Část 23

617 27 4
                                    

Seděla na pohovce s rukou přitisklou na své hrudi a nechápala, jak je možné, že jeden jeho dotek, ji málem způsobil infarkt. Tolik emocí, co si v tu chvíli, přes ni vesele razili cestu, to opravdu ještě nezažila. „Opravdu si v pořádku?" Zeptal se už skoro vyděšeně Colin. „Jistě králíčku." Přitom, jak mu odpovídala, se mu dívala zpříma do očí a víc, jako nejistý úsměv, ze sebe vydolovat nedokázala. Potřebovala se uklidnit a rozhodně ho nechtěla strašit svým momentálním stavem, který neví, zda by v jeho věku byl schopný pochopit, kdyby se i odhodlala mu vysvětlit, co se s ní děje. No naštěstí ji něco napadlo. „Coline je čas jít večeřet, tak vem i Emilie a běžte si umýt ruce. Ano?" Pohotově odpoutala jeho pozornost od sebe, aby se už zbytečně kvůli ní neděsil a byla moc ráda, že hned, jak slyšel to magické slovo večeře, vystartoval, vzal Emilie za ruku a už jich nebylo.

Po očku sledovala Huntra, který jak zjistila, z ní po celý ten čas, co seděla na pohovce v obýváku, nespustil svůj zrak. Taky se jí zdál být rozrušený z toho, co se právě mezi nimi odehrálo, ale narozdíl od ní, ho jeho nohy pevně drželi ve vzpřímené poloze.

Věděla, že se musí rozhýbat, protože si byla jistá tím, že děti jsou už určitě na cestě zpět a ona rozhodně nechtěla, aby si její bratr o ní znovu dělal starosti. Chvíli jí trvalo, než onu situaci, co s Huntrem před chvílí zažila byla schopna rozdýchat, ale jakmile se jí to povedlo a aspoň částečně uklidnila tlukot svého divoce bijícího srdíčka, snažila se postavit na své rozechvělé nohy, co se jí dokonce i napoprvé, tak nějak povedlo. Následně udělala několik nejistých kroků směrem k muži, který ji přímo propaloval svým pohledem i k malému chlapci, kterému se očividně líbil přívěsek, co měl jeho otec na krku, jelikož se s ním neustále hrál. Jakmile byla už ani ne, pár centimetrů od nich, zahleděla se modrookému muži, přímo do očí a vzápětí na něj mile promluvila. Byla si vědoma, že je po celém dni v práci určitě unavený a tak k malému natáhla ruky. „Já ho vezmu. Běž se převléct a přijdi na večeři." Pověděla mu s úsměvem, i s rudými tvářemi, co před ním nedokázala skrýt, když si z jeho rukou brala malého chlapce, co k ní vesele natahoval své ručky.

„Dobře. Hned jsem v jídelně. A ne, že začnete beze mne." Pronesl se smíchem, když urychleně opouštěl místnost, kde mu srdce skoro vypovědělo službu. Po celý čas, co se Casey posadila na pohovku, ji pečlivě pozoroval a po tom, co jí viděl ten ruměnec ve tvářích, může s jistotou říct, že se jí líbí. Teď už nemá pochyb o tom, že k němu přechovává romantické city. Jen neví proč, ale má z ní dojem, že tak lehké to s ní nebude, jelikož se svým citům, z nějakého důvodu očividně brání. Co mu komplikuje situaci, protože bude pro něj o to těžší, dostat se k jejímu srdíčku.

Během pár vteřin vyběhl schody, na kterých se srazil s dětmi. „Proč jste nešli do koupelny, co je v přízemí?" Zeptal se zvědavě, jelikož ji měli rozhodně blíž, než ty, co mají v pokojích. Všiml si, že Colinovi se nechce moc odpovídat a tak se zdviženým obočím, pohlédl na svou roztomile vysmátou dcerku. „Colin my slíbil, že mi představí Pinkyho a já ho seznámila s Lizie." Pohotově odpověděla jeho princezna, načež se on jen pousmál, když si všiml, že Colin je z toho, že prozradila jeho tajemství trochu nejistý. Neváhal a s pohledem upřeným do toho jeho, pohladil malého zelenookého klučinu po vláscích, aby ho trochu uklidnil a následně na něj promluvil. „Představíš i mě někdy Pinkyho?" Pronesl ke chlapci, který k němu s nejistým pohledem vzhlížel. „Pokud ano, já ti pak představím Tonyho." Jakmile to dořekl, viděl, jak se v jeho kukadlách objevili malé jiskřičky. „I ty máš plyšového kamaráda?" Zeptal se ho očividně nedočkavě i nejistě zároveň. Pozorně sledoval malého chlapce před sebou a musel uznat, že je moc roztomilý, tolik mu připomínal staré časy, kdy byl on sám ještě dítětem. „Ano. Je to medvídek, ale nikomu to neříkej, jo?" Řekl mu tajemství a přitom dost šeptal, aby to bylo důvěryhodné. Pak už jen viděl, jak malý Colin přikývl na souhlas, že je jednou seznámí a vzápětí je už sledoval, jak oba dva, s úsměvem ve tvářích scházejí schody dolů.

Byl ve svém pokoji a opravdu rychle ze sebe sházel věci, co měl celý den na sobě a převlékl se do tepláků a trička. Netrvalo dlouho a už byl na cestě do jídelny, kde ho již čekala skoro celá rodina. Tedy kromě bratra, který k nim povětšinou chodil na večeře jen v sobotu. Jakmile vešel do místnosti, upoutal na sebe pozornost. Na chvíli se zastavil ve dveřích, protože ten pohled na ně, jak sedí všichni u jednoho stolu, se mu moc líbil.

Když ho spatřila ve dveřích, její srdce se jí znovu šílené rozbušilo. Je to jen chvíle, co se všichni usadili ke stolu, kde Colin s Emilie živě diskutují o svých věcech, Chris si hraje se svou umělohmotnou lžičkou, se kterou se snaží papat krupicovou kaši a Claire se tváří, že v talíři našla něco moc zajímavého, jen, aby jim dopřála soukromí.

Pravdou je, že když si po Huntrově odchodu z obýváku uvědomila, že jeho matka viděla vše, co se tam mezi nimi odehrálo, nebylo ji všechno jedno. Nechce totiž, aby o ní získala mylnou představu. Byla by nerada, kdyby si, co i jen chvíli myslela, že chce jejího syna svést. Ta situace, co se mezi nimi v jejich obýváku odehrála ji utvrdila v tom, že se od něj, bude muset držet dál. Ne kvůli tomu, že patří jistým, i když pro ni neznámím způsobem do mafie, ale proto, že se nechce do jejich rodiny vměšovat víc, než by bylo únosné. Colinovy se u nich totižto dost líbí a pravdou je, že se mu ani nediví, jelikož je sama z místa, kde teď pobývají unešená. A to, že se zakouká do svého rádoby zaměstnavatele, by nemuselo pro jejich budoucnost i setrvání v jejich rodině dopadnout dobře.

Seděla u stolu a nemohla uvěřit vlastním očím. Snažila se, aby to na ní nebylo tak znát, ale neodolala a po očku je sledovala. Bylo zjevné, že jak její syn, tak i Casey po sobě navzájem touží, i když se jí zdá, že žena, která se snaží nakrmit jejího vnuka, se tomu mermomocí brání. Na jednu stranu, se jí vůbec nediví, jelikož ho osobně zná sotva dva dny, ale na tu druhou doufá, že se to napětí mezi nimi už brzy vyřeší, protože ta sexuálně nabitá atmosféra, co se pokaždé kolem nich formuje, ji přivádí k šílenství.

Uvědomuje si, že ještě budou muset ujít dlouhou cestu, poněvadž si její syn, dle jeho slov, chce nejdřív získat její srdce, které jak si sama stihla všimnout, mu očividně už dávno patří, ale budiž. Je pro ni zajímavé, je sledovat a vidět to, o čem oni nemají ani tušení. Což je ta vzájemná přitažlivost, kterou vůči sobě navzájem cítí a každý z vlastního důvodu, se jí prozatím brání.

Večeře proběhla v rámci možností dobře. Po tom, co se usadil na své místo u stolu, pohlédl na lidi blízké jeho srdci, co tam sedí a po dlouhé době, se cítil neuvěřitelně šťastný. Jakmile viděl, že Casey dokrmila Chrise, všiml si taky, že se mu už od únavy zavírají očka. A ještě, než se stihla žena sedící skoro vedle něj postavit a odejít s ním do jeho pokojíku, uložit ho do postýlky, předběhl ji, se slovy, ať se nají, jelikož si uvědomil, že za tu dobu, co s nimi seděla u stolu, se svého jídla ještě nestihla ani nedotknout.

I sny se občas plní Kde žijí příběhy. Začni objevovat