Neděle čtrnáctého, pěnová vražda

Gestem hlavy

Náš pokoj,16:02

,,Počkej, jak zemřela tady? Všichni říkali, že zemřela v Southamptonu." ,,Lili, je to úplně jinak, před osmi lety byla babička Colette zde v lázních. Po dvou týdnech ale zničehonic ochořela. Po dvou dnech zemřela." Vysvětlila babička a podívala se na mne smutným pohledem. Celý svět se mi teď od základů překopal. Už jsem nevěděla, čemu věřit.

Náš pokoj, 18:03

Dvě hodiny jsem byla v pokoji zavřená. Babička kolem páté odešla do bazénu a já zůstala ležet na posteli. Celou dobu jsem přemýšlela nad tím, co mi babička řekla.

,,Lili, pojď. Půjdeme na večeři." Řekla tiše babička a vešla do pokoje. Konečně nějaká změna.

Jídelna, 18:25

U našeho stolu dnes večeřelo o něco méně lidí, než u oběda. Chyběli strýc Dylan, teta Elen, děda Resod a Ericův otec. ,,Kde jsou všichni?" Zeptala jsem se a podívala se na babičku Resodovou. ,,Kolem čtvrté hodiny jim volali ze Southamptonu. Měli tam jet skrz nějakou schůzku. Moc se omlouvají." Řekla babička a pokračovala v jídle. Bylo mi to v podstatě jedno, že chybí, ale byl to nezvyk.

Po chvíli si ale k našemu stolu sedli dvě osoby. Nějaká noblesa a asi její syn. Žena vypadala dost namyšleně a z neznámého důvodu přišla babičce Maggy k smíchu. Ale ten kluk byl jiný, než jeho matka. Vypadal skvěle. Obličej měl krásně opálený a šlo vidět, jak se mu krásně rýsují svaly. Celou večeři jsem z něj nemohla spustit oči.

Jídelna, 18:50

Po večeři se skoro všichni opět rozprchli. Strejda, otec, Eric a Alex šli hrát kriket. Babička Vicky, babička Resodová, Heidy, matka a babička Maggy šli na wellnes a matka toho kluka odešla s telefonem u ucha na chodbu. V jídelně jsem zůstala já a ten kluk. Nevěděla jsem, co říct. Čekala jsem, až začne konverzaci on.

,,Jmenuji se Max." Pronesl po chvilce a mírně se na mne usmál. ,,Lili Resodová." Odpověděla jsem a úsměv opětovala. ,,Krásné lázně, že?" ,,Ano." Tohle byla naše celičká konverzace.

Pak ale Max vstal a odešel pryč. Nevěděla jsem, co si o tom mám myslet.

Za chvilku se ale vrátil a gestem hlavy naznačil, abych šla s ním. Zprvu jsem váhala, ale nakonec jsem šla.

Pláže na severozápadu ostrova, 19:26

Dovedl mne až na pláž a ukázal na nebe. ,,Hele." Řekl a ukázal vzhůru. Bylo to nádherné, obloha se krásně barvila do růžova a jemné vlny přirážely ke břehu. Cítila jsem, že jsem se zamilovala.