I sny se občas plní

Část 48

Všechno se to seběhlo tak rychle, že měla potíž uvěřit tomu, zda se to, co právě prožila, opravdu i stalo. Sedíc na pohovce, kde ji zanechal její nový přítel, co jí svým počínáním neskutečně rozbušil srdce i rozechvěl celé tělo, se snažila uchopit aspoň jednu souvislou myšlenku, přičemž se dívala, jak modrooký muž, i s úsměvem ve tváři odchází do práce. Ve svém momentálním stavu, který zapříčinil jeho polibek i vyznání, které si od něj vyslechla, nebyla schopná se postavit na své nohy, jelikož měla pocit, že od toho vzrušení, co před chvílí prožila, by ji určitě neudrželi.

Pomalu si dávala dohromady, co všechno ji vlastně řekl a musela uznat, že ji moc potěšilo, že jejich začínající vztah má v úmyslu oznámit své rodině. Popravdě s tím vůbec nepočítala, poněvadž není z jeho společenské vrstvy, jak se říká. Co jemu očividně nevadí, vzhledem k tomu, že nemá v úmyslu, jejich vztah předevšemi držet v tajnosti.

Právě si, s prsty přitisklými na svých rtech, přehrávala v mysli svůj první polibek, který by ji v případě, že by u něj původně stála, zaručeně poslal k zemi, když do pokoje, kde rozjímala vešla Claire i s Chrisem v náručí. „Máma!" Vypískl její malý hnědooký brouček, tolik podobný svému tátovi, který k ní ihned natahoval své ručky a chtěl pochovat. „Copak se děje?" Zeptala se ho s úsměvem, který se jí usídlil ve tvářích a vzápětí pohlédla na ženu, co si ji se zájmem prohlížela. „A teď chci slyšet všechny podrobnosti. Jelikož stoprocentně vím, že se mezi vámi něco důležité stalo." Vypravila ze sebe s nadšením Huntrova matka a už si sedala na pohovku vedle ní.

Casey nejistě pohlédla na ženu sedící kousek od ní a vůbec netušila, jak jí má onu situaci, co se mezi nima dvěma udála, vylíčit. Jelikož to ještě ani ona sama, neměla možnost vstřebat. No přece jen nějak začala a vše, co se mezi ní a Huntrem, za tu chvíli co byla Claire, se svým vnukem mimo dění, odehrálo, ji i když se studem vepsaným v obličeji, vypověděla. Dlouho o tom spolu mluvili a Casey za to byla opravdu ráda, jelikož se jí nesmírně ulevilo. Zjistila totiž, že matka jejího přítele, je z jejich vztahu nadšená a to jí dělalo nesmírně šťastnou. Ano. Záleželo ji na jejím názoru, protože za ten čas, i když to není dlouho co s nimi bydlí, ji žena sedící vedle ní přirostla k srdci. A to samé může říct i o zbytku rodiny Blackwellů.

Na schůzku přišel sice trochu později, ale nikdo z přítomných, který na jeho příchod museli čekat, se neodvážil co i jen ústa otevřít, aby přednesl nějakou stížnost, či nelibost. Co bylo popravdě jejich jediné štěstí. Poněvadž i když Hunter oplýval z dnešního rána dobrou náladou, určitě by nikomu z nich neprošlo, kdyby se nějakým způsobem, jakýmkoliv, vyjadřovali k tomu, co jim nepřísluší.

Bylo už odpoledne, když do jeho kanceláře přišel Derek. Zdál se mu být nějaký zadumaný, co byl vlastně v posledním čase pořád. Tipoval by to na nějakou novou známost, co se mu po letech dostala pod kůži. „Dereku, co je to s tebou? V poslední době, si nějaký jiný." Promluvil na bratra sedícího naproti němu a čekal, zda se dozví, co zajímavé se mu v životě událo. „Asi jsem se zamiloval! Jsem z toho na prášky!" Vyletělo to z něj tak rychle, že měl co dělat, aby mu to, co řekl muž, který před chvílí přišel do jeho kanceláře, dávalo nějaký smysl. Chvíli si spolu povídali, poněvadž chtěl víc informací o ženě, co zaujala muže, který donedávna říkal, že rodinný život není pro něj a zamilovat se v brzké době nehodlá. Podle toho, co mu Derek prozradil, se dívka co jí poznal v klubu jmenuje Saskia O'Reilly. Je irského původu, je od něj o rok mladší a dokonale mu pomotala hlavu, nebo nejspíš srdce. Celkem dobře se bavil, na jeho momentálním stavu, ale jen do doby, než přišla řada na něj.

„A ty jako bráško? Máš něco nového? Tedy krom toho, že si dnes z nevysvětlitelných důvodů meškal na schůzku, kterou si sám inicioval?" Vyzvídal se smíchem se dívajíc na svého bratra, kterému se snad úsměv usídlil v obličeji natrvalo. Aspoň tak mu to přišlo, když vstoupil do jeho kanceláře. Od Gabriela se dozvěděl, co se ráno stalo a tak chtěl vědět i důvod, pro který se opozdil. „Oficiálně to budeš vědět první." Upozornil ho s vážností v hlase a vzápětí pokračoval v tom, co mu chtěl oznámit. „Ode dnes jsme já a Casey oficiálně pár." Pronesl hrdě i nadšeně zároveň a on byl opravdu rád, že se konečně s jeho příští švagrovou pohnuly z místa. „Ale to není určitě jediné, co tě tak potěšilo, tak mluv dál." Pobídl svého bratra, protože mu připadalo, jakoby se rozhodoval, zda mu poví něco víc, či nikoliv. No po pár vteřinách rozhodování to očividně Hunter nevydržel a přece jen se rozmluvil. „Dereku já mám opravdu štěstí!" Pronesl nadšeně, dívajíc se mu do očí. „Veřil bys tomu, že je mužem nedotčená?" Položil mu sice otázku, ale jak si Derek stihl všimnout, tak na jeho odpověď rozhodně nečekal, jelikož se ve svém mluvení nezastavil. „Dnes jsem ji chtěl políbit, samozřejmě po tom, co souhlasila, že se stane mou přítelkyní a ona mě zastavila s tím, že se ještě nikdy nelíbala. No musím ti říct, že v tu chvíli jsem málem štěstím vyletěl až do oblak." Vysypal to ze sebe tak rychle, že měl co dělat, aby mu to dávalo smysl. To štěstí v jeho tváři bylo znatelné. A pravdou bylo, že si zasloužil být šťastný, když už má konečně u sebe ženu, na kterou tak dlouho čekal. „Si šťastný muž brácho!" Pronesl uznale směrem k němu a pak si ještě chvíli povídali o svých starostech i radostech, co mají se svými ženami.

Dny plynuly, jako voda a znovu tu byl konec pracovního týdne. Byl pátek odpoledne a přitom, jak Casey čekala, kdy se její přítel vrátí z firmy, si hrála s Chrisem na zahradě, kde se Colin s Emilie bláznily v bazénu. Bohužel ona do vody nemohla, jelikož ji navštívily měsíčky, které se k její smůle rozhodli, že u ní setrvají o něco déle, než obvykle. Usuzuje z toho, že dnes ji měli končit a ještě stále je má.

Už od pondělí je oficiálně přítelkyní Huntra Blackwella a pravdou je, že si nemůže stěžovat. Od toho dne, ji pokaždé když přijde domů, prinese rudou růži. Už jich má doma čtyři. Neříká, že ji to netěší, to ne. Miluje to, jen má obavu z toho, že za chvíli bude mít v pokoji zahradnictví s uschlýma kytkama. A taky se od toho dne, hodně zlepšila v líbání, jelikož to s Huntrem trénuje, při každé možné příležitosti, která se jim naskytne. Co znamená večer, když už všichni spí, nebo i přes den, když se děti nedívají, mají možnost ukradnout si chvilku pro sebe. Taky se jí líbilo, že to co slíbil v pondělí ráno před odchodem do práce, i splnil. Večer u rodinné večeře, u které zhodou okolností nechyběl ani Derek, všem oznámil, že oni dva tvoří od toho dne pár, co se setkalo s bouřlivým potleskem. Nejšťastnější z toho oznámení, tedy krom jich dvou, byli Colin s Emilie, kteří kolem nich začali nadšeně poskakovat.

Právě vcházela do domu, když zaslechla zvonek u dveří. Bylo jí divné, že někdo z domu nezná kód ke dveřím, ale neřešila to, jelikož viděla Morise, jak se řítí k hlavnímu vchodu, aby otevřel. Jakmile tak učinil, spatřila v nich dost vysokou, blonďatou ženu, co se okamžitě nacpala dovnitř. „Kde je Hunter? Potřebuju s ním mluvit!" Její pisklavý hlas ji málem zrušil ušní bubínky. A jelikož ona nebyla osoba, za kterou by ona návštěva přišla, měla v úmyslu se raději odebrat do kuchyně, kam měla i původně namířeno, poněvadž Chris dostal hlad. A hlavně proto, že žena stojící ještě u hlavních dveří, ji svým chováním i vystupováním, nebyla už od pohledu sympatická. Jediné, co jí v tu chvíli zajímalo bylo to, co asi tak by mohla chtít od jejího přítele.