Neděle čtrnáctého, pěnová vražda

Norsko

Můj pokoj, 8:25

,,Lili, vstávej. Za chviličku odlétáme." Řekla mile matka a odhrnula peřinu. Sedla jsem si na postel a protřela si oči. Koukla na budík a uvědomila si, co je dneska za den. Den, kdy odlétáme na celé dva měsíce do Norska, do lázní, které kdysi založili otcovy rodiče a rodiče matčiny kamarádky Heidy . Z tohohle výletu jsem měla celkem hrůzu, protože jsem babičku s dědečka dlouhou dobu neviděla. Nakonec jsem ale z postele vstala a převlekla se.

8:45

U snídaně už seděli oba rodiče. ,,Brý ráno." Pozdravila jsem a zasedla za stůl. Otec s matkou jen kývli a pokračovali v jídle. ,,Jak se těšíte?" Pokusila jsem navodit konverzaci. Otec se ale na mne jen blbě podíval. ,,Lili, tak určitě se těším. Své rodiče jsem osm let neviděl." Řekl a podíval se na mne nechápavým pohledem.

Po snídani jsme se začali chystat na odlet. Dole v předsíni se začaly shromažďovat kufry a otec běhal po celém domě jak namydlený blesk.

9:25

Konečně přišel čas odletu. Všichni tři jsme nasedli do auta a vyjeli směr letiště. Na letišti jsme se měli potkat i s ostatními členy - s babičkou Maggy, strejdou, Erikem, jeho rodiči, babičkou Vicky, Alexem a se strejdou Dylanem a tetou Elen.

Po srdceryvném přivítání jsme nastoupili do letadla. Já si sedla vedle Erica, protože to byl jediný člen naší výpravy, který byl trochu v pohodě. Jediný problém u něj byl, že je blázen do Titanicu. Letadlo vzlétlo a každý z nás se uvelebil. ,,Jak se těšíš do lázní?" Zeptal se mile Eric a podíval se na mne. ,,Jo, celkem těším. Naposled jsem tam byla, když mi byli dva." Pousmála jsem se a pokračovala ve čtení nějakého bulváru.

10:29

Uběhla hodina a já se v tom letadle začala neskutečně nudit. Nemohla jsem se dočkat, až budeme na tom zpropadeným ostrově. Opřela jsem si hlavu o opěradlo a  pozorovala mraky. ,,Lili, za chvíli přistáváme." Zašeptala matka a podívala se na mne. ,,Díkybohu." Řekla jsem radostně.