Why did you do that ? HS / 13+

In the arms of the monster

Harry

Pomalu otevřu oči a hned se chytnu za hlavu.

„Kurva." zasyčím si pro sebe a rozhlídnu se po zatuchlých záchodech nějakého předraženého klubu. Zavřu ještě na chvíli oči a dvěma prsty se chytnu za kořen nosu, snažíc se přijít na to, co se vlastně včera stalo. Po chvíli přemýšlel se opatrně se zvednu ze studené podlahy, ve chvíli, kdy stojím pevně na nohou se mi v těle zvedne vlna odporu a já hned běžím k nejbližšímu záchodu, kde vyklopím všechen obsah mého zasraného žaludku. Když se vším skončím, tak se unaveně svalím vedle záchodu a gumičkou, kterou vždy nosívám v kapse, si svážu vlasy. Bylo by fakt zkurveně na hovno, kdybych si nalhával takový ty debility typu: Už nikdy nebudu pít. – Stejně vím, že za dva dny tu budu zase.

Zvednu se a dojdu k umyvadlům, kde si opláchnu obličej a pak jdu ven z klubu, procházejíc kolem ostatních smažek, co si ještě plují ve svém vlastním světě. Zastavím se u velkého zrcadla, které dominuje celému klubu a jen tak mlhavě si vzpomínám, jak jsem před ním prstil nějakou čubku, která zdánlivě vypadala jako Kate a donutil se jí na to koukat. Lehce si povzdechnu nad vzpomínkou na ní, ale hned zavrtím hlavou, abych zabránil mým myšlenkám putovat k NÍ.

Vyjdu ze skoro prázdného klubu a jdu k mému černému Range Roverovi. Vzhlédl jsem k Big Benu, který ukazoval něco okolo půl páté ráno. Nasednu do auta a hned vezmu mou 'krabičku první pomoci', kde mám všechny ty věci jako třeba ibalgin. – Zkrátka vyprošťováky, co jsou v tyhle dny třeba. – Zapiju prášek a po chvíle čumění před sebe se rozjedu svou obvyklou cestou, okolo JEJÍHO domu, kudy jezdím od té zkurvené noci.

..............................

Flashback

Bolestně zaúpím, když se do mých, ještě rozespalých očí dostane ostré ranní paprsky. Zavřu oči a promnu si je před tím něž je znovu, tentokrát opatrně, rozhlédnu po pokoji, který mi je známí, bohužel si nedokážu vybavit odkud, hlavně kvůli ostré bodající bolesti hlavy, která momentálně zaměstnávala celou mou pozornost. Lehce se zamračím a rozhlídnu se kolem, vedle mě leží nějaký můj dnešní úlovek. Je ke mně otočená zády a deku má vyhrnutou, až ke krku. Opatrně, abych ji neprobudil a tím pádem nemusel vést nějaký trapný rozhovor s nějakou další naivní nánou, jsem pomalu stahoval deku níž, až k jejím ramenům. Drze se usměju, když si všimnu jejího krku, který je skoro celý pokrytý cucfleky a kousanci z minulého večera. Deku stáhnu ještě níž a každým centimetrem její pokožky, který odhalím mi pomalu mizí úsměv ze tváře. Na jejich rukou, byly vidět velké otisky rukou, které prosvítaly přes její světlou pokožku a na jejich zádech bylo vidět pár šrámů od nehtů. Její křehké tělo se choulilo do klubíčka. Další kráva, co mě nejdříve svedla a potom chtěla říct ne. – Pobaveně se uchechtnu, mně nikdo nikdy neřekne ne. – Deku pomalu stáhnu, až po její pas a potom ji lehce přejedu přes její bok, kde je další fialový otlaček mé ruky a jedu po její sametové pokožce pomalu nahoru, přes každou její modřínu, až dorazím na její krk a palcem lehce obkreslím jeden z krví podlitých kousanců. Rukou sjedu zpátky na její rameno a převalím ji na záda.

„Do prdele." vydechnu skoro až zoufale a stále šokovaně koukám na její dokonalý obličej, který je na jedné straně napuchlý. Třesoucí rukou ji dám na stranu několik pramenů jejich vlasů. Jako kdybych snad doufal, že až je dám pryč, zjistím, že to byl někdo jiný. No nebyl... pode mnou  ležela ona... můj malý anděl s přistřiženými křídly. Tep se mi nebezpečně zvýšil a já jen bezmocně koukal na ni- Nesnášel jsem to, nesnášel jsem to, co se mnou dělala. Nesnášel jsem ten hnusný pocit, co jsem nosil v sobě, když jsem ji něco udělal. Nikdy jsem o to nestál, tak proč tu kurva byla? Proč mi do prdele nedá spát? – Frustrovaně vydechnu a potáhnu se silně za vlasy, nevědějíc, co bych měl dělat. 

Prohlídl jsem si celý pokoj a pěvně zaťal čelist. Na zemi byly její potrhané věci, ale věc, která mě víc zarazila, byla krev na prostěradlu vedle jejího těla. 

Lehce jsem chytl její ruku do té svojí a přiložil si jí ke rtům.

„Je mi to tak strašně líto." zašeptám chvějícím se hlasem, nechápajíc sám sebe.

...............................

Zelené světlo ze semaforů mě donutilo probrat se z mého zamyšlení a já hned znovu šlápl na plyn a odbočil k její ulici. V dálce jsem zahlédl několik policejních aut a sanitku u jejího domu. Lehce se zamračím a víc šlápnu na plyn. Čím blíž jsem tím víc, vidím scénu, co se odehrává kolem jejího domu. Kolem celého jejich plotu je žlutá páska, jsou tam 2 policejní auta, několik fízlů, ale neviděl jsem žádné sanitáře ani Kate, její matku, Sarah a ani toho jejího zasranýho tátu. Zastavím těsně u nich a hned vylezu ven. Moje srdce začalo zběsilé bít, když jsem si všiml rozmláceného okna u dveří a ještě zrychlil.

„Hej, co se tu stalo?" podlezu tu pásku, ale v tuhle chvíli je mi to úplně jedno, jediné, co mě zajímá je Kate a její bezpečí.

„Mladíku, tady nemáte co dělat." přijde ke mně hned nějaký buzerant a já pevně zatnu pěsti.

„Mně je upřímně u prdele, co kurva mám a nemám, co se tu stalo." zasyčím na něj a tyčím se nad tím malinkým skrčkem.

„To je v pořádku, nechte ho jít." ozval se za mnou Katyin hlas a já se hned otočil a nejdříve si jí celou pořádně prohlédl. Seděla zabalená v otevřené sanitce a koukala na mě těma jejíma velkýma modrýma očima.

Kate

Bylo skoro až neuvěřitelné sledovat, jak se během sekundy jeho postoj změnil k nepoznání. Pomalu se ke mně blížil a já doslova nepoznávala toho kluka, co byl přede mnou a zkoumavě si mě měřil, jako kdyby se snažil přesvědčit, že jsem v pořádku. Zdánlivě mi připomínal toho kluka ze střelnice, který se na mě pitomým způsobem roztomile křenil. – Proč mi proč mi ho připomínal, Harryho momentální lehce vyděšený pohled? Kvůli jeho očím, které tentokrát nebyly ledově ostré, snažící se zničit kohokoliv, kdo mu přišel do cesty. Ne... teď byli starostlivé a jemné. Dřív, než jsem stihla nějak více přemýšlet o jeho změně postoje, jsem byla zabalena do jeho medvědího objetí.

„Jsi v pořádku?" zamumlal mi do krku, ale já nemohla plně mluvit, byla jsem paralyzovaná a užívala si to hřejivé teplo, které přímo čišelo z jeho objetí. Zavřela jsem oči a váhavě ho taky objala.

„Ano." zašeptám třesoucím se hlasem a pevněji ho obejmu. Po tvářích mi začaly padat slzy od toho, jak to na mě začalo všechno doléhat a jediné, co mě drželo nad hladinou byl on... Jeho pevně objetí, způsob jakým byly jeho svalnaté paže ovinuty kolem mého křehkého těla. Bylo to, jako by mě chtěl ochránit, před vším zlem, co na mě venku čeká.

Byla to náročná noc a já byla rozhodnuta, teď neřešit to, co se stalo dříve s Harrym a užívat si toho, že je tu někdo, kdo o mně projevil, alespoň malý zájem a dal mi to, co jsem momentálně potřebovala. Objetí a pocit bezpečí.

Vlastně to byl i docela paradox: V náruči monstra jsem se cítila bezpečně.

Hi girls!

ano, ano, ano já vím, že strašně moc dlouho nebyla část a taky, že tady ta část je dost krátká, ale abych pravdu řekla, tak nad tímto dílem jsem se vážně potrápila, protože jsem nevěděla, jak přesně v nějakých 1000. slovech popsat toho náladového a nevyzpytatelného Stylese. - Začátek byl nejhorší, pak už to nějak šlo, stejně to trvalo dlouho. :D

Taky vám chci strašně moc poděkovat za překročení hranice 80 000 reads!! Nezkutečné číslo a dokonce, už pomalu začínám věřit, že vážně překročím mou vysněnou 100 000 :'))

Jinak napište mi do komentářů, jestli jsem toho Harryho fakt tolik pokonila, jak si myslím, protože jsem se to snažila psát i trochu jiným stylem, než píšu Kate a tak nějak nevím no. Nejvíc jsem spokojená s tou částí, kde už je zase její pohled. :D

Love you

MyCatherine