Neděle čtrnáctého, pěnová vražda

Lukostřelba

Náš pokoj, 16:11

Bylo to fajn, že za mnou matka přišla. Konečně jsme si spolu po dlouhé době promluvili. Mnoho věcí jsem jí mohla říct a mnoho věcí vysvětlit. Ale to, že jsem do Maxe zamilovaná jsem jí neřekla.

16:36

,,Lili, já už půjdu. Musím si na chvíli lehnout, před tím večírkem." Řekla mile matka a odešla z pokoje. Přede mnou se ukázalo další dilema. Co budu dělat?

Nakonec jsem se rozhodla, že se půjdu podívat do tělocvičny.

Čekalo mne další hledání. Nevěděla jsem, kde začít. Prostě jsem jen tak bloudila, a doufala, že něco najdu.

16:49

Má strategie se vyplatila. Po chvíli se přede mnou objevily dveře do tělocviční haly.

Nebyla jsem tam sama. Byl tam i strejda, který si trénoval lukostřelbu. Nevěděla jsem, že tenhle sport provozuje.

Sedla jsem si na lavečku a chvíli ho sledovala. Dost mu to šlo. ,,Lili, ty jsi tu taky?" Řekl radostně a podíval se na mne. Jen jsem kývla. Přisedla si vedle mne a napil se vody. ,,Jak se máš?" Zeptal se a utřel si z čela pot. ,,Celkem dobře, co ty, strejdo?" Pousmála jsem se a podala mu další ručník. ,,Lili, neříkej mi strejdo. Říkej mi normálně, Alberte." Navrhl a chytl mne za ramena. Byl to fajn muž, nevěděla jsem, proč se s ním babička Maggy hádá.

S Albertem jsem strávila skvělé odpoledne. Povykládal mi o tom, jak se s babičkou seznámil, nebo o tom, jak v mládí choval slimáky (byl celkem zajímavý).

Dokonce mne nechal i vystřelit z luku.

Tělocvična lázní, 17:38

Čas rychle uběhl a já i Albert jsme se museli připravit na dnešní akci. Rozloučili jsme se a každý odešel do svého pokoje.

Náš pokoj, 17:44

,,Kde jsi byla?" Zeptala se hned po mém příchodu babička. ,,Byla jsem s Albertem v tělocvičně." Po těchto slovech se babička zarazila. ,,A jak se choval?" ,,Celkem dobře. Povídali jsme si, vtipkoval, ukazoval mi lukostřelbu ...." ,,To je na něj podobný. Jen se přetvařuje. Lili, neměj s ním nic společného." ,,Babi, proč?" ,,To je jen jeho kamufláž. Chová se mile, ale po čase na tebe začne být ošklivý a hrubý. Vím, co říkám." ,,A proč ho neopustíš?" ,,A má to cenu? Teď na stará kolena se tahat po soudech. Snad to v klidu vydržím a potom budu mít konečně klid."

Byla to divná konverzace. Nevěděla jsem, že babička nemá Alberta až tak ráda.