God's love

Chapter 42

Louis:

Rozjeli jsme se a za pár minut jsme dorazili k bráně našich milovaných přátel a sousedů. Vynesli jsme nákup v papírové tašce a zazvonili na dveře. Dveře nám otevřel Niall a vedle něj stála malá Bell. "Ahoj Ni, páni, ona už stojí?" Niall nás taky pozdravil a já si klekl k prckovi. "No jo, včera se postavila poprvé a od té doby se snaží cupitat. Liam je z toho strašně rozvášněnej a šťastnej. Vždyť ho znáte." Uchechtne se. "Co mě pomlouváš?" Přišourá se Liam a drce do svého snoubence. "Nepomlouvám lásko. Jen říkám klukům, jak se Bella včera postavila." Liam se usmál a rozradostnil jako malé dítě. "Byla to pecka, naše malá princezna bude co nevidět sama chodit. Je to pecka." S Harrym jsme se usmáli a předali nákup. Niall vytahoval peněženku, ale Hazz odmítl. "Ne Nialle, příště zase vezmete vy nám nákup. Co? Fakt to nechci." Stále odmítal vytrvalého Nailla. "Tak víš co, ulož to Bell na vysokou." Niall poraženecky schoval peníze a potom se na nás usmál. "Nechcete jít aspoň na kafe nebo čaj? Ať nestojíte mezi dveřmi." Uhýbal ode dveří, ale slušně jsme odmítli, rozloučili se a odešli.

"Hazz, co budeme dneska dělat? Ještě není ani deset a my jsme doma, bez dětí." Povytáhl jsem několikrát obočím a uculil se na Harryho. "Počkej tady." Zavelel a já zasalutoval. Hazz se i s nákupem rozeběhl do kuchyně. asi vybaloval z tašek, protože mu to trvalo pět minut, než přišel zpět. "Jsem zde." Líbne mě na spánek a táhne mě do místnosti s klavírem. "Co tu budeme dělat?" Porozhlédl jsem se po místnosti a uvědomil si, že jsem tady snad podruhé v životě. Celé místnosti dominoval obrovský černý klavír s otevřeným křídlem. Po stěnách byly obrazy slavných zpěváků nebo hudebních skladatelů. Na zemi byl příjemný koperec, který ladil s blankytně modrými zdmi. Lustr byl enormní a celý ze skla. V místnosti byly dvě křesla a menší pohovka. Hazz mě dotáhl na pohovku a povalil mě na ni. "Něco ti zahraju." Usmál se trochu nervozně a šel ke klavírů. A já si najivně myslel, že bude sex. V poslední době se ho nemůžu nějak nabažit. Harry si protáhl prsty na rukou, až to nepříjemně zakřupalo a přiložil prsty na černé a bílé klapky klavíru. Zavřel oči a nechal se pohltit lynoucí se melodií známého skladatele. Hazz spomaloval a zrychloval, podle not, které měl uloženy v paměti. Hrál nádherně. Kýval se do rytmu a potřepával svou hlavou. Když dokončil skladbu, postavil jsem se a zatleskal mu. "To byla nádhera." Přešel jsem až k němu a políbil ho. Jen lehce, abych se nerozvášnil. Hazz však zaklapl poklop klavíru a posléze i celé křídlo a já šel k němu. Položil ruce na mé boky a přitáhl si mě k sobě. Tím odstranil několika centimetrovou mezeru mezi námi a lehce si mě přitáhl do polibku. Ruce měl stále na mých bocích, které lehce mačkal. Když se polibek prohluboval a stával se čím dál tím vášnivější, Hazz vzdychl do mých rtů a udělal něco, co jsem nečekal.

Harry:

Vzdychl jsem mu do rtů a udělal jsem něco, co opravdu nečekal, protože jeho oči se prudce otevřely a dívaly se na mě trochu vystrašeně. Chytil jsem ho za boky pevněji a vyzvedl ho do výšky. Posadil jsem ho na křídlo našeho klavíru a znovu ho začal dravě líbat. Začal jsem Louimu sundávat tričko a jen na moment jsem odpojil naše rty. Pomalu jsem mu rozepínal zip na kalhotech a on se lehce nadzvedl na rukách, abych mu je mohl stáhnout dolů. Už seděl jen v boxerkách. Rukama začal šmátrat do pém zapínání a rychle ho rozepl. Usmál se do polibku, když se mu to povedlo a ještě mi k tomu všemu stáhl boxerky. Skopl jsem kus oblečení ze sebe a potom jsem si svlékl tričko. Stál jsem tam nahý, a nepociťoval žádný stud, nic. Stáhl jsem z Louise poslední kus látky a odhodil ji někam, mě neznámo kam. Stáhl jsem si Louise blíž k okraji a roztáhl mu nohy. Louis se podepřel o lokty a koukal na mě s chtíčem v očích. Chtěl jsem ho mučit a udělat to co nejpomaleji. "Prosím, už tě chci mít v sobě." Zavdychá Lou, když mu jazykem obkroužím špičku jeho erekce. Na to jsem čekal, až mě začne prosit. Vzrušujel mě ta představa, že nad ním mám takovou moc. Ignoroval jsem ho ještě dlouhou dobu. Louis měl hlavu zakloněnou dozadu a lehce pootevřenou pusu. Víčka očí se mu chvěly a dlouhé řasy mihotaly v lehkém vánku z otevřeného okna. Sehl jsem se a jazykem obkroužil jeho vchod. Louis se napl a lehce zachvěl. Vzdychl pokaždé, co jsem do něj pronikl svým dlouhým a hbitým jazykem. Párkrát jsem v něm zakmital a zase ho vyndal ven. "Ach, Hazz. Prosím. Už to déle nevydržím." Řekl šeptem, protože jinak by ho určitě zradil hlas.

Ještě chvíli jsem ho mučil, dokud jsem to nechtěl taky. Pronikl jsem do něj jen špičkou a Lou se udělal. Ani se na mě nepodíval a vzdychal, když jsem přirazil. Přirážel jsem tvrdě a nemilostně. Po chvíli se udělal znovu na své už dříve potřísněné bříško. Zakřičel moje jméno a mě to popostršilo přes okraj propasti a v tu chvíli jsem měl černo před očima, motýlky v břiše a neskutečný tlak v penisu, který se hned poté uvolňoval a já vypustil svou tekutinu do mého drobného manžela. Chvíli jsem zůstali ve stejné poloze a rozdýchávali orgasmus. Vytáhl jsem ho z něj a pomohl mu na nohy. "Dáme sprchu?" Uculil se na mě a já jen přikývl. Ale ještě než jsme se vidali z místnosti pryč, objal jsem ho a obsypával jeho krk motýlími polibky. Celý se zachvěl a naskočila mu husí kůže. "Miluju tě. A tolik se mi to líbilo." Lou se jenom usmál a přikývl. "Taky tě miluju a mě se to taky moc líbilo. Bylo to takové nezvyklé." Uchechtne se a já ho pustím.

Oba jsme došli do koupelny, kde jsme si dali jen lehkou sprchu. Sešli jsme zpět dolů, já jen v boxerkách, protože se mi tak chodí nejlépe a i když je už září, v domě je stále teplo. Louis si na sebe natáhl také boxerky a můj vytahaný svetr, který mél do půli stehen. Přišli jsme do kuchyně a já si všiml na telefonu pěti zmeškaných hovorů. "Lou, asi to bude důležité, musím mu zavolat." Louis se na mě s úsměvem otočil a přikývl. "Dáš si něco k jídlu nebo pití?" Ještě stihl křiknout, než jsem odešel do jiné místnosti. "Neuděláme si toasty? A džus?" Loui jen přikývl a odešel do spižírny pro suroviny.

Mezitím jsem vytočil Zaynovo číslo a čekal, dokud to někdo nezvedne.

Z: "Prosím?"

H: "Tady Harry, stalo se něco?"

Z: "Ahoj, no.... Přišla nějaká nová firma z nabídkou a nejdřív jsem ti chtěl dát vědět, abych něco nepodepsal a potom by se to nedalo vzít zpět."

H:" Dobře, stačí, když se tam stavím zítra? Dneska se mi to moc nehodí."

Z:" No... Víš.... Oni to potřebují co nejdříve, jinak by si hledali jinou firmu a nám by vylítli miliony oknem."

H: "Agr. Fajn, přijedu, jen nevím, jak to vysvětlím Louisovi."

Z: "Mám cestu kolem, taky bych se mohl stavit a probereme to u tebe doma. nezabere to víc jak půl hodiny."

H: "Tak to by bylo fajn, zachránil jsi mi prdel."

Zayn se uchechtl a s rozloučením zavěsil. Ano se Zaynem jsem si potykali a stali se z nás celkem dobří přátelé. Došel jsem do kuchyně, kde jsem nechal své milované stvoření a zastavil se ve dveřích, když jsem viděl, jak si Loui pobrukuje do písničky, která hrála z rádia. Opřel jsem se o futra a pozoroval ho. Kroutil zadečkem a házel hlavou do rytmu. Najednou začal zpívat a mě se tajil dech. Miluju, když zpívá. Najednou se Louis otočil a celý červený se zeptal, co tam tak stojím, že potřebuje pomoct.

"Boo, přijede Zayne, potřebuje něco probrat, ohledně firmy." Louis zvedl pohled od talíře s toasty a rychle polkl. "No dobře, a nebude vám to trvat až do večera, že ne?" Pohladil jsem ho a nesouhlasně zakýval hlavou. "To víš, že ne. Říkal jsem mu, že musíme spěchat, chci se totiž celý den věnovat jen tobě." 'Aby jsi zapomněl na toho úchylnýho doktora!' Pomyslel jsem si v hlavě. Lou si jenom oddychl a pustil se opět do jídla. Když jsme dojedli, dali jsme nádobí do myčky a šli si sednout k televizi. Dávali nějaký film, který Lou strašně sledoval, ale já nemohl odtrhnout pohled od jeho andělské tváře. "Co na mě vidíš?" Zeptal se pobaveně, ani se na mě nepodíval. "Nic. Jsi jen krásný a já nemůžu uvěřit tomu, že jsem tvůj manžel. Ale někdy mám strach. Že mě jednoho dne opustíš a já tě už nikdy neuvidím." Tím jsem upoutal jeho pozornost. Vykulil na mě oči a přitáhl si mě do objetí. "No tak, Hazz, to bych nikdy neudělal. Víš, ještě než jsem byl vyhnán na Zemi, pozoroval jsem tě. Tolik jsi se mi líbil a já doufal, že se jednoho dne poznáme. Ale nikdy jsem si nemyslel, že budeš můj manžel a otec našik krásných dětí. To by mě ani ve snu nenapadlo. Mám ohromné štěstí, že patříš jenom mě." Oddechl jsem si. Tak krásně se na mě koukal. Připadal jsem si jako podezřívavý hlupák. 

Poznáka autorek:

Ahojky miláčci, jsme strašně rády, že si náš příběh stále čtete a podporujete nás. Děkujeme. Your Dominant X Submissive <3