I sny se občas plní

Část 4

Naštěstí pro Huntra se rozhodli, si ho trochu podat a tím, jak do něj bušili, židle, na které byl přivázán nepatrně povolila. Nejspíše proto, že měla své nejlepší léta, už za sebou. A právě toho on využil, když si šli všichni do jednoho zapálit. A jelikož byla ona židle už tvárnější, povedlo se mu z ní nějak vyprostit a následně i utéct. Luisovi lidi nepočítali s možností, že by se něco podobného mohlo stát a tak byli dost nepozorní. Což se jejich bossovi o něco později, pořádně vymstilo.

Tehdy utíkal, co mu síly stačily. Celé tělo měl v jednom ohni, ale vzdát se rozhodne neměl v úmyslu. Nakonec se mu povedlo doběhnout až k sídlišti, kde se vysílením zhroutil u keře, přes který nebylo od cesty vidět. A tam ho taky našla Casey.

Dívka sotva dvanáctiletá, ale i na svůj věk, už značně vyspělá. Casey Diamond, ty její zelené oči, se mu zavrtali až do srdce. Pravdou bylo, že než mu řekla kolik jí je vlastně let, odhadoval by ji tak na patnáct. Když ji prvně spatřil, zhrůzou si uvědomil, že ho díky ní pravděpodobně dostanou. Ale i přesto neměl v úmyslu, jakkoliv ji ublížit. Byla tak krásná a nevinná, že neměl to srdce ji, co i jen vlas na hlavě zkřivit.

Pamatuje si, že tehdy ji nestihl, ani odpovědět na její otázku, když u chodníku zastavilo auto jeho únosců. V tu chvíli jí očima prosil, ať ho neprozradí a k jeho překvapení i úlevě, to, ani netuší jak pochopila. Byl na ni znát strach, když s nimi mluvila, ale přece jen to zvládla a oni posléze odjeli. A když mu ještě pomohla a nechala ho u sebe přes noc,.... Nemohl si pomoct, ale zapřísahal se, že jestli ji někdy bude moct splatit to, co pro něj tu noc udělala, rozhodně si tu příležitost ujít nenechá.

Tu noc si spolu ještě povídali a on se o ní dost dozvěděl. V té době žádného bratra neměla. Poslední, co jí řekl, než šla spát bylo, že by si měla dávat na sebe větší pozor. Věděl, že z ní vyroste krásná dívka a nechtěl, aby se jí něco zlého stalo.

A tak následující ráno, když od ní odešel, po tom, co kontaktoval svého otce, přes pevnou linku, kterou tam měla, pověřil svého bratra, aby ji hlídal. Byl asi ve stejném věku, jako ona, možná o pár měsíců starší, ale nebylo tak napadné, když se kolem ní motal on, jako kdyby se kolem ní motal nějaký starý chlap. Jediné, co jí po sobě zanechal, byl vzkaz na stole, který zněl,... Děkuji. Nikdy ti to nezapomenu. Robin. Podepsal se svým druhým jménem. Nechtěl ji totiž dostat do nebezpečí, kdyby o něm náhodou někomu řekla.

Pravdou je, že za ta léta na ni myslel nesčetněkrát, ale držel si od ní odstup. Ve dvaceti letech se musel oženit. Byla to domluvená svatba, jak to už v jejich světě bývá. Isabel, tak se jmenovala jeho nastávající. Nemohl říct, že nebyla hezká, ale rozhodně to nebyla Casey. Byla o dva roky mladší, měla hnědé vlasy i oči a dva roky po svatbě se jim narodila dcerka Emily, která byla celá po něm i s jeho modrýma očima, co ještě dnes na něj s láskou vzhlížejí.

Měl svou manželku rád, ale nikdy ji nemiloval. Čtyři roky po Emily se jim narodil Chris, který se hodně podobal na svou matku, i s jejíma čokoládovýma očima, při jehož porodu Isabel zemřela. Doteď nepochopil, proč se to vlastně stalo. Jediné vysvětlení, které dostal bylo, že nastali nějaké komplikace při porodu. Lékař mu říkal nějaké lékařské termíny, ale jemu to v tu chvíli nic neříkalo. Až matka mu pak laicky vysvětlila, že krátce po porodu jim prostě vykrvácela. Bylo to hold něco s čím lékaři nepočítali, jelikož podle všeho byla zcela zdravá.

Během patnácti minut jeho vůz zastavil u Federicovi základny. Byl to bordel vyšší úrovně a on tam tak rád pobýval, že si tam rovnou zřídil kancelář. Federico a on byli dost rozdílný. Hunter byl převážně přes kasína a Federico zase přes obchod s bílým masem, jak se říká. Hold každý obchodovali s něčím jiným a i když se Huntrovi jeho obchod nelíbil, neměl právo mu do něj zasahovat. Tedy aspoň zatím neměl důvod. Co se může velmi rychle změnit.

Ve chvíli, kdy vystoupil ze svého vozu, mu Federicovi muži okamžitě otevřeli dveře jejich podniku. Jejich překvapení ve tvářích, bylo znatelné. No neměl čas se nad tím pozastavovat. Hold nebyl ten tip člověka, co by vyhledával takové podniky. Když potřeboval společnost, měl své stálé milenky, které dokázali ukojit jeho touhu po sexu.

Už byl dostatečně blízko jeho kanceláři, když na něj promluvil muž, který hlídal dveře svého bosse. „Šéf má teď schůzku a nechce být rušen!" Oznámil mu ledabyle muž, který se mu sotva díval do očí. „To je mi absolutně jedno! Otevři ty dveře, nebo je otevřu já a ty budeš klíč!" Zařval po něm, načež muž neotálel a s povzdechem mu dveře otevřel.

Hunter i s Derekem vstoupil do místnosti, která byla prázdná a vypadala spíše, jako místnost pro sekretářku. Oproti němu se tyčily další dveře, ke kterým se hned rozešel. Už měl v ruce kliku, když uslyšel hlas, který si pamatoval z před jedenácti let. Trochu ji sice zesílil, ale i tak bezpečně poznal, že je to ona. Casey. „Okamžitě pusť mého bratra, nebo přísahám u všech ďáblů, že tě vlastníma rukama snesu z povrchu zemského! Rozumíš!" Právě otevíral dveře, když ji spatřil. To, co před sebou viděl, mu nejen rozbušilo srdce, jako na poplach. V tu chvíli měl pocit, že ten tlukot, musí být slyšet bůhví, jak daleko. Vzpomíná si, že Bratr mu chtěl kdysi ukázat, jak se změnila, ale on nechtěl riskovat její život tím, že by se neovládl a šel by za ní. Byla nádherná a byla dokonalá. Musel uznat, že měl pravdu, když kdysi říkal, že z ní jednou vyroste neskutečně krásná žena. Její přednosti byli takové, jaké na ženách miloval. Vlasy měla stále světlé a mírně kudrnaté. A její zelené oči, co tak jasně zářily a o kterých se mu nejednou v noci zdálo, se jí taky nezměnili.