. "Jakto, že jsi na nás tak hodný a Harry taky." Trochu jsem to nechápal. "No minulá přítelkyně našeho táty byla zlá a její děti taky a to nemluvím o dalším manželovi mámy. Je na nás hnusnej, ale máma si to nechce přiznat." Sedl jsem si k ní na postel a podíval se na ni. "Vždycky jsem byl hodný. A taky se mi zdáte fajn. A nevidím důvod, proč by měl být protivný Hazz. Byl sice trochu vedle, že přijedete a taky, že si Anne našla muže. Po tom co se mu stalo s jeho otčímem, jsem myslel, že Alexe nepřijme." Sophie se na mě koukala a zamrkala. "Co se stalo s jeho otčímem? Teda pokud se můžu zeptat." Usmál jsem se. "Ale nikomu to nesmíš říct." Kývla. "Anne se rozvedla s Harryho tátou, když byl ještě malý. A potom si našla nového muže. Nejdříve jim to klapalo, dokud Hazz neřekl, že je gay. Gemme ani Anne to nevadilo, jenže jeho otčím mu řekl, ať se sbalí a vypadne. To bylo Harrymu teprve 17. Odešel a nikdo nevěděl kam. Bylo to od jeho otčíma hnusné. Ale Anne ho milovala a nechala se oblbnout jeho blábolama. Nevěděla, že Harryho vyhnal. Namluval jí i Gemme, že utekl z domu. Mezitím si Hazz našel práci a dodělal školu. Začal chodit na vysokou pak potkal mě. Bydleli jsme spolu teprve několik měsíců, když mu Anne zavolala, že se rozvedla a chtěla Harryho vidět. Když se konečně sešli, všechno si vyjasnili a zase bylo všechno dobrý." Sophie celou dobu poslouchala a vydechla. "Mámin přítel taky vyváděl, když jim Luk řekl, že je na kluky. Já jsem to věděla dlouho, dokonce i táta, ale mámě se to bál říct. No a teď bydlí Luk s tátou a já s mámou, ale chci taky k tátovi." Přikývl jsem. "Já tě tu teď nechám, aby sis mohla vybalit." Přikývla a já zavřel dveře. Šel jsem kolem Lukova pokoje a slyšel jsem pláč? Zaklepal jsem a uslyšel tiché 'dále'. Vešel jsem a uviděl Luka jak se otírá slzy a snaží se odvrátit pohled. "Stalo se něco?" Zůstal jsem zaraženě stát u dveří. Jen nesouhlasně zakroutil hlavou. "A řekneš mi proč pláčeš?" Trochu si poposedl a podíval se na místo vedle sebe. Přišel jsem a sedl si vedle něj. "Otčím mi napsal. Že- že si mám přijít pro věci. Že me nechce u nich už nikdy vidět. A že jsem k ničemu." Rozvzlykal se a odvrátil pohled. "Nejsi k ničemu. Tak si tam zajedeš pro věci a nikdy ho nemusíš vidět." Mrkl jsem na něj. V tom mu zapípala další zpráva. Roztřesenýma rukama si držel telefon a četl si zprávu. Začal plakat znovu a telefon mu vypadl na zem. Schoulil se do klubíčka a já zvedl telefon. Přečetl jsem si ji. Stálo tam, že jeho matka zemřela. A že je to jeho vina. "Luku, je mi to líto." Podíval se na mě a hodil se mi kolem krku. Vzlykal mi do ramene a já ho jen objímal a hladil po zádech. Po chvíli usnul. Položil jsem ho na postel a přikryl peřinou.

God's loveKde žijí příběhy. Začni objevovat