Revolta ✔️

49. kapitola

Nicolas

,,Promiňte, kdo jste?" zeptal se muž obývající tu zatuchlou díru, ve které dříve žila Ashley.

,,Jsem Nicolas a tohle je Will. Chceme se jenom zeptat, jestli jste v bytě nenašel nějaké pozůstatky po bývalé nájemnici. Jsem její přítel a tady s jejím bratrem bychom vám byli velmi vděční, kdybyste nám vyšel vstříc. Je to naléhavé."

Stařík si nás ještě chvíli měřil a pak pomalu ustoupil z cesty, abychom mohli vejít.

,,Vzpomínám si, jak se tu vaše přítelkyně stavěla pro balík," nadhodil váhavě mým směrem a já mu věnoval přátelský úsměv. Byl jsem přesvědčený, že mi nevěří ani nos mezi očima a že mi raději ustoupil z cesty, protože jsem ho děsil.

,,Bydleli jsme v hezčím," vydechl Will a já pohlédl na jeho záda. Nechápal jsem, proč něco takového říká. Kdyby tak zbaběle neutekl, nemuseli jsme nic z toho dělat. 

Jenže taky bys pravděpodobně nezískal Ashley, proběhlo mi hlavou, ale hned jsem tu myšlenku zaplašil. Nemohl jsem se uklidňovat faktem, že je Ashley má, protože ta přede mnou momentálně zdrhala tak rychle, div se za ní neprášilo.

,,Máte sklep?" zeptal se Will.

,,Ano, to mám, ale nepoužívám ho. Vše potřebné mám tady."

,,Máte od něj klíč?" vložil jsem se do toho a shledal, že už se nesnaží zakrývat onu nedůvěřivost.

,,Poslyšte, o co vám jde?" 

,,Já-"

,,Má sestra chce, abychom jí prokázali laskavost a našli dlouho hledané fotky. Leží teď v nemocnici a jen na tom zle. Myslíme, že by...," povzdechl si a zavrtěl hlavou. ,,Já o tom nemůžu mluvit. Buď nám pučte na pět minut klíč od sklepa, nebo nás požádejte, abychom odešli. Už se potřebujeme hnout z místa!"

Zůstal jsem na Willa koukat. Nikdy jsem ho neviděl takhle vybuchnout.

,,Proč je vaše sestra v nemocnici?"

Will na něj pohlédl se značnou netrpělivostí a pak si odfrkl. ,,Protože je všechno špatně, pane." 

S tím vyšel na chodbu a já slyšel, jak se snaží zhluboka dýchat. 

,,Prosím, půjčte nám ten klíč. Přísahám, že teď nemám sílu dělat špatné věci. Žádná krádež se konat nebude," řekl jsem a pozoroval ho, jak se o berly dobelhal až k nočnímu stolku, a když jsem zahlédl v jeho žilnaté ruce klíč, vyšel jsem mu naproti. Děkuji vám, jen se tam podíváme."

,,Nevím, jak moc tohle zabere... I kdybychom nějakou fotku našli," řekl Will, když jsem vyšel na chodbu.

,,Já taky ne. Ale nesnesu pomyšlení na to, že by Ashley zapomněla úplně vše, co bylo součástí jejího života," řekl jsem a počkal, až se na mě podívá. ,,Na nás zapomenout nemůže." 

**

,,Nechala tu po sobě leda tak harampádí."

,,Musí tu něco být..."

,,Nicolasi, co si od toho slibuješ? Hledáme tu nějakou blbou fotku místo toho, abychom byli u Ashley a snažili si získat zpátky její důvěru."

,,Pokud vím, tak Ashley vůči tobě žádnou důvěru neměla ještě předtím, než se stalo, co se stalo," vyjelo ze mě a hned mi došlo, že to bylo přes čáru. Will mi to potvrdil, když hlasitě polkl a zadíval se na zaprášený rámeček, ve kterém nebyla žádná fotka.