Neděle čtrnáctého, pěnová vražda

Claire, Glorie, Eric, cestování, lázně

Londýnské letiště, 20:58

Celá letištní hala byla plná lidí, všichni hledali své známé. Sedla jsem si na jednu ze stoliček a rozhlédla se kolem.

Po chvilce nás našli ti, kteří z lázní předčasně odletěli - strýc Dylan, teta Elen, děda Resod, Erikův otec a Erikovi prarodiče. ,,Je nám líto, co se stalo." Řekla s brekem babička Blums a objala babičku Resodovou. Propuklo bujaré vítání. Na tohle jsem ale náladu neměla.

,,Lili!" Ozval se hlas z davu. Zpozornila jsem. Byla to Emily, která mi přišla naproti. ,,Je to děs, ale jsem ráda, že žiješ." S radostí ne objala. Opřela jsem si hlavu o její rameno a začala brečet. ,,Lili, nebreč." Snažila se mne utěšit. ,,Během dne tolik mrtvých." ,,To zvládneme."

Trochu jsem se uklidnila a šla doprovodit ostatní k taxíkům. Já a Emily jsme nenastoupily. Bydlely jsme kousek od letiště, a proto jsme se rozhodly jít pěšky. ,,I Max zemřel?" Zeptala se tiše Emily. ,,Ano, i on." Povzdechla jsem si. Sedly jsme si na lavečku u autobusové zastávky a chvíli hleděly do prázdna.

,,Chodím s Erikem." Vyhrkla jsem. Na Emiliiné tváři se objevil šibalský úsměv. ,,Vidíš, nic není tak hrozné, jak se zdá. Holka, uvědom si, že máš život před sebou. A neboj, ani jeden člověk v těch lázních nezemřel zbytečně." Emiliiny slova byla dost uklidňující, měla jsem radost, že mám takovou kamarádku.

,,Nezajdeme na víno?" Navrhla a podívala se na mne. ,,Proč ne."

Byla to nádherná noc, ale hlavně jsem měla radost, že veškeré hrůzy spojené s lázněmi jsou za mnou.

... o 10 let později

Co by to bylo za knížku, kdybych vás neseznámila s osudy hlavních postav.

Já a Eric jsme náš vztah začali čím dál tím víc rozvíjet. V dvaceti čtyřech letech jsme se vzali a zplodili spolu jedno dítě - chlapečka Erika.

Emily doposud není vdaná, vynahrazuje si to ale cestováním po světě.

Matka porodila mého sourozence - sestřičku Glorii. S otcem se přestěhovali do Belfastu a mně s Erikem ponechali byt v Londýně.

Babička Vicky, Alex, Resodovi a Blumsovi začali stavět další společné lázně, tentokrát na souši v řeckých Athénách.

Teta Elen měla autonehodu, kvůli ní nemůže mít děti. Proto adoptovala malou Claire a zajistila ji společně s manželem skvělé dětství.

Nakonec vše skončilo dobře, všichni jsou šťastní a všichni mají to, co chtěli.

Na viděnou u dalšího dílu, tentokrát to je minidíl série Neděle čtrnáctého - Lilianina kamarádka.

Váš Vazegtouil