Revolta ✔️

60. kapitola

Nicolas

,,Nicolasi, jestli mě slyšíš... miluju tě."

I přes ten tlak v uších a opar kolem mých úvah jsem tohle slyšel i pochopil moc dobře. A musel se mi pěkně zvýšit tlak, protože se přístroje podivně rozpípaly.

,,Sestro?" zpanikařila Ashley a já slyšel, jak její malé nohy cupitají po podlaze.

,,Sestro!" ozvalo se z dálky.

,,Ano?" zeptal se vřelý hlas.

,,Ty přístroje... ony... něco se změnilo!" zaklela Ashley roztřeseným hlasem. Bylo patrné, že sotva drží slzy na krajíčku.

Ne, Ashley, neboj se.

Něco se mi omotalo kolem ruky a pak jsem ucítil tlak. ,,Všechny hodnoty jsou v pořádku, nemusíte se obávat. Je v dobrých rukou."

,,Eh, omlouvám se."

,,To nemusíte, slečno. Od toho tady jsme. Kdybyste měla jakékoliv podezření, že je něco v nepořádku, nestyďte se mě sem přivolat."

Chci se zase probrat.

Proč mám tak těžká víčka?

Chci vidět tu krásnou ženu, která pro mě pláče, protože mě miluje. A chci jí říct, že k ní cítím to samé, i když mi to pořád připadá tak nepřirozené.

**

Znovu jsem přišel k sobě, ale věděl jsem o tom jen já. Nikdy jsem si nemyslel, že je možné probrat se do spánku z ještě hlubšího spánku a pak se muset probrat úplně. Ten poslední krok mi vůbec nešel.

,,Probral se?"

,,Ano, jednou. Co to ubytování?"

,,Všechno je zařízené, nemusíš mít strach."

Ashley si hlasitě odfrkla. ,,Všichni mi to říkejte, ale já na to stejně nedám. Je snad přirozené, že mám strach, ne?"

,,Ano, je," přitakal Will a postel se prohnula pod jeho vahou.

Nastalo krátké ticho, které nakonec prolomila Ashley. ,,Kdyby se Anabele trefila jen o kousek výš..."

,,Ashley, přestaň s tím. Hned teď," okřikl ji její bratr a já ho měl sto chutí nakopnout, jenže nohy mě neposlouchaly.

S tím, co Ashley řekla, se mi začaly vybavovat události. Nevím, jestli bych si vzpomněl, že na mě vystřelila Anabele, ale nic by to nezměnilo na mé nově nalezené touze po tisíckrát silnější pomstě než kdy předtím. Chtěl jsem stoprocentní revoltu a hodlal jí konečně uskutečnit.

S touhle myšlenkou jsem otevřel oči.