Revolta ✔️

63. kapitola

Matt

,,Někde přece musí být!" zavrčel jsem s frustrací na nejvyšším stupni a nalil si do sklenice dalšího panáka.

,,Musela se po nich slehnout zem," řekla Anabele a já přešel celý apartmán až k oknu, abych tu rozkošnou děvku chytil pod krkem.

,,Matte!" varovala mě přidušeně, což mě ještě víc nasralo.

,,Mlč! Jako by nestačilo, že máš dostatečně špatnou mušku na to, abys nedokázala Nicolasovi vystřelit mozek z hlavy! Ještě si na mě budeš otvírat hubu!" fascinovaně jsem zavrtěl hlavou, přestal jí škrtit a vypil sklenici až do dna.

,,Nenechám se sebou zacházet jako se zvířetem," ozvala se a já se k ní se smíchem otočil. ,,To sis měla rozmyslet, než jsi dala Nicolasovi šanci se z toho dostat!"

,,Nevěděla jsem, že to přežije!"

,,Jenže ono vyšlo najevo, že to přežil!" zakřičel jsem a praštil skleničkou o zeď. Střepy zachrastily a já pohlédl na své černé boty.

,,Měl bys mi být vděčný," řekla pevným hlasem a pak si odkašlala. ,,Po smrti tvého bratra bych to měla být já, kdo zabije Nicolase? Proč?"

,,Proč? Protože se nemáš co ptát!" zahřměl jsem a sáhl pod gauč, abych vytáhl malý balík s čistým kokainem. Se zrychleným dechem jsem vysypal trochu toho bílého svinstva na stůl a užíval si orgasmus, jenž mi jeho dávka způsobila. ,,Nebudu ti za nic vděčný. To ty bys měla být vděčná mně - za to, že jsem tě ještě nezastřelil."

Ironicky se zasmála. ,,Upřímně? Ráda bych znala důvod."

,,Proč jsem tě ještě nezastřelil?" zeptal jsem se a přešel opět až k ní. Její oči se zvedly vzhůru, aby mi viděla do obličeje, pak přikývla.

,,No," začal jsem. ,,jsi celkem ostrá, což není nazbyt, ale především mám dost problémů a nemám čas shánět se v Miami po bordelech," zasmál jsem se a neurčitě rozmáchl rukama do stran.

,,Tohle je můj bordel. A ty," ukázal jsem přímo na ní a zabodl jí ukazováček do žlábku mezi kozami. ,,jsi má soukromá děvka."

Otevřela pusu, aby něco namítla, ale já jí přirazil ke zdi a popadl jí za stehna, která jsem zvedl do výšky a zároveň roztáhl hrubě do stran. 

,,Jestli máš nějaký pud sebezáchovy, tak drž hubu."

Ashley

Se zasténáním jsem se vytáhla po Nicolosovo penisu až ke špičce žaludu a hned se po něm zase sklouzla zpět. S jeho hrdelním zamručením mi po páteři přejel příjemný mráz a já musela bojovat s nutkáním začít si ho brát tvrdě a bezohledně. To jsem ale samozřejmě nemohla udělat, protože byl vážně poraněný, a už jen to, že jsme se skutečně milovali tak brzo, bylo zhřešení jako blázen.

,,Lehni si na bok," nakázal mi a nastavil si mě tak, aby si sám mohl lehnout na tu stranu, kde nebyl poraněný.

,,Nebude tě to bolet?" zeptala jsem se s tou svou klasickou starostlivostí a on se mi zasmál do ucha.

,,Bolí mě hlavně to tetování, když si na něm ležím."

Zvedla jsem oči v sloup a zapletla mu prsty do vlasů. Pomalu do mě pronikl a s mým prsem v dlani začal v poklidném tempu klouzat dovnitř a ven.

Nebe. 

,,Nebe," zakvílela jsem a řekla mu tak své myšlenky.

,,To bych řekl," zamručel a přirazil trochu hruběji, čímž ze mě vyrazil pronikavý výkřik.

Připomněla jsem si, že se v pokoji přímo pod námi nachází můj bratr, ale Nicolasovo tělo mělo nad mými úvahami přesilu.

,,Nicolasi," zasténala jsem a posunula se víc do strany, takže jsme se dostali do polohy, ve které do mě pronikal ještě hlouběji, třebaže jsem měla za to, že už to víc nejde.

,,Nicolasi, prosím," zašeptala jsem sotva slyšitelně. Hned nato jsem explodovala a on ho ze mě o dva další přírazy vytáhl ven, aby se mi s hlasitými vzdechy udělal na podbřišek.

Matt

O půl hodiny později

Sotva jsem vyšel na ulici s kapucí na hlavě - což nebylo vzhledem k dešti nic, co by mělo přilákat pozornost -, všiml jsem si Willa. Držel cigaretu v ruce a díval se na budovy tyčící se kolem něj.
Žilami mi proběhl adrenalin. 

Zaveď mě k těm parchantům, ať vás můžu zabít všechny společně!

Jako by mě skutečně slyšel, dal se najednou do pohybu a já ho v bezpečné vzdálenosti pronásledoval k jeho cíli. Nešlo si nevšimnout, jak je nejistý. Evidentně si říkal, jestli ho někdo nesleduje. 

Kdepak, chlape...

Zastavil se před hotelem s názvem Five miles a vstoupil dovnitř. Jakmile se za ním zavřely dveře, nadzvedl jsem obočí. 

Výborně!

**

,,Mohu vám nějak pomoct, pane?" zeptala se usměvavá žena za pultem a já jí podal kreditu.

,,Rád bych pokoj na dnešní noc."

,,Jistě," řekla a pohlédla na můj spiklenecký výraz. 

,,Něco speciálního?" zeptala se a já po ní blýskl širokým úsměvem. ,,Víte, mám tu přátele a chtěl bych je překvapit. Na kterém pokoji je ubytován Will Bloor a Nicolas Wish?"