Revolta ✔️

76. kapitola

Nicolas

Kola letadla se dotkla ranveje a mně poskočilo srdce. 

Nechápal jsem, proč nás Matt dotáhl až do New Yorku a ještě pro nás zarezervoval své soukromé letadlo, do kterého jsme byli v podstatě nuceni nastoupit.

Ten jeho dopis - který ještě stále ležel v mé kapse -, byl přinejmenším banální na někoho, kdo si říkal zločinec, ale zase jsem nemohl očekávat jednání na úrovni. Tím jsem samozřejmě myslel jednání bez zbraní, pěstí a výbušnin.

,,Nechápu, co zamýšlí v New Yorku," řekla Ashley a bylo na ní vidět, jak je rozhozená. Bylo toho už opravdu moc. Navíc jsme se museli vzdát štěněte, protože jsme si otevřeně řekli, že nemáme tušení, jestli se vůbec někdy vrátíme do Seattlu. Setkání s Mattem a Anabele mohlo skončit jakkoliv a my to moc dobře věděli. Přesto jsem si nedokázal ani připustit, že by po tom všem někdo z nás přišel o život.

,,Taky to nechápu, zlato. Ale tak či tak se to dozvíme," povzdechl jsem si a stiskl jí povzbudivě ruku.

Kabina sebou cukla, až se nakonec úplně zastavila.

,,Pojďte za mnou," řekl ostrým hlasem jeden z Mattovo poskoků, kterého jsem nikdy dřív neviděl. Udělali jsme, co řekl a mlčky jsme ho následovali z letadla rovnou do velkého černého vozu.

,,Kam nás vezete?" zeptal se Will, jakmile ten muž po čtyřicítce nastartoval a rozjel se. Překvapilo mě, když se spiklenecky zasmál. ,,Myslím, že budete překvapeni."

Vůbec jsem nerozuměl tomu, co říkal a nehodlal jsem se ptát. Navíc jakmile jsme se dostali do centra New Yorku, vrátil jsem se o několik měsíců zpět, což mě nadobro připravilo o slova. 

Neuniklo mi, jak se Ashley zatajil dech, když jsme projížděli kolem Esa. Ani to, jak se Will ošil při pohledu na bar, kde jsme se poprvé setkali. 

,,To je tak zvláštní," prohodil zadumaně a pak na mě pohlédl. ,,Nikdy by mě nenapadlo, že budu relativně klidný při pohledu na tohle všechno."

Měl pravdu. Taky jsem byl - vzhledem k situaci, ve které jsme byli - až moc klidný.

,,Oh můj Bože," zajíkla se Ashley a já na ní pohlédl s nadzvednutým obočím. ,,Co je?"

S pootevřenou pusou pokynula před sebe. Následoval jsem její pohled a v tu ránu jsem měl pusu dokořán i já. ,,Co to má sakra být?" 

Krásky noci. 

Přímo před našimi zraky stála kompletně nová agentura, která se od té původní nedala rozeznat.

,,Jak se tohle stalo?" ozval se Will a já jen bezradně zavrtěl hlavou, protože jsem nerozuměl tomu, co jsem viděl. Také jsem nechápal, jak k něčemu takovému vůbec došlo. 

Co to tu ten Matt hraje, kruci? 

,,Vítejte doma," usmál se náš řidič jedovatě a přikázal nám, abychom vylezli z vozu. Stále jsem z agentury nemohl spustit oči. Vždyť tohle sakra nemohla být pravda!

,,Dovnitř," zavelel ten muž a tak jsme vstoupili do sálu, který byl do posledního detailu naprosto stejný jako ten původní. 

,,Jak se tohle stalo?" zvolala Ashley frustrovaným hlasem, který zněl téměř hystericky a několikrát se otočila kolem své osy, aby mohla prozkoumat každý úhel místnosti. Všechno bylo úplně stejné. Nechápal jsem to. Nechápal jsem, jak Matt dokázal vybudovat hotový klon původní agentury.

,,Řeknu vám, ty vaše výrazy vážně stojí za všechny prachy, které jsem do sestavení budovy musel vložit," zasmál se Matt, když vyšel - jak jsem předpokládal - ze zadního sálu.