Revolta ✔️

24. kapitola

Ashley

,,Nicolasi, teď vážně!" křikla jsem a postavila se mezi něj a výtah.

Nikam nepůjdeš!

,,Celou dobu mluvíme vážně."

Podržela jsem jeho tvář v dlaních. ,,Já nechci, abys odešel. Jestli vážně chceš, abych se nebála, tak tu teď zůstaň."

Jen na mě hleděl.

,,Zůstaň se mnou," naléhala jsem tiše a přitáhla si ho k polibku. Cítila jsem, jak má ztuhlou čelist, ale pak se s povzdechem uvolnil a jeho jazyk se propletl s mým. Zasténala jsem mu do úst a jen matně zaznamenala, že se mi za zády zavřely dveře od výtahu.

,,Nechoď pryč," zopakovala jsem a všechny mé myšlenky se náhle odebíraly jeho směrem, přičemž vzrušeně vykřikovaly Do háje se vším!

,,Musím se domluvit s Orlandem, aby prozkoumal místo činu. A potřebuju od tebe vědět, kde to je."

Odtáhla jsem se. ,,To nechápu. Vždyť jsi měl ještě před chvílí v plánu odejít a nechat mě tu s Leilou."

Stiskl tlačítko na přivolání výtahu. ,,Ano, měl, ale neuvažoval jsem střízlivě. Potřebuju tě."

Potřebuje mě.

,,Ale co Leila?"

Povzdechl si. ,,Řekni jí, ať tu zůstane."

No to snad... 

,,To myslíš vážně? Po těch několika posledních hodinách ji nemůžeme nechat samotnou!"

Jako na zavolanou se Leila zjevila na chodbě a neklidně přešlápla z nohy na nohu. Nicolas zavřel oči a zavrtěl nad něčím hlavou. ,,Ještě se sem vrátíme. Teď ale jedeme. Vy taky, Leilo."

Pomalu se k nám vydala, v očích stále vepsanou smrt. Přesto ale vstoupila do výtahu. Když jsme dojeli dolů, pomalu jsme se vydali k autu. Nepřehlédla jsem, jak se Nicolas rozhlíží na všechny strany a děsilo mě to. 

,,Co hledáš?"

,,Nevíme, jestli jsou naživu," zašeptal mým směrem a mně se z toho mučivě pomalu zhoupl žaludek. ,,Já doufám, že jsou."

Otočil se na mě. ,,To myslíš vážně? Vždyť tě drželi proti tvé vůli!"

,,Tohle všechno je proti mé vůli," řekla jsem se svraštěným obočím a pokynula Leile, aby vklouzla na zadní sedadlo jako první. Pak jsem se posadila vedle ní a soustředěně se snažila nepodívat na muže, který se uvelebil za volantem. Jeho reakce na mou upřímnost mě zajímala víc než dost, ale to jsem mu odmítala dát najevo.

,,Dojeď tam, kdes nás nabral. Pak ti řeknu, kam dál," zašeptala jsem a pohlédla na Leilu, která můj pohled opětovala. Došlo mi, že předtím neměla ani ponětí o tom, že si mě Nicolas koupil. Nevypadala ale, že by mi chtěla něco vyčítat. Měla jen v očích tisíce otázek, přičemž ta nejpodstatnější vyčnívala z davu. Bylo mi jasné, že chce vědět, v čem to, sakra, všichni lítáme a ten největším problém byl, že já sama jí na to nedokázala odpovědět. 

,,Jsem tady," řekl Nicolas tak stroze, že tím okamžitě upoutal mou pozornost, ale ne natolik, abych se podívala přímo na něj. 

Neměl zapnutá světla, takže jsem zamžikala do šera a řekla: ,,Jeď pořád rovně. Na konci té dlouhé cesty je skládka. Tam to je."

Nicolas

Mám dojem, že mě policajti ani nezaznamenali. Alespoň ne ze začátku. Když jsem ale udělal jeden ze svých hlasitějších řidičských manévrů, nepochybně jsem nebyl moc nenápadný. I přesto jsem se zběsile rozjel za houkající sanitkou. Potřeboval jsem vědět, který z těch hajzlů to přežil. Netušil jsem, kolik jich na Leilu bylo a své paličaté Ashley jsem se na to nechtěl ptát.

Ano, logicky mi šlo především o to, jestli se v té sanitce nachází Matt. To on měl ty správné kontakty s mafií, a přesto to byl i on, kdo měl často tendenci brát věci do svých rukou. Viděl jsem ho jako zákon, který jsem toužil zakopat hluboko do hrobu a chodit na něj flusat.

,,Co chceš dělat?"

Pohlédl jsem na Ashley ve zpětném zrcátku. ,,Chceš vědět stále víc a víc. Já ti teď ukážu, kdo vlastně jsem."

Jestli to ten hajzl přežil, tak ne nadlouho. 

Sešlápl jsem pedál až na podlahu a snažil se sanitce udržet za zadkem.

,,Jsi blázen!" zapištěla Leila a já se samolibě usmál. 

,,Co uděláš, až vytáhnou jednoho z nich ze sanitky? Přijedeš tam, poprosíš zdravotníky, aby tě s ním nechali o samotě, a pak mu šlápneš do ksichtu?" 

Taky jedna z možností, pomyslel jsem si a zastavil se za rohem nemocnice.

,,Opovaž se!"

Pohlédl jsem na Ashley přes rameno. ,,Sleduj!"

,,Nebuď blázen! Co o tom chlapovi víš? A o tom druhém?"

Hrubě jsem vydechl. Napětí se dalo přímo krájet a to chvilkové ticho bobtnalo a bobtnalo. ,,Ten první je Matt, ten druhý je jeden z jeho poskoků. Kdysi jsem s nimi měl spoustu neshod, které tak nějak... přetrvávají."

,,Jsou oba živí," ozvala se Leila.

,,Dlouho nebudou. Dotkli se vás, Leilo?"

Ashley se zadívala a svou kamarádku, která vypadala, že se každou chvíli zhroutí.

,,Jeden z nich mě znásilnil," špitla a hlasitě se rozbrečela.

Pohlédl jsem na Ashley a sledoval, jak se jí pomalu odkrvuje obličej. ,,Vážně chceš, aby zůstali živí?"