Why did you do that ? HS / 13+

I need time.

Seděla jsem dole v Harryho obývacím pokoji... sama. Po tom, co se až skoro urazil, když jsem mu řekla ne, odešel nahoru. Teda nevím, jestli se urazil, ale tohle byl jediný způsob, jak jsem si to dokázala odůvodnit. Sice to co mi řekl, bylo vážně nádherné, ale pořád jsem neměla tu jistotu. Jak jsem mu mohla věřit? Po tom, co všechno mi udělal jsem mu nemohla plně důvěřovat. Frustrovaně jsem vydechla a opřela se o opěradlo gauče. Proč tohle nemůže být normální? Proč náš vztah nemůže být normální? Proč celý život nemůže být normální? Hlavu jsem dala do dlaní a nechala slzy volně téct. Potřebuju jenom trochu víc času.

.....................

Teplý vánek mi narážel do tváře a mé vlasy dělal neposlušnými. Zavřela jsem oči a zhluboka se nadechla té dokonalé vůně lesa a louky po hustém dešti a stále se zavřenýma očima se rozběhla do neznáma, které bylo všude kole mě. Byla jsem na místě, které jsem nikdy neviděla, ale cítila jsem se tu jako doma. V bezpečí a milovaná... ve svém vlastním skromném světě. Se širokým úsměvem na tváři jsem se dvakrát otočila s rozpaženýma rukama a cítila, jak moje čistě bílé šaty vlály kolem mého těla a mé bosé nohy narážely do měkké trávy. Při větším zavátím větru jsem nechala své tělo volně spadnout do trávy, jejíž stébla mi zlehka lechtaly mou pokožku. Otevřela jsem oči, abych mohla znovu kouknout na krásu kolem mě. Nebe bylo nebesky modré a sluce svítilo a posílalo své hřejivé paprsky přímo k mé pokožce.

Náhlý chlad, který ovál mou pokožku stačil na to, abych ztratila svůj vnitřní pokoj. Pomalu jsem otočila hlavu na místo, odkud ten chlad přicházel a spatřila jeho. Temného chlapce s kudrnatými vlasy a jeho kouř temnoty rozšiřujíc se všude kolem mě. Temná silueta s jediným slabým světlem uvnitř něj, co potřebovalo probudit.

..............................

Ráno jsem se probudila ve mně známém pokoji. Pomalu jsem otevřela oči a zamžourala, nevzpomínajíc si ani kdy jsem usnula. Chtěla jsem se zvednout a dojít si na záchod, ale zastavila mě v tom ruka, která byla obmotaná kolem mého pase. Překvapeně jsem vydechla a sledovala Harryho ruku, která si mě ochranářsky držela u svého těla. Byl to zvláštní pocit, být takhle v jeho náruči... vlastně v kohokoli náruči. Šlo to vůbec? Cítit se bezpečně, ale zároveň i nejistě a ohroženě? Vím, že kdyby se něco stalo, tak mě Harry ochrání, ale nikdy mě nebude moct ochránit před tou zrůdou, co číhá uvnitř něj. Nad tou představou jsem se lehce otřásla. Chytla jsem opatrně jeho ruku za zápěstí a pomalu jí nadzvedávala, abych se mohla osvobodit a dojít si na záchod. Harry zabručel a ještě blíž si mě k sobě přitiskl a hlavu zabořil do mých vlasů, takže jsem mohla cítit, jeho horký dech, narážející na mou pokožku.

„Kam jdeš?" zachraptil ranním hlasem a já se lehce pousmála.

„Jenom si chci odskočit." zamumlala jsem.

„Ale já tě nikam nepustím." Oponoval na oko vážným hlasem s humorným podtónem. Chtěla jsem se začít smát, dokud mě nechytl tou rukou, abych měla ty své podél těla a jeho nohou nedal na obě ty mé. Cítila jsem jeho ranní erekci na zadku a hned zpanikařila.

„Harry pusť mě, hned!" vypískla jsem hned a začala se vzpouzet v jeho náruči. Hned uvolnil jeho stisk a já bez přemýšlení vstala, utíkajíc do koupelny, kde jsem se zamkla. Svezla jsem se dolu po zdi a hlavu opřela o kachličky, nechajíc své slzy máčet mé tváře.

„Kate? Jsi v pořádku?" klepal na dveře a jeho hlas zněl trochu znepokojeně. Rukama jsem objala mé nohy a schoulila se do klubíčka.

„Katy, prosím otevři." zkoušel to dál, ale nemohla.

„Jo... já jsem v pořádku." promluvila jsem co nejpřesvědčivějším hlasem, kterým jsem momentálně dokázala promluvit. Nebyla jsem v pořádku, byla jsem totálně vyděšená a šokovaná z toho, co se tam stalo. Pořád jsem cítila jeho tělo, které mi znemožňovalo jakýkoliv pohyb a uvěznilo mě pod sebou. Jako, kdyby se ta bestie uvnitř něj pokoušela o další útok, který bych už nezvládla.