Já jsem děvkař, nemůžu být jenom s jednou, zlato.

3.4K 211 12
                                    

Díl je věnovaný RosaliEdwards, vím, že díly povětšinou nevěnuju, ale projížděla jsem si nedávno mou celou FF-ku a všimla si několik jejich komentářu, kterých jsem si dřív nevšimla. Moc se ti za to omlouvám, snad pořád čteš! :)

Vlastně ani nevím, jak dlouho jsem seděla u Harryho postele, plně zaměstnaná svýma myšlenkami, ze kterým mě začala šíleně bolet hlava. S povzdechem jsem zavřela oči a opřela jsem se rukou  o svojí zdravou část obličeje, pozorujíc zem. Ale stejně mi to nedalo a já se musela kouknout na kudrnatou osobu, ležící vedle mě. Polekaně jsem sebou trhla a hned se napřímila, když jsem zjistila, že jsou jeho oči otevřené a obě mě přímo hypnotizují.

Po chvilce vzájemného hledění si do očí, se Harryho ruka zvedla a přibližovala se k mému, od Liama, zraněnému líci. Nervózně jsem očima těkala od jeho očí k jeho ruce, která se později dotkla opatrně mé tváře. Trochu jsem přivřela oči a přitiskla se více na jeho ruku a přemýšlela nad tím, že ač to nerada přiznávám, jeho dotyk mi začíná být příjemným a jeho přítomnost potřebnou.

„Musíš odejít.“ promluví náhle a mé líce ovane chlad. Moje oči se hned doširoka otevřou a vyjeveně na něj koukám, myslí to vážně?

„Co? Já-…. Proč?“ zeptala jsem se a hlas se mi chvěl, vlastně jsem ani já sama nevěděla, proč mi to vlastně ubližuje.

„Vážně sis myslela, že s tebou budu navždy?“ mluvil posměšným tonem a já viděla, jak zatnul pěsti, ale nevěnovala jsem tomu pozornost. Jediné, co jsem dokázala vnímat, byl Harry a jeho slova, která mi propalovala díru do hrudě.

„Ne.“ řekla jsem po pravdě a musela uhnout pohledem, nezvládla jsem se mu koukat do těch ledových očí.

„Já jsem děvkař, nemůžu být jenom s jednou, zlato.“ zasmál se a já cítila, jak se mi můj pohled rozmazával.

„Prostě si mě přestala bavit.“ promluvil po chvilce ticha a já bolestně zavřela oči a pevněji se chytla židle, zarývajíc do ní nehty. Hlasitě jsem vydechla a rozmrkala slzy, které se mi snažily dostat  přes okraj, ale já nemohla brečet, ne teď. Mým pohledem plným nenávisti, jsem se střetla s tím jeho naprosto klidným a vyrovnaným.

Otevřela jsem pusu a chtěla jsem se na něj vykřičet, jaký je to hajzl , že celou tu dobu jsem pro něj byla jenom bezvýznamná hračka a nic pro něj neznamenala, chtěla jsem, aby cítil tu bolest, kterou jsem cítila teď já, chtěla jsem… přímo jsem toužila po tom, aby mu tohle taky nějaká udělala. Ale já nemohla, mé ústa mlčely, a tak jsem zavřela pusu a zvedla se, svůj pohled přesunujíc na dveře, ke kterým jsem se hned vydala.

„Doufám, že ses pobavil.“ zamumlala jsem před tím, než jsem zmáčkla kliku a otevřela dveře, rychle jsem za sebou zabouchla a šla rychlým krokem ke vchodovým dveřím, cítíc, že si mé slzy už našly cestu ven z mých očí. Rychle jsem je setřela a zabouchla za sebou i hlavní dveře.

Ruce jsem si strčila do kapes a můj pohled naposledy padl na Harryho okno. Moje oči se setkaly s těmi jeho a já hned uhnula pohledem a zrychlila svůj krok.

To se musel naposledy podívat na svojí oběť?

Naposledy se kouknou na holky, kterých jméno si napíše do jeho, zřejmě už dlouhého seznamu.

Naposledy se kouknout na tělo, které si hrubou silou vzal?

Naposledy si mohl prohlédnout, jak další osobu zničil?

To poslední dny se choval hezky? Abych se na něj měla šanci upnout a potom by mě odhodil, jak použité zboží? Jen tak, bez milosti a bez sebemenšího zaváhání, ani lítosti.

Bylo mi z něj špatně! Ale nic jsem s tím nemohla dělat, věděla jsem, že není dobré se na něj upínat. Já se na něj, ale neupínala, nechtěla jsem! Měla bych být šťastná s úsměvem na tváři, že bych mohla už žít zase svůj normální život, ale já šťastná nebyla. Vůbec jsem netušila proč a nelíbilo se mi to.

Ovanul mě studený vítr a já teď litovala, že jsem u něj na nočním stole nechala mojí oblíbenou modrou šálu, ale nehodlala jsem se pro ní vracet, jen jsem ještě zrychlila krok a ruce zavrtala ještě hlouběji do kapsy od mého kabátu.

Rychle jsem zavřela dveře a svezla se po nich dolů, hlavu si dávajíc mezi kolena a rukama se frustrovaně chytajíc za vlasy.

Hi Girls!

tak, až přidám tenhle díl, tak na to jsem se úplně nehorázně, ale vážně strašně moc těšila, protože to bude takový obrat celé povídky! :3

Jéééééj! :3

Příští díl bude jen takový mezidíl pro Miry.Nialler, ale skutečné pokračování bude až v přespříštím dílu. :) (Miry.Nialler je jedna holka, která čte a komentuje mojí povídku na blogu, už od začátku.)

Taky ještě děkuju Ariana_tor, s kterou se dobře píše i přes komenty! :D

WDUDT (blog) - http://onedirection-ff.blog.cz/rubrika/why-did-you-do-that

Please, no...(Blog) - http://onedirection-ff.blog.cz/rubrika/please-no

PN Wattpad- http://www.wattpad.com/68280347-please-no

Slova, která nevyslovím- http://onedirection-ff.blog.cz/1409/slova-ktera-nevyslovim

Slova, která nevyslovím (Pokračování) - http://onedirection-ff.blog.cz/1410/slova-ktera-nevyslovim-pokracovani

Love you

MyCatherine

Why did you do that ? HS / 13+Kde žijí příběhy. Začni objevovat