Monster in the body of an angel

3.9K 228 13
                                    

!!Vyjádření autora je důležité, tak si ho prosím přečtěte!!
 

Trochu vyděšeně se koukám do těch jeho ledových očí, které momentálně běhaly z kouta do koutu celého mého pokoje, hledajíc něco, mě neznámého, než se zastavily na mě a propalovaly díru do mého těla. Nesnášela jsem ten pocit, když se takhle koukal… připadala jsem si tak malá a nepotřebná, což jsem vlastně pro něj i byla.

„Ptám se naposledy… kde je kurva ten sráč?“ řekl hlubokým a zastrašujícím hlasem a stále se mi koukal intenzivně do očí. Nechápavě jsem se zamračila.

„Co-cože?“ zeptám se a periferním viděním postřehnu, jak se jeho ruce zatnuly v pěst a můj dech začne být hned nepravidelný. Přerývaně jsem se nadechla a automaticky začala vyděšeně couvat, když se najednou prudce rozešel proti mně. Jeho tělo narazilo na to moje a chytl moje ruce tak, aby byly podél mého těla. Vyděšeně jsem ho sledovala svýma očima, neschopná se chvíli nadechnout.

„Nedělej ze mě kurva debila!“ zavrčí těsně u mého ucha a potom jeho pohled spadne na mé tělo, které je obmotané jen ručníkem, hned pohledem střelí na koupelnu a jeho oči ještě víc ztmavnou.

 „Byl s tebou v koupelně.“ nehledě na mou reakci, rychle se odstrčil do mého těla a skoro utíkal do koupelny, kde rozrazil dveře. Pokojem se ozvala rána roztřišťujícího se skla, když se dveře ve vysoké rychlosti střetly se zdí, ze které následkem prudkého nárazu spadlo moje malé zrcadlo nad umyvadlem.

Nebyla jsem schopná jít za ním, na to jsem se ho až moc bála. Vypadal jako rozzuřený býk, před kterým se mává červenou látkou… v tomhle případě jsem byla já ta červená látka, která čekala na popravu.

„Kde je!“ zakřičel a šel ke mně se zatnutou pravou pěstí, lehce jsem se skrčila a dala ruce před sebe v obranném gestu.

„Nikdo tu není.“ zaskučím tiše a zavřu oči, očekávajíc tvrdou ránu, která ale nepřicházela a místo toho jsem slyšela ironické uchechtnutí, ozývající se z jeho strany. Opatrně jsem otevřela oči a trochu se narovnala sledujíc jeho lehce pobavený obličej, ale i když jsem viděla na jeho tváři jeho typický úšklebek, tak jeho ledové oči byly plné hněvu a nenávisti.

„Myslíš si, že jsem naprostej idiot? Viděl jsem jeho auto před domem.“ zvedne obočí a mě to hned všechno došlo. On si myslel, že je tu Zayn? Hlavou se mi mířilo snad miliony otázek, ale jedna byla ta, která mě tížila snad ze všech nejvíc.

„I kdyby tu někdo byl, tak co se o to staráš?“ zeptám se docela jedovatě, překvapila jsem tím nejen jeho, ale i sebe. Absolutně jsem to nechápala, proč se o mě staral, když sám řekl, že si se mnou hrál a nikdy ke mně nic necítil? Proč se zajímal o to, jestli tu Zayn je? Harry na chvíli vypadal překvapeně, než překvapení vystřídal ještě větší vztek.

„To, o co se zajímám, ti může být u prdele.“ zavrčel výhružně a přimhouřil oči, před tím než se ke mně pomalu přitiskl ještě víc a jeho ruce mě bolestivě chytly za zápěstí.

„A teď mi, už mi řekni, kde je ten zmrd, dokud jsem ještě v pohodě.“ mluví stále stejně hluboce, což vyzní ještě víc strašidelně a nebezpečně. Hlasitě polknu a nemůžu nejít ty správná slova.

„Ty mě fakt chceš kurva nasrat.“ jeho ruka mě pevně chytne za vlasy a bolestivě škubne. Můj obličej se zkřiví do bolestné grimasy.

„Není tu... on- on mi půjčil auto, abych nemusela pěšky.“ zaskučím a chytnu ho rukou za zápěstí, snažíc se přiblížit blíž k jeho ruce, aby mě to tolik nebolelo. Vypadalo to, že je s mou odpovědí spokojený, proto zjemnil svůj stisk, ale ruku nechal v mých vlasech. Svůj pohled měl pevně upřený na mé vlasy, s kterými si začal po chvíli hrát. Zamračila jsem se nechápavě a trochu šokovaně ho sledovala. Nechápala jsem ho, vlastně jsem nikdy nepotkala člověka, který by plně pochopil jeho složitou a protivnou osobu.

Why did you do that ? HS / 13+Kde žijí příběhy. Začni objevovat