Kakao

49 6 7
                                    

Náš pokoj, 2:23

Pomalu jsem otevřela oči a rozhlédla se po pokoji. Vše bylo v klidu. Babička klidně spala a jediné, co šlo slyšet bylo ťukání kapek na okna nebo hudba ze společenské místnosti. ,,Spi dál." Řekla jsem si pro sebe a lehla si zpět na postel.

Po chvilce jsem usnula.

Náš pokoj, 8:46

Vstala jsem z postele a šla se umýt do koupelny. Venku už bylo lépe, než včera. Slunce krásně svítilo a šel slyšet zpěv ptáků. Oblekla jsem se a šla vzbudit babičku na snídani.

Vypadala, že tvrdě spí. ,,Babi, vstávej." Řekla jsem mile a položila ruku na její rameno. Babička ale nereagovala. Znovu jsem ní zatřásla a nervózně se na ní podívala. Stále neprokazovala žádné reakce. Vyděšeně jsem se podívala na její obličej. Byla celá bledá a oči měla podlité krví. ,,Babi?" Řekla jsem vystrašeně a znovu s ní zkusila zatřást. Ani tenhle pokus se nepodařil.

Vyběhla jsem na chodbu v naději, že někoho najdu. U schodiště jsem díkybohu potkala jednu pokojskou. ,,Rychle pojďte se mnou. Babička leží v pokoji na posteli a neprokazuje žádné známky života." Vyhrkla jsem ze sebe a chytla pokojskou za ruku.

,,Bože můj." Řekla pokojská při pohledu na babičku a rychle zavolala pomoc.

Náš pokoj, 9:01

V našem pokoji se sešla většina rodiny. Všichni jsme doufali, že se nic neděje. Na místo přivolaný doktor prohlédl babičku a přistoupil k nám. Celá napjatá jsem sevřela matčinu ruku a čekala na ,,verdikt". ,,Je mi líto, ale vaše babička je mrtvá. Byla otrávena. Podle jejich očí lze usoudit, že zemřela včera, těsně před půlnocí. Prosím, přijměte mou kondolenci."  Řekla tiše doktor a sklopil oči. Většina žen, včetně mne,  začala brečet. Postupně jsme přicházeli k posteli a loučili se s naší milovanou babičkou. ,,Sbohem mami, měla jsem tě ráda." Řekla s pláčem babička Vicky a pohladila babičku po vlasech. ,,Babi sbohem. Budeš mi chybět." ,,Sbohem Maggy." ,,Nashle paní Malvortová."

Pak přišel k posteli Albert. Celý rudý si položil hlavu na babiččinu hruď a začal hystericky brečet. ,,Proč Maggy? Proč?" Kdo ti to udělal?"

Všichni jsme odešli, chtěli jsme, aby se Albert rozloučil s babičkou o samotě.

,,Doktore, a čím byla otrávena?" Zeptala jsem se a podívala se na muže. ,,Na nočním stolku měla hrnek od kakaa, předpokládáme, že vrah dal jed zde. Sama totiž zemřít nemohla. Byla to jednoznačná vražda."


Neděle čtrnáctého, pěnová vraždaKde žijí příběhy. Začni objevovat