Chapter 10

1.5K 112 1
                                    

Louis:


S úsměvěm jsem chytil Harryho za ruku a táhl ho do koupelny. Sice jsem se umýval, ale jsem ulepený a tak dále a navíc tam bude Hazz. To si přece nemůžu nechat ujít. Nastavil jsem vodu a stoupl si se sprše. Začala téct příjemně teplá. Harry mě pohladil po tváři a usmíval se. Vzal jsem sprchový gel na trochu si ho vystříkl do dlaně. Rozmazal jsem ho Harrymu na hrudník a jel rukama níž, až na podbřišek k jeho véčku. Šibalsky jsem se na něj koukl a mrkl. Rukou jsem tajel ještě níž a přejel jsem po jeho chloubě. Opět ztvrdla. Zjistil jsem, že jsem taky vzrušený, proto jsem se začal červenat. Lehce jsem ho otočil a začal mu mydlit záda. Široká ramena a svalnaté, dlouhé paže. Ty paže, kterými mě v noci k sobě přitahuje a objímá. Potom jsem zajel na ten jeho kulat'oučký zadeček. Musel jsem ho štípnout, prostě mi to nedalo. "Loui!" Zavrčel na mě s úsměvem. Harry se otočil a tentokrát to byl on, kdo vzal sprcháč a začal mě s ním natírat. Nejdříve ramena, potom hrudník až k mé chloubě, kde se na chvíli zastavil a párkrát zapumpoval. Začal jsem vzdychat a jemu se rozšířily zorničky. Otočil mě a začal se věnovat mým zádům. Přejížděl po nich pomalu až se dostal k mému zadečku. "Je tak krásný." Zavrněl mi do ouška. "Ale není, je až příliš velký." Nikdy se mi totiž můj zadek nelíbil, připadal jsem si potom jako holka. "Nesmysl, je tak akorát a tak měkoučký. Za co bych tě jinak držel, kdyby jsi ho neměl, hmm?" Otočil jsem se na něj, nechtěl jsem se hádat, proto jsem mu dal letmý polibek. To mu však nestačilo, protože mě chytil za bradu a přitáhl si mě do delšího a hlubšího polibku.

Harry:

Musel jsem ho políbit, nestačila mi letmá pusinka. Chtěl jsem víc. Ale na víc než polibek nebyl čas. Bude to muset počkat až do hotelu. Rychle jsme se opláchli, já si ještě umyl vlasy a pak jsme se šli oblékat. Už jsme měli zbaleno, protože Louis začal plašit už včera. Byli jsme v ložnici, když se Louis natáhl do skříně a vytáhl tričko. Oblékl si ho a potom si natahoval boxerky. "Stůj!" Zakřičel jsem, když je měl v polovině stehen. Přišel jsem k němu a pořádně mu zmáčkl zadek. Tohle bych mohl dělat celý den a neměl bych toho dost. Hlazení a mačkání jeho zadečku a to jeho slabé kn'učení a vzdychání mého jména. Natáhl si boxerky a otočil se na mě. Když jsem uviděl jeho tričko zamračil jsem se. "No tak Hazz, mračení ti nesluší. Kde jsou dolíčky?" Celý jenom zářil. "To tričko je moje Loui." POdíval se na tričko a potom na mě. Rozpačitě pokrčil rameny a políbil mě na tvář. "No ano, to tričko bylo tvoje, ale mě se tak moc líbí, že jsem si ho půjčil. Voní jako ty." Stále se usmíval a já jen nevěřícně kroutil hlavou. Přišel ke mě a svými ukazováčky mi zatahal za koutky ve snaze vytvořit úsměv. Nevydržel jsem to a začal jsem se smát. "To jsou ty dolíčky, co jsem chtěl vidět." Pohladil mě po tváři a zatáhl si kalhoty. Ještě, že ty nebyly moje. Naštěstí je menší a moje by mu byly velké. Mezitím co Louis dotáhl náš kufr do chodby jsem se oblékl. Klasika- bílé tričko, černé skiny jeans a mikinu Vans. Přišel jsem do kuchyně, kde stál Louis. Do tašky dával pytlík s jídlem. "Na cestu." Řekl jako samozřejmost. "No, myslím, že máme všechno." Prohlásil jsem a vydal se ke dveřím. Akorát včas na výjezd. Obul jsem si svoje boty a natáhl si hnědý kabát a na hlavu jsme si nasadil, stejně jako Lous, svoji beanie. Vzal jsem náš kurf a Louis mezitím zamkl. V ruce jsme žmoulal klíčky od auta. Přišli jsme až k němu a Louis na mě hleděl stylem: Ty- máš- jako- auto? Naložil jsem zavazadlo do kufru a sedl si na místo řidiče. Louis jen stál přede dveřmi a čekal. Po chvíli mi to došlo, asi nikdy nejel v autě a nevěděl jak se nastupuje.

Louis:

Stál jsem před autem a netušil jsem jak nastoupit. Po chvíli civění jsem uslyšel bouchnutí dveří a zamnou se objevil Harry. "Hazz, já tak nějak nevím, jak tam vlézt." Harry se jen usmál a ukázal mi jak otevřít dveře. Podržel mi je a když jsem seděl na místě spolujezdce, dveře zabouch. Posadil se za volant a natáhl se ke mě. Zapl mi pás a opět se usadil a udělal to samé u sebe. "Ty máš auto?" Vypadlo ze mě najednou. "Jo mám. Není to nic moc, ale dostal jsem ho k šestnáctinám od mámy, ale moc s ním nejezdím. Na co taky, když je tu šílený provoz a byt mám kousek od školy a práce." To dávalo smysl. Pokýval jsem hlavou a uslyšel nastartování motoru. Trochu jsem nadskočil, protože jsem to nečekal. Harry mi položil ruku na stehno a pohladil mě. Potom jsme vyjeli. Jeli jsme tři hodiny než jsme zaparkovali před malebným hotýlkem v Cardiffu.  Vystoupili jsme z auta a Harry šel pro náš kufr. Čekal jsem na něj a když přišel tak mě chytil za ruku. Vešli jsme ho hotelu a na recepci byla mladá blondýnka. "Dobrý den pánové, jak vám mohu pomoci?" Koukal jsem na Harryho, který se ujal slova. "Máme tady rezervaci na jméno Styles." Slečna začala něco vyt'ukávat do počítače a potom se usmála. "Takže pokoj pro dva. Hned vám podám kartu." Hazz se na mě usmál a kartu si od slečny vzal. "Třetí patro, pokoj číslo 28." Ještě nám sdělila a my jsme se vydali k výtahu. Zmáčkli jsem třetí poschodí a přitočil jsem se k Harrymu. "Tak co, líbí?" Zaptal se mě trochu nejistě. "Děláš si legarci? Jen ty, já a pokoj na víkend? Co víc si můžu přát." Dořekl jsem a dveře výtahu se otevřeli. Vyšli jsme a až na konci chotby byl náš pokoj. Harry složil kartu do terminálu a odekl dveře. Když jsme vešli dovnitř, naskytl se nám neuvěřitelný pohled. Střešní apartmá, v obýváku velký zapálený krb a prosklená celá stěna i část střechy. Nestačil jsem se divit. "Páni." Vydechl jsem. Přišel jsem až k oknu a koukal na náš výhled. Byl vidět nedaleký les, obrovská louka a velká terasa, která se táhla od naší ložnice až k obýváku. Ložnice, běžel jsem tam a uviděl jsem obrovskou postel. Tak velkou, že bych se v ní dokázal ztratit. Klesla mi čelist skoro až ke kolenům a do očí se mi tlačily slzy. Přišel ke mě Harry a zezadu mě objal. To už jsem nevydržel a rozplakal se. Harry si mě přetočil a já zabořil obličej do jeho trička. "Tobě se nelíbí?" Hlesl. Zvedl jsem pohled a on mi utřel poslední slzy. "Děláš si legraci? Je to dokonalé. To jsi udělal pro mě?" Usmíval se a přikývl. "Ale vždyˇt to muselo stát hodně peněz." "S tím si prosím nedělej starosti. Co bych pro tebe neudělal lásko." Pohladil mě po tváři a já natočil obličej. "Miluji tě." Vysypal jsem ze sebe a potom jsem toho litoval.  "Taky tě miluji." S těmi slovy se celá budova zatřásla a obloha se zbarvila do černa. Začalo hřmít a padaly blesky. Hodně blesků. V tu chvíli jsem si vzpomněl na svůj trest. V tu chvíli se objevil.


Poznámka autorek:

Tak Sluníčka, v prvě řádě vám chceme poděkovat za podporu a takový ohlas.  Snad se vám dnešní díl líbil. Na další díl je nachystáno setkání. A to velké... Tešte se, protože máte na co. Your Dominant X Submissive <3

God's loveKde žijí příběhy. Začni objevovat