Revolta ✔️

74. kapitola

Nicolas

Seděl jsem s Ashley v čekárně nemocnice a držel jí za ruku. Z druhé strany jí držel i její bratr a společně jsme čekali na HIV testy, které musely vyjít negativně. Musely!

,,Bože, to je děsný pocit," vydechla Ashley roztřeseně a hned nato se zhluboka nadechla.

,,Všechno vyjde v pořádku, neboj se. Matt by zešílel, kdyby byl HIV pozitivní," ujistil jsem jí.

,,Třeba o tom ani neví. Nebo je to jeden z dalších důvodů, proč dělá všechny ty hnusy..."

Zuřivě jsem nad její teorií zavrtěl hlavou. ,,Přestaň. Jsem si jistý, že jsi čistá."

Ashley se sarkasticky zasmála, což jí ani trochu neslušelo. ,,Čistá teda vážně nejsem."

,,Nech toho!" zavrčel jsem a ona před mým zvýšeným hlasem ucukla.

,,Nicolas má pravdu. To vůbec nepřipadá v úvahu, abys byla HIV pozitivní. Osud je sice zákeřná děvka, ale co je moc, je příliš," řekl Will a lehce se na mě usmál. Vděčně jsem mu úsměv oplatil a přitáhl si Ashley do náruče, abych se jí omluvil za ten svůj zvýšený hlas.

**

Otevřel jsem dveře na straně spolujezdce, ale Ashley se ani nehnula a jen se na mě dívala.

,,Pojď ke mně," zašeptal jsem a s úsměvem jsem si ji přitáhl k sobě. ,,Bože, tolik se mi ulevilo!"

,,Mně taky!" zasmála se a pak se odtáhla a zvedla ke mně pohled.

,,Poslyš, nemůžu uvěřit, že po tobě tohle chci, ale měl bys napsat Orlandovi děkovnou smsku."

Překvapeně jsem nadzvedl obočí a vzpomněl jsem si, jak jsem zvracel. ,,Proč?"

,,Nebuď tak odměřený. Já toho chlapa sice nemám ráda, ale jestli nás opravdu očistil, patří mu naše díky."

Uhnul jsem před jejím pohledem a zadíval se do dálky. ,,Tebe neočistil. Ty jsi už čistá byla."

Tentokrát nic nenamítala, protože se zřejmě bála, že bych na ní zase vyjel. 

,,Prostě mu aspoň poděkuj."

Nejspíš mu to díky patřilo, a tak jsem mu ještě ten den napsal krátkou smsku, kde jsem se vyjádřil jak za nás dva, tak i za Willa.

**

O deset dní později

Má finální prohlídka před dohodnutím termínu zrušení vasektomie byla velmi pečlivá, velmi utahaná a pěkně trapná. Nicméně jsem si to zvolil sám a tak jsem musel zatnout zuby.

Ulevilo se mi, když mi doktor řekl, že operaci nic nebrání, dokonce ani mé nedávné zranění.

,,Takže už zítra?" zeptala se Ashley, která se mnou zrovna vyšla z ordinace.

Přikývl jsem. ,,Zítra mám v osm nástup."

,,To je nějaké rychlé, ne?" zeptal se Will se stopou pobavení v hlase a vstal, aby jsme se mohli rovnou vydat k výtahu.

**

,,Pořád jde za námi," zasmála se Ashley a už posté se otočila na stěně světlého labradora, které se od nás nechtělo odtrhnout.