God's love

Chapter 76

Harry:

S Louisem jsme ještě poblbli, ale už byl čas, aby jsme se dostavili za mým tchánem a tchýní. "Louisi, nešlechti se tak. Vždyť jsi jejich dítě, viděli tě i nahatého." Křikl jsem na Louise, který je už půl hodiny v koupeně. Konečně vylezl a vražedně se na mě koukl. "No a co? Tak chci vypadat hezky." Mykl rameny a vyplázl na mě jazyk. Přišel ke mě, chytil mě za ruku a oba jsme zavřeli oči. Opět se dostavil nechutný pocit, ani ho nedokážu popsat. Oči jsem otevřel a vydýchával se. "Mááámíííí. Táááátíííí. Jsme tady!" Zakřičel Louis až jsem málem ohluchnul. Louis mě chytil za ruku a propletl si semnou prsty. Táhl mě někam mě neznámo kam. Procházeli jsme spoustou místností, až jsme narazili na staršího chlapíka. "Ahoj Chirone." Usmál se Louis na muže stojícího za mohutným stolem. "Loui. Tak rád tě zase vidím. Jak jsi se měl? Zdravím, vy musíte být Harry, že mám pravdu?" Přikývl jsem a natáhl k němu ruku. "Těší mě, ano jsem Harry." "A já jsem Chiron a pokud se nepletu, což já se nikdy nepletu, dnes jsi můj žák." Koukl jsem se na Louise a potom zpět na Chirona, přikývl jsem. "Dobrá Harry, tak se do toho dáme. Máme toho spoustu, ale co jsem slyšel, jsi velmi chytrý a mnoho o nás víš, takže tě jistě nezaskočí, když ti ukážu tohle..." Poodstoupil od stolu a vyšel vstříc ke mě. Asi bych mohl osvětlit, kdo to je, že? Chiron je kentaur a učitel bohů a hrdinů. Jasně, že jsem se polekal a byl zaskočený, kdo by taky nebyl, když by viděl napůl člověka a napůl koně. "Tak přece jen jsi zaskočený." Zasmál se. "Jistě. Neurazte se, ale komu se kdy poštěstí vidět kentaura?" Chiron se zase zasmál a přišel ještě blíž ke mě. "Neurazím se. A taky chápu, že jsi zaskočený. Být já na tvém místě, utíkal bych odtud, ale neradím i to, jsem celkem dost rychly. To víš, to ty čtyři nohy. A vím, že jsem kentaur, takže mě neurážíš." Mrknul na mě a pokynul mi, abych se posadil. "Hazz? Jdu najít rodiče a děti. Potom za tebou dorazím, ano?" Přikývl jsem. "Lou, rodiče jsou ve velkém sále a něco spolu řeší." Houkl na něj Chiron. "Zase nevěra?" "Tentokrát ne." Loui se usmál, mávnul na mě a rozběhl se do velkého sálu.

"Dobře Harry, takže tohle znáš. Znáš Odyssea?" Přikývl jsem. "No a tak teď mi vysvětli, proč stresuješ? Vždyť všechno umíš, sám v tom žiješ a jsem si stoprocentně jistý, že státnice nebo jak tomu říkáte uděláš. Všichni tady nahoře ti budeme držet palce." Mrknul na mě a já znervozněl. "Díky Chirone, ale to není nutné." Usmál jsem se a posbíral si svoje poznámky. "Jdeš do sálu?" Ukázal jsem na něj a otočil se k mohutným dveřím." Nesouhlasně zakroutil hlavou. "Ne, ale myslím, že se ještě uvidíme." Kývl jsem, jako že beru v potaz a odkráčel jsem z místnosti. Došel jsem až k obrovské spojovací chotbě, kde jsem narazil na Árése a Chrise. "Nazdar synku, Áre?" Kývl jsem na něj. Chris seskočil z jeho zad a vrhl se na mě. Árés mi podal ruku a já ji chytil až u lokte, tak jak to udělal posledně on. "Harry?" Kývl a potom jsme šli společně do velkého sálu. "Slyšel jsem o tvém nosu, už je to dobrý?" Zeptal jsem se a chtěl poukázat na to, že mu ublížilo malé dítě. "Nos je v pohodě, ale to město ne. Ale všichni přežili, já dostal sprda, stejně jako Chris a potom jsme zase odešli." Povytáhl ramena. Chová se jako nějaký teenager.

Louis:

Doběhl jsem za rodiči, kteří něco řešili, ale jen co mě uviděli ke mě běželi a objali mě v medvědím objetí. "Synku, tolik jsi nám chyběl." Říkala máma a nechtěla mě pustit. "Já vím, vy mě taky." Měl jsem na krajíčku, opravdu, ale udržel jsem se. Po chvíli se začala slízat celá moje rodina, ale někdo tady chyběl. Chyběly tady moje děti. "Kde jsou děti?" Ptal jsem se a máma se usmála. "Jsou s Afroditou." "Doufám, že moc nezlobili?" "Neboj, jsou to andílci." "Jsou to převlečení ďáblové, žádní andílni." Uchechtl jsem se a můj otec semnou.

Po chvíli, kdy jsem se se všemi bavil, přišel Harry i s Árésem a Chrisem. Něčemu se smáli a jen co mě bratr uviděl, přišel až ke mě a objal mě. Ztuhl jsem, protože tohle nikdy neudělal. "Stalo se ti něco?" Árés se odtáhl a na tváři mu pohrával úsměv. "Nic se nestalo. Nemůžu být rád, že vidím svého bratra?" Vykulil jsem oči. Tak tohle mě vážně zaskočilo. Harry se ke mě nahnul a políbil mě. Všichni se na nás koukali a rozplývali se, dokonce i Árés.

Aaron:

Vrátili jsem se z nákupů a oba jsme unaveně spadli na pohovku. Rodiče už byli dávno pryč a já našel jen vzkaz, že se odebrali k babičce a dědovi na Ollymp. Theo vyhodil nohy na stůl a slastně zamručel. "Ještě musíme zbalit." Přikývl jsem a Theo se začal zvedat. "Jako teď?" "No jo, kdy jindy? Potom se mi nebude chtít. A navíc je už večer a já chci jít dřív spát, protože ráno jedeme kolem jedenácti." Přikývl jsem. Zase má pravdu. "S klukama se máme sejít až v hangáru, teda až na Luka s Dannym, ti jedou s námi." Theo přikývl a šel po schodech. Samozřejmě jsem šel za ním a samozřejmě jsem se mu koukal na zadek. "Nečum mi na zadek." Jak to ksakru ví? "Jak to vím?" On mi snad čte myšlenky? "Neboj, myšlenky číst neumím, ale cítím tvůj pohled." "Počkej, ty neumíš číst myšlenky? Protože než jsi to řekl, myslel jsem na to, jestli umíš číst myšlenky. Cokoliv jsem si pomyslel, řekl jsi to ty nahlas." Na slovo TY jsem dal větší důraz. Theo se jenom uchechtl a šel dál do našeho pokoje. Sedl si na postel a chytil se za bříško. Sklopil hlavu a ztěžka oddechoval. "Theo, jsi v pořádku?" Klekl jsem si před něj a ruku jsem mu položil na koleno. "Jo jsem v pohodě. Jen Buráček zlobí." Usmál se na mě unaveně. Políbil jsem ho na bříško a potom se u něj zastavil. "Buráčku, neměl by jsi jít spát? Teď nech tátu jenom mě, na chvíli. A nezlob. Mazej spát, jinak uvidíš." Theo se začal smát. Koukl se na mě. "Přestalo to." Usmál se znovu. "Asi hodně reaguje na tvůj hlas a mě musí nenávidět." "Má tě rád stejně jako mě. A myslíš, že už má vyvinutý sluch?" "To nevím, ale máš hlubší hlas než já, tak asi reaguje na otřesy a vybrace." Přikývl jsem. To znělo logicky. Vytáhl jsem z šatny dva velké kufry a vybalil z tašek věci co jsme koupili. Theo se zvedal, ale já ho zastavil. "Lehni si, já to zabalím, jen mi musíš říkat, co všechno mám do kufru dávat, aby jsme na nic nezapomněli." Theo s na mě vděčně usmál a přikývl. "Dobře, takže nejdřív zabalíme tvůj kufr. Dones asi čtyři trička a tři tílka. Nezapomeň na kraťasy." Přikývl jsem a šel zpět do šatny. Donesl jssem oblečení a dal ho na postel. "Teď spodní prádlo a taky vem alespoň jednu mikinu na večer. Nezapomeň kšiltovku." Křikl na mě ještě než jsem zase zalezl do šatny. "Boty a plavky. Z oblečení to bude všechno." Přikývl jsem. "Ještě to tam nedávej, zajdi pro mé věci a dones to stejné." Přikývl jsem a po chvíli se vrítil s plnou náručí oblečení. Jen s tím rozdílem, že místo čepice jsem donesl klobouk a místo mikiny svůj vytahaný svetr, který Theo tolik miloval. Zase jsem to položil na postel a usmál se. "Fajn, v šatně mám dvě menší taštičky, dones je." Zasalutoval jsem, jako voják a Theo se začal smát. Odběhl jsem a hledal taštičky, o kterých mi Theo říkal.

Oblečení bylo v kufru, dokonce i boty a ještě kalhoty, pro případ, kdyby se ochladilo nebo tak. Jeden kufr byl zbalený. Nebyl moc velký, tak akorát na naše oblečení. Zapl jsem ho a přešel ke druhému kufru. "Do jedné tašky si zbal svoje věci z koupelny. Nezapomeň tam dát ty kartáčky, co jsme dneska koupili a tu pastu." Přikývl jsem a odešel do koupelny. Sbalil jsem si svůj šampón a sprcháč. Kartáčky a zubní pastu. "Theo tvoje věci taky?" "Ano, prosím." Vzal jsem jeho šampón a sprcháč. Potom jsem přibalil gel na vlasy a taky lubrikant a kondomy, kdyby náhodou. "Dones ještě ručníky." No jo, na ty by jsme zapomněli. Vzal jsem asi šest osušek a donesl to i s taškou. "Dej to prosím do kufru a teď zabal tu druhou tašku. Dej do ní krém na opalování a taky olej na opalování. Ještě normální krém a taky mast na popáleniny. Přibal i nějaké léky, hlavně ty moje na nevolnost. Nemám tušení, jestli tam něco takového bude." Přikývl jsem a vše poslušně dobalil. Myslím si, že jsme stejně něco zapomněli. Tašku jsem dal do kufru, který jsem následně zapnul. Oba dva kufry jsem dal za dveře a vydal se k polospícímu Theovi.

Poznámka autorek:

Omlouváme se za tak krátký díl, ale myslely jsme, že dneska ani přidávat nebudeme. Snad jste si to užili. Your Dominant X Submissive :-*