God's love

Chapter 57

Harry:

Probidily mě paprsky slunce, když se draly přes zatažené závěsy do ložnice. Nechtěl jsem otevírat oči, proto jsem se snažil nahmatat Louiho. Sice jsem něco nahmatal, ale Louis to nebyl. Rychle jsem vystřelil do sedu a koukl se na narušitele. Chris. A hned vedle něj můj manžel. Chris se na mě otočil a měl celé zarudlé oči. "Co se stalo, broučku?" Zeptal jsem se, když se mi vrhl do objetí. "Měl..... Měl jsem zlý sen." Pohladil jsem ho po vlasech. "Kdy jsi přišel?" Chris si promnul očíčka a pak se na mě koukl. "Ještě v noci. Táta mě slyšel, jak jsem brečel a v noci přišel za mnou. Řekl mi, abych si lehl k vám." Fňukl. Přitáhl jsem si ho do objetí a šeptal mu do ucha. To už se probouzel Loui a Chrise si přitahoval k sobě. Chris k němu ležel zády a Loui ho objímal kolem pasu. "Tak co, už se ti nic škaredého nezdálo?" Zeptal se potichu Loui. "Ne tati. Už to bylo dobré." Usmál se Chris. "Tak to je fajn. Co kdyby jsi se šel dolů nasnídat a potom sbalíme věci. Hm?" Propustil Louis Chrise ze sevření a ten už utíkal k sobě do pokoje. "Lásko? Ještě spíš?" Zeptal se, ale stále neotevřel oči. Když jsem neodpovídal, jedno oko přeci jen otevřel a následně i to druhé. Culil jsem se na něj a začal ho vískat ve vlasech. "Dobré ráno koťátko. Jak jsi se vyspinkal?" Lou se ke mě přitulil a začal mě mazlit. "Hmm, když se probouzím vedle tebe, den je hned krásnější." Zářivě se usmál.

Všichni jsme se sešli v jídelně na snídani a my začali probírat bojový plán, zvaný 'výlet'. "Takže rodino. Pojede se na noc do naší chaty, spíš plážového domku. Pojedeme do Brightonu a budeme tam až do zítřka. Kluci, pokud budete chtít jet, můžete. Pokud ne, klidně můžete zůstat tady." Pokynul jsem k Theovi a Aaronovi. Ti se začali bavit a přikývli, že taky pojedou. "Dům je obrovský, takže pojedeme všichni. Aarone, tebe bych poprosil, ať zajdeš za Niallem a Liamem a přinutíš je jet s námi." Začali jsme se smát. Aaron přikývl a poslouchal další instrukce. "Kluci berete si auto a povezete kufry a Luka s Dannym. Já pojedu s Louisem, Marthou a ostatními dětmi. Máma pojede s Alexem, Soph a Benem. Gemma a Zayn se můžou přidat ke klukům." Všichni jsme se rozešli do svých pokojů a začali balit. Aaron vyběhl ven a utíkal za Niamem. Ano, mají takovou přezdívku, tak jako já s Louim - Larry. Vtipné, že? Začal jsem balit různé věci do kufru a Lou mi pomáhal. Za chvíli odešel ke Chrisovi a nejspíš balili jeho. Postupně jsme začali nosit kufry do haly, kde jich nebylo zrovna nejméně.

Aaron:

Zvonil jsem na kluky a čekal jen chvíli než mi přišel otevřít strejda Niall. "Ahoj strejdo. Táta Harry říkal, že se máte sbalit a pojedete s námi do Brightonu do plážového domu." Vychrlil jsem to na něj. "Ahoj Aarone. Máme šanci se z toho vykroutit?" Zašklebil se. "Ne. Je to nevyhnutelné, vždyť znáš tátu." Strejda jen přikývl a pozval me dovnitř. "Ahoj strejdo Liame a ahoj Bell. Jak jsi se vyspinkala?" Uculil jsem se na prcka a vzal ji do náručí. "Dobše." Zašišlala. Byla strašně rozkošná. "Li, Harry nás pozval, teda přinutil, jet s nimi do Brightonu. Kdy se máme vrátit Aarone?" Otočil jsem se na něj a usmál se. "Zítra, asi někdy k večeru." Oba přikývli. "A kdo všechno jede?" Zašklebil jsem se na Bell a ta se začala smát. "No všichni. Babička s dědou a taky Luk s Dannym a Soph s Benem. Gemma se Zaynem a všechny děti včetně mě a Thea." Niall se uculil a dodal. "Kdo je Theo?" Já zapomněl, že on to neví, akorát Liam. "Je to můj přítel." Začervenal jsem se. "Jo tak tvůj přítel? A jaký je?" Vyptával se. "Nialle!" Ikřikl ho Liam. "V pohodě strejdo. Je parádní. Suprovej. Prostě k sežrání. Počkej, až ho uvidíš." Mrkl jsem na něj. "Dobře, to by stačilo. Aarone, mohl by jsi pohlídat Bell, aby jsme se mohli zbalit?" Přerušil Nialla Liam. "Jasně, vezmu ji k nám, může si hrát s dětmi. Vyjíždíme asi za hodinu." Oba přikývli a já vykračoval ke dveřím i s Bell.

Vešli jsme do haly a já neviděl nic jiného než kufry. Kufry kam se podíváš. Zasmál jsem se. "Kde jste kdo?" Zavolal jsem do domu. "Aarone, jsem v obýváku." Křikla na mě Martha. Došel jsem tedy za ní a položil Bell ke klukům a Lizí. Ti si začali hned hrát a žvatlali si. "Neviděla jsi tátu?" Martha ukázala do patra a já se rozeběhl do jejich ložnice. Nezaklepal jsem a to byla největší chyba. Rozrazil jsem dveře a ztuhnul. Zrudl jsem a začal jsem se smát. "O- omlouvám se. To počká. Dodělejte si to." Rozesmál jsem se a rychlostí blesku jsem vypadl z ložnice.