Revolta ✔️

29. kapitola

Ashley

,,Jaký dopis?" zeptala jsem se, abych si dopřála víc času. Měla jsem strach, že mě ten maniak zase chytí pod krkem, bez ohledu na přítomnost nepříčetného Nicolase.

,,Nedělejte blbou!"

,,A ty tady nedělej scény," vstoupil do toho Nicolas. Ucítila jsem, jak se postavil za mě a utáhl mi kolem ramenou paže.

Jak se o tom dopisu dozvěděl?

,,Jenže ono je dostatek důvodů ke scénám, takže je budu dělat! A na tu tvou Ashley budu tlačit tak dlouho, dokud nekápne božskou!"

,,A co kdybyste řekl pravdu spíš vy?" zamumlala jsem si pro sebe, ale slyšely to samozřejmě všichni. Mým očím neuniklo, jak Orlando na několik sekund znejistěl. ,,Jakou pravdu myslíte?" 

,,Nějak jste se o tom dopise musel dozvědět. Řekněte mi pravdu. Teď hned. Oba dva."

Nastalo ticho.

,,Nicolasi, pověz mi to, nebo se spolehni, že odejdu," řekla jsem a ohlédla se na něj přes rameno. ,,I kdybych kvůli tomu měla skočit z balkonu. A to myslím smrtelně vážně."

,,Ashley, já..."

Přikývla jsem, ale soucit jsem s ním nehodlala mít. Začala jsem se mu vyvlékat, jenže on mě nechtěl pustit.

,,Nemůžeš mě držet proti mé vůli!" zavrčela jsem a dál bojovala s jeho sílou. Orlando se hlasitě zasmál. ,,Právě že může."

,,Ty drž hubu!" vyjel na něj Nicolas a otočil si mě čelem k sobě. ,,Řeknu ti to, dobře? Ale musíš se uklidnit."

Přestala jsem s ním bojovat a s povzdechem jsem se mu netrpělivě zadívala do ztrápených očí.

,,Znali jsme tvého bratra. Několik let jsme společně otročili pro místní mafii. Proto byl Matt tak rozzuřený, když mu až později došlo, koho držel v zajetí a koho si nechal utéct," vypadlo z Orlanda zčistajasna. 

Všimla jsem si, jak se Nicolasovi zrychlil dech a pomrkávající jsem se otočila na Orlanda. ,,A o tom dopise víte jak?"

Zavrtěl hlavou. ,,Na to rovnou zapomeňte."

Fascinovaně jsem pohlédla zpátky na Nicolase. ,,Ty o tom dopise víš?"

,,O jakém?" zeptal se s pohledem upřeným na Orlanda.

,,Ať ti to poví ona. Vždyť v jejím světě jde především o pravdu, ne? Tak ať ji řekne!"

Nicolas sjel očima zpátky k těm mým. 

,,Nemusíš mi to říkat," ujistil mě a já pořád víc a víc nevěřila svým uším.

,,Proč jsi najednou tak pokorný?" zeptala jsem se a opatrně vztáhla dlaň k jeho rychle se zvedajícímu hrudníku. 

,,Měl jsi mi říct, že jsi znal Willa, to přece není trestné. A co se týče nelegální stránky věci, vlastně mě to nepřekvapuje. Will byl zapletený v ledasčem," přiznala jsem neochotně. ,,Ale něco mi pořád tajíš. Tohle přece není dostatečný důvod, aby sis mě koupil."

Zamračil se. ,,Věděl jsem, že jste byli sirotci a že měl dluhy. Chtěl jsem tě z toho dostat, což se taky stalo."

Pomalu jsem přikývla a svým způsobem mě bolelo, že o žádnou chemii mezi mnou a Nicolasem nešlo. Tedy, aspoň z jeho strany. ,,Ale když je to vyřešené, proč jsem pořád tady?"

,,Protože nejste v bezpečí," ozval se už klidnější Orlando a Nicolas dodal: ,,A protože je těch důvodů ještě mnohem víc." 

Znovu nastalo tíživé ticho a já vůbec nevěděla, co na to říct. Nakonec ale stejně vyhrála úleva a já padla Nicolasovi kolem krku. Úplně jsem zapomněla na ten řetízek po bratrovi a kde se tak zčistajasna vzal. Nemluvě o dopisu a zbrani.

Nicolas

Nechápal jsem, o jakém dopise Orlando mluvil, ale na tom nesešlo. Hlavní bylo, že Ashley neutekla.

Jen ať ví, že její bratr nebyl svatý. Ať to ví i o nás. Nepřichází ale v úvahu, aby věděla o všem. Na to bych neměl dostatečně pevné nervy.

Společně s Ashley jsem Orlanda následoval k výtahu a studeným pohledem mu naznačil, že mi tohle všechno ještě vysvětlí, až budeme o samotě.

,,Dnes večer pořádám ples," řekl najednou a mně došlo, že jsem ho úplně vypustil z hlavy. Dělo se toho teď zkrátka moc.

,,Budeme tam," vypadlo ze mě stroze a pohlédl jsem na Ashley, která se na mě mračila. ,,Nemají se pořádat až po měsíci? Leila říkala, že je to tak nejčastější."

,,Ples můžu uspořádat kdykoliv," vmísil se do toho Orlando a Ashley obrátila svou pozornost k němu.

,,Aha. Pamatuji si, že jste mi při mém nástupu řekl něco o tom, že se plesy pořádají jednou za měsíc. Ale my si vlastně říkáme pravdu teprve pár vteřin..." V jejím hlase byl jasně zřetelný sarkasmus a mně to přišlo naprosto nevhodně roztomilé. Chtěl jsem si ji vzít, jakmile se za Orlandem zavřou dveře od výtahu.

,,My si neříkáme pravdu, Revolto. Na to se rozhodně neupínejte," uvedl na pravou míru a pak naťukal kód do přízemí. ,,Uvidíme se na plese." 

Nemohl jsem uvěřit, že se Ashley velkou část příběhu už dozvěděla. A je úplně jedno, jak stručně jsme jí to podali. Bylo mi jasné, že odteď se v tom začne vrtat dvakrát tolik.