Why did you do that ? HS / 13+

Táta a Harry

Když Harry otevřel dveře, uviděla jsem tu děvku Shannon, která se mu vrhla hned okolo krku.

"Dlouho jsi nezavolal, tak jsem tě přišla obšťastnit," řekne a potom se koukne na mě a zvedne obočí.

"Shannon? Teď se to nehodí," odstrčí si jí od sebe.

"To už si mě vyměnil?" zeptala se povýšenecky a vyšpulila na něj pusu.

"A za ní?" začne se smát a šáhne mu na čelo.

"Ty musíš mít horečku," směje se ještě víc a asi jí nedocvaklo, že to myslí vážně.. tedy snad to myslí vážně. Sundal její ruku ze svého čela a pustil jí. Ona se na něj jen nechápavě kouká.

"Řekl jsem, že ne Shannon!" řekl trochu hlasitěji.

"Ale já tě miluju!" tomu falešnému hlasu by nikdo neuvěřil. Harry se začal smát.

"Miluješ mě nebo moje peníze?" zeptal se a pobaveně zvedl jedno obočí, ale ona se jenom pobaveně zatvářila a zasmála se.

"Co myslíš?" zeptala se Harryho a zasmála se a já se trochu uchechtla. Svůj pohled přesunula na mě.

"Neboj se holka, on tě taky jednou vymění," řekne posměšně. Nevím proč, ale ta představa, že by odešel, se mi vůbec nelíbila, vím, že bych měla být ráda a těšit se na ten okamžik, ale já nevím prostě mě děsí ta představa, že bych byla najednou zase sama zavřená ve svém pokoji a byla zase ta nudná holka, co si nechává všechno od všech líbit. Trochu jsem zvedla obočí, když jsem konečně přišla na to proč mi jeho přítomnost, už tolik nevadí a nechci o něj přijít. Z naprosto stejného důvodu, jako on vyhledává mou společnost….. ani jeden nechceme být sami.

Z mých myšlenek mě vyrušilo hlasité třísknutí dveří, a když jsem zvedla svůj pohled, setkala jsem se s Harryho smaragdovými oči.

"V pohodě?" zeptal se mě a já se mírně zamračila a přikývla, proč mi v hlavě dělá takový zmatek? Je jenom otázka času, kdy zase vybuchne a něco mi udělá.

"Asi bych měla jít už domů. Mamka má dneska volno, a tak s ní chci strávit trochu času, než zase odjede," řekla jsem a měla jsem pocit, že to byla nejdelší věta, kterou jsem v jeho přítomnosti zformulovala a nekřičela jsem u toho na něj. Byla jsem na sebe patřičně hrdá.

"Jo chápu, odvezu tě." vděčně jsem se na něj usmála.

……………………………………

"Tak děkuju za odvoz," řekla jsem a on jen přikývl a byl hluboko zažraný do svých myšlenek, ostatně jako celou cestu. Vystoupila jsem a bez jediného pohledu jsem šla ke dveřím, které jsem ani nestihla otevřít a už se proti mně hnala mamka, která se hnala k Harryho autu, když jsem se otočila, tak jsem zachytila jeho stejně nechápavý pohled. Mamka tam s ním něco diskutovala a Harry vypadal, jako kdyby se z toho snažil nějak vybruslit, ale nevěděl jak. Nakonec s přikývnutím vypl motor a vystoupil z auta a potom šel po boku mé matky vstříc domů.

"Víš co Katy? Harry byl tak hodný, že souhlasil, že s námi dnes povečeří," řekla nadšeně a já zvedla obočí koukajíc na Harryho, který jenom pokrčil rameny. Trochu jsem se zasmála a pokroutila hlavou. Dámy a pánové, moje mamka!

"Jídlo, už je na stole, tak pojďte," řekla a šla směle před námi se spokojeným úsměvem.

Sedli jsme si ke stolu, u kterého, už seděl táta, který pohledem vraždil Harryho, kterého úspěšně ignoroval. Trochu jsem se zamračila, ale rozhodla jsem se to ignorovat.

"Tak se tady posaďte," usmála se přívětivě mamka a já si sedla naproti tátovi a Harry vedle mě. Mamka začala nosit na stůl jídlo a přitom buď mrkla na Harryho, nebo na mě.