Why did you do that ? HS / 13+

Nestačí to!

Prázdnota byla všude a temnota tam, kam oko dohlédlo. Zvedla jsem se ze špinavé země a rozhlídla se kolem, zamračila jsem se a přitáhla si kabát blíž k tělu, které se mi třáslo, a já nevěděla, jestli je to zimou, strachem, zármutkem nebo zoufalostí.

Udělala jsem pár váhavých kroků do temnoty a hledala sebemenší náznak světla, ale čím dál jsem šla, tím byla tma černější a tajemnější. Chtěla jsem se vrátit zpátky, ale když jsem se otočila, tak za mnou byla zeď, která se každým mým krokem do temnoty přibližovala stále více a více. Zastavila jsem se a došla jsem ke stěně, snažila jsem se jí tlačit zpátky, ale ona se stále více a více přibližovala, byla jsem nucena couvat. První slzy byly na světě, nebylo to ze strachu, ale čím dál v temnotě jsem byla, tak tím víc mě pohlcoval pocit zoufalství a bolesti. Bolestně jsem zavřela oči, otočila jsem se a zapřela se nohama, abych zabránila pohybování zdi.

………………………………………..

Zvuk zvonku se rozlehl domem a já se s cuknutím probudila a zhluboka se nadechla. Prohrábla jsem si vlasy a pomalu se zvedla a šla dolů, otevřít dveře. Došla jsem až ke dveřím a pomalu je otevřela, zůstala jsem překvapeně stát, když jsem se koukala do jeho smaragdových očí.

„Přemýšlel jsem.“ promluvil hned, jak jsem otevřela a zůstala na něj překvapeně koukat, ale kdo by nebyl překvapený? V neděli ráno návštěvou a ještě od něj, po tom co se stalo?

Po krátké úvaze jsem otevřela dveře a trochu poodstoupila, aby mohl vejít. Hned toho využil a šel do obýváku, kde si sedl na gauč a poklepal na místo vedle sebe. Sedla jsem si kousek dál od něj.

„Tak?“ zeptám se po snad nekonečných sekundách ticha, který jsme využili, koukáním jeden na druhého.

„Jestli to, aby si byla se mnou, musí obsahovat i chození… tak fajn.“ řekl a já vykulila oči a cítila jsem, jak mi srdce vynechalo jeden úder, koukala jsem na něj jako na ducha, neschopná zpracovat to, co řekl.

„Co-Cože?“ zakoktala jsem se a sledovala jsem ho, snažíc se najít jakýkoliv náznak zaváhání, ale naprosto nic jsem nenašla, což mě děsilo snad ještě víc. Neodpovídal, zřejmě pro něj bylo těžké říct to i jednou.

„Jak víš, že já chci.“ zeptám se ho a vím, že nejsem schopná říct ne, ale měla bych, tímhle si zadělám akorát tak na zlomené srdce.

„Harry neblbni, ty si prostě Harry…… chodíš na party, piješ, hulíš…… miluješ pozornost žen a nevydržíš být jen s jednou.“ mluví se mi těžce, ale vím, že takhle to bude nejlepší.

„Kdo říká, že bych byl jen s jednou?“ zeptal se mě překvapeně a já se zamračila a měla chuť mu jednu vrazit.

„Vypadni.“ zasyčím a koukám na něj, jak se zamračil a rázně zavrtěl hlavou.

„Nehodlám být tvoje štětka.“ řeknu pevným hlasem.

„Nebudeš moje štětka, budeš moje.“ namítl a přisunul se ke mně blíž.