Why did you do that ? HS / 13+

My drug

„Zapomeň na to, že tu zůstane, pojede se mnou domu.* řekla Sarah nekompromisně, chytla jsem ji za zapěstí.

„Ona má svojí hlavu, nech ji se rozhodnout se." oba dva mě sledovali a já se cítila jak malá holka mezi dvěma dospělými.

„Asi bychom si měli promluvit." promluvila jsem tišeji, protože jsem věděla, že i když to chci ukončit, tak to potřebuje vyřešení.

„No, jak chceš." naštvanost v jejím hlase byla dost znatelná. Nasedla do auta a potom s pištěním kol odjela. Celé moje tělo zaplavila vlna strachu, ale i tepla, když jsem cítila dotek na mém zápěstí s automaticky jsem ucukla a zvedla k němu pohled. Byl až moc nebezpečně blízko a já znervózněla.

„Půjdeme dovnitř ano?" zeptal se jemněji, jakoby se bál každého kroku. Boji se že uteču znovu? Jen jsem nepatrně přikývla a on se beze slova otočil a šel do domu a já tiše za ním. Jakmile se otevřeli dveře tak moje nitro zaplavilo strašlivé množství myšlenek, no bohužel ne všechny byly příjemné. Následovala jsem ho do obýváku, kde jsem si sedla na sedačku dále od něj.

„Co od toho čekáš?" promluvila jsem jako první po chvíli a on se přerývaně nadechl

„Chci... to zkusit znovu." přerývaně jsem se nadechla a sledovala ho.

„Harry.... ne, takhle já už nemůžu." zašeptala jsem, ale věděla jsem, že i přes nízkou hlasitost mého hlasu mě Harry slyšel.

„Prosím Kate. Zpanikařil jsem, když jsi mi to řekla, tak jsem prostě... nevěděl, jak reagovat. Tak moc mě to mrzí babe, ani nevíš jak moc." chytl mě lehce za bradu a zvedl mi ji, aby se mohl kouknout na můj krk, na kterém byly dost viditelné modřiny. Ucukla jsem hlavou, ale hned toho litovala, když mi ostrá bolest vystřelila z krku snad do celého těla a já ostře zasyčela. Jemně mi vzal hlavu do svých dlaní, ale dost pevně na to, abych ji nemohla hýbat. Koukala jsem mu do těch jeho smaragdových očí, co jsem tak milovala a snažila se zastavit slzy, co mi jemně palci vždy setřel. Zavřela jsem oči, protože jsem věděla, že bych to nedokázala říct, kdybych mu koukala do očí.

„Vzal si mi toho už moc na to, abych mohla něco dál riskovat další šancí, co bys promrhal." zašeptala jsem a jemně jsem ho chytla za jeho zápěstí, které jsem jemně dala dolů z mého obličeje.

„Proč tu teda jsi, myslel jsem, že když jsi přijala, tak budeš chtít začít znovu." zeptal se hlasem, ze kterého se nedalo vůbec nic vyčíst, což mě znervóznilo ještě víc.

„Potřebovala jsem to... ukončit v lepším." hlesla jsem a chvíli mlčela, než jsem pokračovala „Dlužím to sobě, ale i tobě. Já zkrátka dál nemůžu, a i když tě miluju, tak-." byla jsem přerušena, když přitiskl svoje rty na ty mé. Nevím, co mě to popadlo, ale v tu chvíli jsem to potřebovala. Potřebovala jsem cítit znovu ty jeho horké rty na těch mých. Rukama jsem ho obejmula kolem krku a začala spolupracovat.

„Nemůžeš. Mě. Opustit." zamumlal mezi polibky a já jen cítila, jak se mi z oči řinuly další slzy a přitáhla jsem si ho ještě blíž. Pomalu si na mě lehal na gauč a já zaslepená polibky a zoufalou potřebou co mezi námi gradovala, jsem nic nenamítala.

„Nedokážu znovu být sám." jeho hlas se na konci zlomil a moje srdce vynechalo snad několik úderů.

„Harry." zamumlala jsem, když se odtáhl a opřel si svoje čelo na to mé, zatím co se nade mnou stále skláněl. Zůstala jsem sama sebou překvapená, když si moje tělo žádalo další polibky. Byl pro mě, jako droga. Ničil mě zevnitř, ale já si při každé dávce cítila víc živá. Bohužel pokaždé, když ta droga vyprchala, jsem pomalu umírala. Umírala pro něj. Vždy, když mě políbil, jako bych znovu mohla dýchat, všechna ta špína kolem na chvíli zmizela a neexistovalo nic, kromě mě a jeho. Byla jsem závislá a potřebovala jsem pořádnou dávku, než jsem mohla odejít, i když vím, že to není správné. Jeho dokonalé oči mě sledovali a já nemohla udělat nic víc, než znovu spojit naše rty, tentokrát ve vášnivějším polibku. Potřebovala jsem, předstírat, že nic předtím nebylo. Nebyl jeho domov, jeho zasraná postel, na které mi krutě ukradl panenství. Zůstal chvíli překvapený, ale hned se do polibku přidal a já mu rukou zajela do vlasů a silněji je stiskla. Byla jsem potěšená, když z jeho úst vyšel lehký vzdych. Potřebovala jsem si představovat, že je tohle poprvé. Zamrzl, když jsem vzala lem jeho trika a přetáhla jsem mu ho přes hlavu. Jak může být tak dokonalý a přitom tak zkažený.