Revolta ✔️

51. kapitola

Nicolas

Leželi jsme s Ashley na posteli a mlčky si navzájem opětovávali pohledy. V pokoji už byla tma a kromě malé lampičky rozsvícené na nočním stolku jsme žádné další světlo nepotřebovali. V tom přítmí se všechno jevilo snazší.

,,Povídej mi o nás," zašeptala Ashley a já jí s úsměvem začal hladit po obnaženém rameni. ,,Byla jsi na mizině, a tak ses upsala jisté agentuře, ve které jsme se potkali. Koupil jsem si tě." 

Nechtěl jsem to na ni vybalit všechno najednou. Sám sebe jsem v duchu ujišťoval, že mlčet neznamená lhát.

,,A kde je ta agentura?" zeptala se a posunula se trochu blíž ke mně. Líbilo se mi, že si chtěla povídat, když jsem vzal v úvahu, že před pár dny přede mnou utíkala jako před vrahem.

,,Už není," řekl jsem jen a doufal, že to přejde. Jenže jakmile se začala ptát dál, došlo mi, že jí dlužím odpovědi.

,,Poslyš, dřív než ti to povím, měj na paměti, že musíš být neustále ostražitá. A taky mi musíš být nablízku, abych tě mohl chránit."

,,Ty mě děsíš..." 

,,Nechci tě děsit, ale nemá cenu předstírat, že situace není vážná."

Chvíli nad mými slovy uvažovala a pak jen krátce přikývla.

,,Mám špatné známosti z minulosti. A jeden z mých největších nepřátel tě chtěl zabít. Zdrogoval tě a nechal tě uvnitř agentury, kde byla připravena bomba," řekl jsem a váhavě jí pohlédl do očí. ,,Jsi velká hrdinka. Zachránilas nejen sebe, ale i svou kamarádku. Muselo ti to nějakým způsobem dojít, a proto jsi utíkala ven. Já u toho nebyl, takže nevím... Zahlédl jsem tě až u hlavního vchodu a po chvíli, co jsem tě dostal ven, budova vybuchla."

,,Víš, co je šílené?" zeptala se a já jen zavrtěl hlavou. 

,,Z toho, co jsi mi teď pověděl, si pamatuji jen... záblesky," povzdechla si a tentokrát jsem to byl já, kdo se přisunul blíž. Levačku jsem si nechal pod polštářem a pravačkou jí pohladil po tváři. 

,,Dobře, tak to zkrátíme- jsi hrdinka, která přežila a v důsledku událostí zapomněla. Teď je nejdůležitější, abys nechodila nikam sama, rozumíš?"

,,A kdo by mi chtěl ublížit?" zeptala se, třebaže jsem Matta zmínil před necelou minutou. Snažil jsem se tu myšlenku zaplašit a letmo se na ni usmál.

,,Víc lidí. I mně. I tvému bratrovi. Musíme se chránit navzájem, dobře?"

Dlouhou chvíli opětovávala můj pohled a pak přikývla. ,,Dobře."

Se značnou úlevou jsem si ji přitáhl k hlubokému polibku, a než stačila vypísknout překvapením, už byla břichem přitisknuta na matraci a já se jí svým opět ztvrdlým mužstvím tiskl k zadečku.

,,Proč je tohle tak příjemné?" zašeptala nesměle do polštáře a já se jí zasmál do šíje, takže jsem přerušil to smyslné kouzlo okamžiku, kdy jsme byli oba vážní a zadýchaní. 

I tohle ale mělo něco do sebe. Nikdy jsem se při sexu ani při předehře nechtěl smát. Teď ano, protože jsem díky její blízkosti cítil štěstí. Tohle byla teprve droga, která by stála i za tu zatracenou amnézii.

**

,,Nicolasi?"

,,Hm?"

,,Něco jsem slyšela."

Rychle jsem otevřel oči a snažil se rozkoukat. Pohlédl jsem na Ashley, která klečela na matraci a skláněla se nade mnou. ,,Něco jsem slyšela zvenku. Opravdu."

Se zabručením jsem se posadil a posunul se na matraci tak, abych viděl z okna. A v tu chvíli se mi zadrhl dech. Matt stál naproti Willovi a držel pod krkem Leilu.

,,Co to má být?" zeptala se Ashley zděšeně a třeštila oči na Willa, který na Matta něco urputně křičel.

,,Nevím," přiznal jsem a přemýšlel, co mám dělat. Se zadrženým dechem jsem vzal za kliku od okna a už ho chtěl otevřít, když mě Ashley na poslední chvíli zarazila. ,,Nebuď blázen! Pokud chceš, abychom zůstali v bezpečí, tak se přece nemůžeš teď ozvat!"

,,Je tam tvůj bratr. Tobě to snad nevadí?"

,,Předtím, než se včera odebral do svého pokoje, mi řekl, že mu nemůžu věřit."

,,Ale můžeš, Ashley," naléhal jsem a v duchu přemýšlel, proč něco takového Will řekl. Proč, když chtěl začít od začátku, si to hodlal znovu podělat? 

Potichu jsem vysunul okno, abych slyšel, co tam řeší.

,,Buď tiše," zašeptal jsem směrem k Ashley a oba jsme se přikrčili.

,,Takže mi neřekneš, kde je tvá drahá sestřička a její věrný čokl?" vyštěkl Matt směrem k Willovi a ten se jen dopáleně zasmál. ,,Seru na to, jasný? Měl jsem v plánu se tu jenom prospat a hned ráno opustit tohle zasrané místo! Já už s tím nechci mít nic společného! A vůbec, proč bych se měl zajímat o sestru, která ani neví, že jsem její bratr? A je to tvá vina! Donutil jsi mě k tomu, že mi na ní nezáleží! A kde je Nicolas, to už je mi úplně u prdele!"

Koutkem oka jsem pohlédl na Ashley, která byla očividně raněna. 

,,On blafuje. Nemusíš tomu věřit, ale já vím, že blafuje," zapřísahal jsem ji a trochu nadzvedl hlavu, abych viděl, co se tam děje. Zrovna přijíždělo nějaké auto, do kterého Matt mlčky naložil Leilu. Dech se mi znovu zatajil, když Matt gestem ruky pokynul Willovi, aby následoval naši Krásku noci do vozu. A v ten moment, když už jsem měl tendenci vystrčit hlavu z okna a Willovo bláznivému činu zabránit, vystoupila z místa spolujezdce Anabele. 

Přísahám, že jsem přímo cítil, jak se mi rozšířily zorničky. 

Ty děvko!

,,Dělej, mladej. Jestli chceš, abychom nechali tvou sestru a přítele být, tak sedej," řekla a já nemohl uvěřit - při pohledu na Willa nastupujícího do auta -, že může být tak naivní. Muselo mu být přece jasné, že Anabele lže. 

Podvědomě jsem tušil, že ''oblafnutý'' bude chtít blafovat, ale hodně jsem polemizoval nad tím, jestli má Willův tajný plán vůbec šanci. Tohle byla až příliš velký provokace.