You must stay here!

3.8K 202 10
                                    

„Uhm… dobře.“ přikývnu nakonec a váhavým krokem se vydám směrem ke koupelně, na kterou mi pokynula rukou Barbara.

„Harry?“ zaklepu na dveře a čekám, až se ozve nějaká odpověď z jeho strany, ale místo toho se po chvíli otevřou dveře a v nich stojí Harry jen s ručníkem, který mu jen tak tak držel na jeho bocích, a z velké části odhalovalo V, které přímo vybízelo k tomu, abych se ho dotkla. Hlasitě jsem polkla a radši zvedla pohled k jeho tváři, na které měl ještě zbytky pěny na holení. Myslím, že jsem ho vyrušila uprostřed ranní hygieny.

„Ano?“ zeptá se mě a já si v tu chvíli všimnu jeho pobavených jiskřiček, které mu svítily v očích, on si to užíval! Užíval si to, že jsem v jeho přítomnosti, tak nesvá a zvláště v této chvíli.

„No Barbara…. teda já, ale- “ zasekla jsem se v polovině věty, kdy si jednu ruku opřel o stěnu vedle mé hlavy a naklonil se ke mně blíž, čímž mě hned ovanula jeho vůně a já cítila, jak se moje srdce zběsile rozbušilo. Zvedl obočí a druhou rukou naznačil, abych pokračovala dál a dokončila svou větu.

„Barbara mě posílá, abych ti vyřídila, že je snídaně.“ zamumlám rychle a trochu nesrozumitelně a zhluboka se nadechnu, abych svým plicím dodala kyslík, po kterém tak zoufale prahly po té nesrozumitelné větě. Hned, jak jsem to udělala, tak všechny moje smysly zamlžela jeho typicky mužná vůně a já na něj zůstala koukat, proklínajíc v duchu mojí slabost.

„Fajn, ještě něco?“ zeptá se mě s jeho úsměvem a nakloní se ke mně blíž tak, že jsme od sebe byli jen několik málo centimetrů a já mohla cítit jeho horký dech na mé tváři. Lehce jsem zavrtěla hlavou na znak nesouhlasu, protože vím, že bych nedokázala říct nic smysluplného, a akorát bych se zase ztrapnila. Chytl lehce mou bradu mezi ukazováčkem a palcem a usmíval se na mě.

„Jsi sladká.“ zasměje se trochu a já ještě víc zčervenám a kouknu se jinam, abych se nemusela koukat do těch jeho očí, vím, že bych propadla ještě víc, což jsem nechtěla, snažila jsem se posbírat zbytky svého rozumu.

„Koukni se na mě.“ vybídne mě a já cítím, jeho přítomnost, která je u mě blíže, než předtím a váhavě zvednu své oči ze země a kouknu se na Harryho, který mě se zájmem sleduje. V očích mu dohrávaly poslední jiskřičky pobavení a on se ke mně více sklonil a ve chvíli, kdy jsme se dotýkali nosy,jsem nedokázala udělat nic jiného, než zavřít oči a čekat, až přitiskne svoje rty na ty moje, což vlastně po krátké chvilce i udělal. Cítila jsem lehké mrazení ve kříži a nechápala, proč se to vše děje, ale nedokázala jsem se věnovat svým myšlenkám, proto jsem váhavě zvedla ruce a obmotala mu je kolem krku a přitáhla se k němu nepatrně blíž tak, že už to ani více nešlo. Jednu jeho ruku obmotal okolo mého pasu a tou druhou se stále opíral u mé hlavy. Milovala jsem tyto chvíle, ale věděla jsem, že nepotrvají dlouho, proto jsem si je užívala naplno.

Po chvilce se ode mě odtrhl a sledoval mě s lehkým úsměvem, který se potom změnil na smích, trochu jsem se nechápavě zamračila a sledovala jeho ruku, která byla obtočená okolo mého pasu, jak se zvedla a jemně z mé brady setřela holicí pěnu, o které jsem ani nevěděla. Lehce jsem zčervenala a trochu se zasmála a ustoupila na stranu, abych u něj nebyla tak blízko a nechala svým myšlenkám zase volný průběh, když to v jeho přítomnosti nešlo.

„Půjdu pomoct Barbaře připravit jídlo.“ promluvím po chvilce, kdy si vzájemně koukáme do očí, otočím se, vyjdu ze dveří a zavřu je za sebou. Na chvilku se opřu o zeď a chvilku to rozdýchávám a uvědomuju si, co se vlastně stalo. Nevím co je horší, jestli to, že při něm ztrácím kontrolu, nebo fakt, že mi to vůbec nevadilo. Potlačila jsem otravný, malý úsměv, který se mi chtěl dostat přes mé rty, a šla radši dolů s nic neříkajícím výrazem.

Why did you do that ? HS / 13+Kde žijí příběhy. Začni objevovat